Různé zprávy
Ročník: 1919; strana: 29,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Ročník XLV. 1919 29

^^^^^^^^ ČINNOST CYRILSKÁ ^^^^^^^^

OBECNÁ JEDNOTA CYRILLSkÁ.



2. schůze výboru Ob. Jednoty Cyr. konána byla dne 10. února t. r. za přítomnosti předsedy Msgra Wůnsche, jednatele kan. Miillera, pokl. P. Em. Pauknera, prof. dr. Stejskala, spirit. J. Bouzka a zapisovatele. — Zápis minulé schůze čten a Když bylo konstatováno, že vše bylo řádně vyřízeno, schválen a podepsán. — Důležitější přípisy: 1. Oznámení ustavení Farní Jednoty v Bubenči; jednatelem jmenován dp. kaplan Krupka. 2• Pi•ípis místodržitelství spolu

s přípisem konsistorním o dopinění katastru ředitelů i<ůru a varhaníků. — Návrhy: 1. Dr. Orel o přibrání P. Romualda Perlíka O. Praem. do výboru; jmenován činným členem. 2. Kari. V. Miillera o podání žádosti bohosl. fakultě, aby zřízena byla stolice pro církevní hudební vědu. 3. Dr. Orla za připušténíčeských písní do latinsl<é zpívané mše sv., t. j. aby se při zpívané mši sv. mohla na choře zpívati místo gloria, kredo atd. česká píseň mešní. K tornu konstatováno, že netřeba zatím o to zvláště žádati, ježto sv. Stolice o t o m v í, a kde není možno latinsky zpívati, t o

t r p í. Dále vyřízenv běžné záležitosti spolkové. V. P.

KRITIKA.*)

Česká Filharmonie zahájila druhou řadou abonentních koncertu nový kurs. jsou to novinky českých skladatele, které v jich programech dostávají se nyní pravidělně k slovu. Včelo jich po-stavil se sám dirigent filharmonikú Č el a n s k ý, ieni po letech předstoupil opět před veřejnost velikou symfonickou skladbou, symfonickým >poematem,, trilogií: >A d a m, N o e, M o j ž í š4. Skladba ideově spočívá na velmi širokých základech a snaží se hudebně zachytiti spor hmoty a ducha v třech periodách lidstva. V periodě první (při stvoření světa) stojí tu člověk jako repraesentant ducha proti světu hmotnému a nižšímu tvorstvu, v periodě druhé pod-léhá duch v člověku samém nízkým vášním tělesným, od nichž teprve trest (potopa) očisfuje. Teprve v periodě třetí, kdv lidstvo nalézá Boha, vítězí duch úpině. Skladatel při zhudebnění tohoto přímo filosoficky hlubokého podkladu počíná si předehrou naturalisticky. V prvém díle >A d a m= (proved, na XII. koncertě) je to stvoření světa hmotného a živočišného, jež líčí velmi >věrněu pomocí všemožných tónomelodických prostředků, v díle druhém trilogie (>Noea) (poprvé na 14. koncertě) za orgiasttcké bohoslužby zbloudilého lidstva, které v námětu převládají, zavedly ho v hudebním v y j á d ř e n í do nejzazších mezí hudeb. exotismu. V XI. abon. koncertě debutoval dosud nezn. komponista Boh. Martinu »Českou rhapsód i íz pro sbor, baryton, solo a orchestr. Autorsnaží se ze tří dosti různorodých prvků: žalmu 23., V r c h l i c k é h o básně >Čechy~ a písně svatováclavské vytvořiti jednotný celek. Tím položil si úl

    Náš bývalý kritik, pan dr. M. S v c h r a, vrátiv se z vojny, přejímá opět tuto funkci.skladatelského dorostu upozornil na sebe (na 12. koncertě) moravský V i I. P e r r ž i 1 k a cyklem 3 drobných písní >Z i v 1 y,, na slova Ot. Theera pro baryton s průvodem orchestru. Malé, jemně náladové básně po orchestru ovšem samy přímo nevolají. Jen určitá místa, jež tónovelebné orchestrem se zvednou, pohnul asi skladatele k tomu, že vybavil pruvod jich orchestrálně. Druhý mladý s]J a r o~, nenachází ještě dosti praegnantního výrazu pro vše to, co ve své jinal< poctivé a se sklonem k moderně pracované skladbě vyjádřiti chce. J. H o r á k a >S e t e n a d aQ pro smyčcový orchestr (uvedená na 13. koncertě) není již tak vybíravá vo volbě prostředků a není také prosta eklektismu. Ze solistů kromě pana E g. F u c h s e, jenž vzal na se obtížný part písní P e t r ž i l k o v ýc h, vystoupila na těchto koncertech pí. R e 1 č a K á a n o-v á-B u b no v á, která vzorně sehrála svým neobyčejně přesně vypěstěným úhozem M o z a r t ů v k 1 a v. koncert d-moll, pí. Maixnerová-Siukov o v á představivší se opět obecenstvu v k l a v. k o ncertě Saint-Saénově. Jinak zůstaly solistům vyhrazeny hlavně koncerty l i d o v é večerní. Z houslistu účinkovali při nich V. R e z n i k o v a K. C e r-v e n k o v á, z klavírních virtuosů pak paní H e i l e-

    rová-Sadecká. M. S.

    RUZNÉ ZPRÁVY.

    Návrh, podaný Dobroslavem Orlem ve schůzi liturgického odboru Jednoty o zpěvu české písně při zpívané mši sv., zní:

    Apoštolská Stolice budiž požádána, aby výjimečně

    pro nastalé poměry připustila starobylý zvyk zpěvu mešních písní v jazyku národním při mši svaté zpívané bez asistence jáhna a i)odjáhna, při níž varhaníl< odpovídá pouze na zpěv celebrantův latinsky, jako Amen — Et cum spiritu tuo, a lid zpívá za průvodu varhan píseň v řeči národní, jejiž jednotlivé sloky, jako ~ začátek, graduale kredo, obětování, sankttts, po pozdvihování, agnus a závěrh navazujíobsahověna jednotlivé části mešní.

    Důvody: Zpěv mešních obecných písní v řeči mateřské při kantátě jest v Cechách, na Moravě a na Slovensku, hlavně na vesnicích od dob josefinských všeobecným. V době nynější bvly varhany pro válečné účely zbaveny nejdůležitějších píšfal, tvoří-cích podstatu hry varhanní, a nejsou ještě všude na-hrazeny. Tím stíženo, mnohdy i znemožněno pěstovati liturgicky přesný zpěv umělecký.

    Mnohé osady jsou bez varhaníku nebo pro nedostatek odborných sil a finančních prostředků vykonávají funkce varhaníků lidé, kteří stačí jen na průvod lidové písně, nikoliv však na pěstění hudby lidové. Hrozící rozlukou církve a státu poměry tyto by se ještě zhoršily.

    Zvyk zpěvu lidu v národním jazyku zachránil možnost kantát na venkově; bez něho by bylo nutno je zrušiti, což by vyvolalo na mnohých místech značnou nelibost u věřícího lidu.

    Kde to však možno. buďtež všude i na dále podle dekrétu S. R. C. z 31 'I. 1896 a S. R. C. z 25.16. 1898 čís. 3994 horlivě pěstován liturgický zpěv um ě 1 ý, aby neklesla úroveň církevní umělecké hudby, jež byla vždy chloubou slovanských národů. Mimoto se
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ