|
| ||||
| ||||
|
22 CVRIL číslo 2.
01 o~ vzne - še ný, — Je - ží Bo - že vtě - le - ný! 19. IN i , - ~, o 2. Smrtí svou nás jsi vyprostil, 4. Beránku, Kriste nevinný, krví svou svět jsi vvkoupil, otevř nám lásky hlubiny, od hříchu duši očistil. ty jsi náš poklad jediný. 3. Na oltář s nebe sstupuješ, 5. Uděl, af tobě vděčni jsme,; v způsobách svatých bytuješ, z darů tvých tebe chválíme, s námi zde stále býti chceš. v milosti tvé vždy žijeme! 6. Bohu bud věčné chválení, sláva a díků činění po věky všechnv af mu zní! o~ D. O. lw Kancionál Franusův. (Pokračování.) ~ruhý díl kan. Franusova obsahuje dle uvedeného rejstříku více než 160 písní čili kantilen; z nich celá třetina jest zapsána již v sborníku vyšehradském z poloviny stol. XV. a jen nepatrný počet jich není nikde jinde, než v k. Franusově. Z toho by se dalo souditi, že výtěžek z k. Fr. není příliš veliký, když jeho obsah není skoro ničím jiným, než opisem sborníků starších. Leč nutno uvážiti, že sborník vyšehradský pro stabilisaci melodií jest skoro bez ceny, poněvadž nejistá a místy ledabylá jeho notace nemůže býti směrodatnou pro přepis nápěvů do notace moderní. Mimo to mnohé z písní ve sborníku vyšehradském postrádají nápěvů. Avšak ani podle rukopisů druhé poloviny stol. XV , hlavně latinského kan. Jistebnického (sign. X1I F 14) a universitního rkpu., sign. VI. C 20.1 nelze přesně stanoviti melodie písní. Jest to právě kancionál Franusův, k t e rý p r v n í p o d á v á jasný obraz o znění nápěvů a stanoví přesně i jejich toninu a mensuru. Po něm má jasné zápisv graduál musejní knihovny sign. XIII. A 2 z r. 1512 a chrudimský graduál z r. 1530. Kancionál Franusův, jsa přesně vročen, stanoví hranice písní ze stol. XV., čímž tvoří důležitý mezník mezi stol. XV. a XVI. Také svým bohatým s obsahem písňové literatury doplňuje dosud známé rukopisy, z nichž čerpal Dreves texty pro důležitoci sbírku vC a n t i o n e s b o hem i c a e. • Dreves nemohl v písních označiti, které sloky jest považovati za »v e r s u s« a 1 0 a u t o r e c h n á p ě v ů a t e x t ů k. Franusův zachovává naprosté mlčení, práv jako i ostatní starší i mladší rukopisy. Výjimku činí r o r á t n í k n i h a strahovská, do-psaná r. 1595 Janem Táborským, sign. D F IV. 3. Obsahuje oficia pro jednotlivé dny v témdni, v nichž do chorální kostry jednotlivých částí vloženy jsou mensurální písně s pod-loženým českým textem. Písně mensurální pocházejí z různých dob a jsou různého původu. Po straně písní připsal písař bud autora jejich nebo udal, podle ktere latinské nebo české světské nebo duchovní písně jest je zpívati. Setkáváme se v těchto glosách se jménem J a n a T á b o r s k é k o, jehož »pěkná, snadná nota« obsažena jest i ve Franusovi při textech latinských (fol. 266° a 300'). Autor písně »Mittitur archangelus,« a r c i b i s k u p ]a n z J e n š t e j n a, byl již dříve znám. Jen tato dvě jména skladatelů písní kan. Fra - nusova jest možno zatím uvésti. | ||||
|