|
| ||||
| ||||
|
Ručník XI-V. 1919. 25
Fol. 7T' Omnis nunc microcosmus - Omnis microcosmus 2 v. - VI C 20a, Spec. Fol. 91F' Cedit yemps eminus 2 v. — Franus, Spec. Fól. 133' Ecce renascentis 2 v. Na post. je listu Victimae paschali 3 v., jediná skladba v b í I é notaci mensurální. Zde p o p r v é se objevuje bílá n. m. v českých rukopisech. Ostatní vícehlasy jsou za-psány mensurální notou černou. G r a d u a l Kutnohorský obsahuje dvě dvouhlasá patrem v notaci černé mensurální, a to na fol. 53' a 58''. Patrem na fol. 58'' je též ve Spec. fol. d 16,1 3 v. Dosud uvedené prameny ze stol. XV. zapisují vícehlasé zpěvy jen sporadicky a bez jakéhokoliv systemu. Mezi jednotlivými kantilenami vyskytují se písně s průvodem jednoho hlasu nebo i dvou hlasů. Všechny dlužno čítati mezi umění staré, »a r s a n t i q u a v němž harmonie nedospěla ještě k náležitému apiatnění. Teprv K a n c i o n á 1 F r a n u s ů v jest prvním, ve kterém zvlášf a pohromadě jsou notovány víceh!asy v určitém postupu, jemuž jest podkladem církevní rok. Cyklus motet, seřazených ve Fr. podle dob církevního roku, vykazuje tu velmi slušnou řadu skladeb, jenž byl repertoirem literátského kůru králové hradeckého. Pochází sice z různých dob, ale největší jejich počet povstal až na sklonku stol. XV. a objevuje se pak v dalších kancionálech v: první polovině století XVI. a s českými texty i ve stol. XVII. Proto jest k. Franusův nejdůležitějším sborníkem pro poznání literatury do m á c í a k ocenění cizí literatury, v Cechách pěstěné, nejvíce přispěje Speciálník Královehradecký. Kancionál Martina z Vyskytné (XIII A 2) a k. Chrudimský navazují na k. Frant:sův a jej v ninohčm ohledu doplňují. Tyto tří kancionály Franusův, XIII A 2 a Chrupimský, podávají obraz pěvecké činnosti literátů ve východních Čechách a to v Hradci Králové, v Chrudimi a v Kolíně nad Labem. Speciálník vykazuje vedle vícehlasých motet s t a r é h o rázu (ars antiqua) nadprůměrné množství umělých skladeb mistrů nizozemských i domácích, obsahuje skoro vše, co zapisují kancionály starší, dosud známé, a k tomu přidává novou literaturu, někde i cenu světové. Jest tedy opravdu sborníkem, který má pohromadě celkem vše, co jinde jest jen po různu a roztroušeně. Kancionál Franusův jest mezníkem, k němuž až sahá rozvoj starého moteta s ráznými texty v jednotlivých hlasech jakožto složkadomácílro l i d o v é h o umění. Speciálník pak jest novým mezníkem, o d n ě h o ž nad lidovým uměnírra nabývá převahy v pravdě umělecká polvfonie cizí i domácí. Řada vícehlasů jest zapsána ve všech jmenovaných sbornících vyjma první dva, totiž Vyšebrodský z r. 1410 a český k. Jistebnický, sign. II C 7. Rukopisy Franus, XIII A 2, Chrudim, Vl C 20~', VI B 24 jsou v mnohém ohledu opisy téže předlohy. Speciálník obsahuje většinu těch, které notovány jsou v uvedených pěti kodexech a mimo ně i některé z dvouhlasů, jež má II C 7, a sborník vyšehradský. Má i několik z těch, jež nalezl dr. Fr. Ludwig, profesor na universitě ve Strasburku, a dovolil mi, abych je aspoň zběžně pro-hlédl. Speciálník, největší a nejdůležitější mensurální sborník českého původu, dosud neznámý, obepíná tedy velikou periodu I50 let vícetilasu v Cechách a podává ve 300 skladbách doklady všech skoro slohů, jež v té době u nás se pěstovaly. Od dvouhlasu rázu heterofonního až k vyvinutému stadiu slohu polyfonního doby předtridentské obsahuje četné a výrazné příklady. Vedle Speciálníku jest nejbohatším pramenem nizozemského umění pěveckého mensurální sborník z XV. stol. k n i h o v n v S t r a h o v s k é, sign. D G IV 47. Ač obsahujé mladší rukou notovaný hymnus o sv P r o Ic o p u, přece těžko určiti jeho provenienci. Ze zápisu toho dalo by se jen souditi, že se ho užívalo v Čechách. Obsahem blíží se ke známým sborníkům tridentským, z nichž některé skladby otištěny jsou ve sbírce =Denkmáler der Tonkunst in Osterreich«. Philipon Basiron, Flemmik, Standlej, Pillois, Tauront. a jiní nizozemští mistři jsou v něm zastoupeni. Některé skladby tohoto sborníku má i Speciálník. Jestliže snad se nalezne ještě jiný pramen mimo jmenované rukopisy, jež by obsahoval další vícehlasy stol. XV. českého původu, s těží asi změní konečný úsudek o tehdejší činnosti skladatelské, jak vyplývá ze sborníků prohlédnutých, jejichž všechny skladby jsem přepsal do moderní notace. | ||||
|