|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLV. 1919. 23
Pro úsporu místa nebyly zde vždy otištěny další sloky u písní, které již vydal Dreves. Bohužel nebylo ani možno připojiti pro přehled varianty nápěvů podle rukorisův ostatních, ani předložiti čtenáři celý postup práce při stanovení melodií. Konečné fráze nápěvů mnohdy scházejí a bylo ]ze je doplňovati jen vzájemným přirovnáváním rukopisů nebo je vykombinovati z celé stavby melodie. Na důležitých místech označují hvězdičky, ke kterým jest nápěv obsažen v rukopise jednom a od kterých bylo nutno notovati píseň podle rukopisu druhého. U některých nápěvu- vypověděl službu i k. Franusův; v tom případě přišel na pomoc graduál sedlčanslcý, graduál musejní z r. 1512 a chrudimský z r. 1530, nebo bylo nutno jen na základě kombince stanoviti obraz písně. Jednalo se hlavně o to, aby určen byl nápěv v hlavních liniích, v jakých se jevil ke konci stol. XV., a za základ byl k tomu vzat k. Franusův. Ostatně jsou v té době varianty tak nepatrné a vedlejšího významu, že by nepodaly ani podstatných rozdílů a proto nepadají nijakž na váhu. Bibliografické citace rukopisů a tisků umožňuji čtenáři, aby podle nich si mohl vyhledati notace písní a je vzájemně přirovnati. V ý s 1 e d e k p r á c e v š a k j e s t m u p o d á n a podle něho může posouditi cenu i jakost rozmanité a bohaté tvorby písňové stol. XV., pokud není již uveřejněna v dílech prof. Nejedlého. Chyby rukopisné byly prostě opraveny; týkaly se hlavně nesprávně notované mensury při vícehlasých skladbách ve vedlejších hlasech. Někde schází u písní k 1 í č; snad z toho důvodu, že píseň se mohla zpívati v různýc:-, toninách. O některých písních jest známo, že se zpívaly na př. bud v tonině dorské nebo frygické. Nebo proto snad byl vynecháván klíč, že zpěváci znali dobře píseň a leji toniny ; týž důvod platí i pro částečné jen vypisování melodií, všeobecně známých. >T e m-p u s« předepsáno pravidelně není, vyplývá ze stavby melodické; u vícehlasých písních stanovení jeho mnohdy však působilo obtíže. Jen v několika málo případech znamením otázky dáno na jevo. že nebylo možno toninu zjistiti bezpečně. a táž melodie na fol. 266,1 a 3004 mensurována jednou v tempu třídobém a po druhé dvoudobém, poněvadž obojí tem-pus je možné. Vícehlasé skladby latínské a české. T ř e t í č á s t Franusova kancionálu obsal,uje v í c e h l as é písně a m o t e t a, poskytujíc obraz pěvecké činnosti v Č e c h á c h z a d o b y J a g e 11 o v c ů (1471--1526). Přejímá sice některé skladby z doby prvního lidového hnutí husitského, ale největší část jeho motet spadá původem do posledních desítek stol. XV. Základní kmen těchto skladeb jest pak stálým repertoirem v první polovině století XVI., jak svědčí rukopisy pražské knihovny universitní, sign. VI C W, a VI B 24, graduál Martina bakaláře z Vyskytné z r. 1512), kanciouál Chrudimský z r. 1530 a ještě Speciálník asi z let čtyřicátých věku XVI. Skladby z kancionálu Franusova jsou v těchto rukopisech většinou zachovány a jinými dopiněny. Proto dlužno i tyto rukopisy pojati mezi prameny českého starého vícehlasu. Předem však jest poznamenati, že rukopisy VI C 20~, a VI B 24 postrádají pevnosti v notování a nepodávají celkem nic nového proti kancionálu Franusově; proto netřeba zvlášf uváděti výčet jejich skladeb. Dějiny vícehlasého zpěvu z doby Jagellovců v Čechách dosud nenalezly náležitého pěstitele ani ocenění. Pro přehled především nutno povšechnou aspoň katalogisací z j i s t i t i v ý č e t v í c e h 1 a s ú, jak se objevují nejen ve Franusově kancionále, nýbrž i v těch rukopisech s t a r-š í c h, se kterými má Fr. k. aspoň částečně společný obsah, a v rukopisech m 1 a d š í c h, ve kterých zrcadlí se i dále repertoir z r. 1505. Též nutno osvětliti v z á j e m n ý v z t a h rukopisů po této stránce. Finitae .. regulae iuris per me, A'Iartinum de Vyskytná, notarium civitatis Coloniensis a. domini 1519 (Právní slovník [I F3I408). Martin Vyskytenský, bakalář z Vyskytné stavu rytířského, z počátku radní písař v král. městě Kolíně nad Labem, byl přijat r. 1526 mezi konšely a r. 1527 jmenován prtmatorem čili předním hospodářem města Kolína. Byl zetěm bohatého Tomáše pekaře, po kterém dědil dům č. 48 a dvúr s hojnými grunty. Dům však prodal obci městské za 50 kop. (josef Vávra, Dějiny král. města Kolína nad Labem 1888 I., 101, 111, 119). Musejní Graduál husitský má z r. 1512 na přední desce nápis >Martirtus bacalaureus de Wyskytna=, čímž provenience graduálu jest zjištěna. | ||||
|