|
| ||||
| ||||
|
38 CVRIL číslo 3.
6. Naučení nám se dává, že zde chléb se tělem stává, víno v krev se promění. Co náš rozum převyšuje, o tom Pán nás poučuje .světlem svého zjevení. 7. Pod různými způsobami jeho tělo i krev s námi skutečně tu bytuje. Ač se chléb a víno dělí, přece Kristus vpravdě celý pod způsobou každou je. 8. Přijímáním nerozdvojen neporušen, nerozdělen, celý nám se podává. Všichni, kdož ho přijímají, celého tu požívají, bez poruchy zůstává. 9. Dobří, zlí ho přijímají nestejný však úděl mají, život, nebo věčný trest. Dobrým spásu, zlým smrt chystá, viz, jak jeden pokrm Krista v účinku svém různý jest.A když se i svátost láme, v každé částce přijímáme, co má celek přesvatý: způsoba se rozlomila, svátost jest, jak dříve byla v úpinosti podstaty. 10. Aj, chléb jasných cherubínů stal se chlebem lidských synů, v podíl duším čistým dán; chléb, jenž zdávna předpověděn, v Beránkovi předobrazen, v maně otcům zvěstován. 11. Pastýř náš jsi, chlebe živý, bud i soudce milostivý, naděje všech kajících! Ved a chraň nás v celém žití, slávu věčnou dej nám zříti v luzích ráje zářících! 12. Bože mocný, vševědoucí, chlebe živý, přežádoucí v strastech našich pozemských! Dej, af v nebi při tvém stolu požíváme věčně spolu blaha duchů nebeskýchi Klaním se tí v úctě. Adcro te. Chorál. Laudes vespertinae str. 10. 1. Kla - ním se ti v ú - ctě, — bož- ství ta - jem - né, — to - bě srd-cem jež zde skry-tě sí - dlíš, — v pravdě zta - je - né, — 01 svým se zce - la pod -dá - vám, — že jsi ta - ju - pl - ný, — | ||||
|