|
| ||||
| ||||
|
46 CYRIL číslo 3.
referentovi, jenž sebraný materiál zpracuje a výsledek předloží Jednotě Takto bude nuceno kněžstvo po-drobně uvažovati o všech možnostech reformy a horoucnost poválečná se změní ve skutečnou práci společnou. Jednota pak se konečně snad doví, o co vlastně se má zasazovati na rozhodujících místech S uspokojením shledáváme týž asi návrh z časopisu 9jednotat otištěný v 2. čísle Cyrila. P. KRITIKA. Patnáctým abonentním koncertem České Filharmonie počínajíc střídá se nyní pravidelně u dirigování koncertů s L. V. C e l a n s k ý m nový dirigent V. Talich Uvedl se již loni výborným provedením Sukova HZ r á n í.t Také na tomto koncertě S u k o v i věnovaném potvrdil opět pohotovost svoji dirigentskou dokonalým, do detailů promyšleným podáním této nanejvýš složité skladby, která zůstane ovšem zlatým hřebem sezony. Z ostatních novinek českých nyní téměř pravidelně prováděných neujmula se však doma žádná. Z modernistů je to O. Z í t e k, jenž přihlásil se s větší skladbou pod názvem ~M elancholická pouta symfonie pro solo a orchestr (provedena na 18. koncertě abon. 9./II1.) Skladatel počíná si v této komposici velmi novotářsky a to jak po stránce technické tal< i u volbě prostředků a stylistickém rozvrhu práce. Symfonie jeho je vlastně řadou písní, jež náladou a hudebním výrazem mají dle úmyslu skladatelova odlišným charakterem vytvořiti hudební obsah ustálené formy symfonie. Úkol tento však neovládl autor úpině. Písně ony zůstaly mu skutečně jen cyklem písní byt i jednotlivě velmi vystižně zhudebněných. Pěvecky stlumočil tyto písně v důsledku modernismu celé skladby velmi obtížné p. V 1. V u r š e r se zřejmou snahou přiblížiti je posluchačstvu co nejvíce. Na opačném pólu krajního, dnes již přežilého konservatismu stojí J. H o r á k ve své ouvertuře k opeře D L u c k á v á I k at (provedené na 16. k o n c e r t ě abonentním). Na koncertě s e d m n á c t é m (2./11 1.) vzpomenuto případně 40. narozenin O. 0 s t r č i I a provedením jeho = I m-p r o m p t ut pod taktovkou V. T a l i c h a. Jubilejní rok mistrův měl by ovšem býti popudem k nejhojnějšímu, soustavnému provádění bohaté jeho skladatelské žně. Z ostatních skladeb českých do pro-gramů zařazených, zvláště vytknouti třeba F i b i-chovu symf. báseň >Othello= a Foerstrova li. s y m f o n i i, jež přijata zvláště okázale. Z výkonů s o 1 i s t i c k ý c h v těchto koncertech stál nejvýše prožitý přednes S u k o v y F a n t a s i e primariusa K. H o f f m a n n a. Z klavíristů objevil se opět po dlouhé době na knncecictíc~ r{4d n OSOBNÍ. Josef Cyr. Sychra šedesátníkem. Jeden z předních našich pracovníků Cyrilských, vynikající skladatel církevní, slavil dne 12. března t. r. šedesáté narozeniny. Vyšel z muzikantského ovzduší východních Cech, z ústí nad Orlicí, které dalo našemu národu také výborné pěvce, tenoristy J. L. Lukese a Fr. Broulíka. Tam narodil se 12. března 1859 z rodiny hudbě oddané. Prvním učitelem hudby byl mu otec jeho, potom učitel Hepký. R. 1875 vstoupil na varhanickou školu v Praze, kde byl jedním z nejlepších žáků. — Již jako posluchač varhanické školy byl varhaníkem v chrámě Emauském. Po absolvování studií stal se r. 1879 varhaníkem při kollegiátním chrámu P. ve Staré Boleslavi, roku pak 1882 ředitelem kůru. Neúnavnou jeho snahou a pílí povznese-na chrámová hudba ve Staré Boleslavi a pověst o vzorných produkcích Sychrových lákala návštěv níky i z daleka. Sychra byl horlivým pěstitelem chorálu, jenž pod jeho řízením ožíval životem, který v nádherných těch zpěvech jest ukryt, ale dovede býti vzbuzen jen od nadšených vyvolenců. Již ve Staré Boleslavi počal Sychra pilně skládati. Dne 1. listopadu 1889 vyměnil Sychra Starou Boleslav za Boleslav Mladou, kde přijal po smrti hruškově úřad ředitele kůru a spolu učitele zpěvu na gymnasiu. Tam působí až do dnešní doby. Skladatelská tvorba Sychrova náleží skorem výhradně skladbě církevní a to skladbě, která staví na zásadách cyrilských. Hudba chrámová jako podstatná součást liturgie a z toho vyplývající důsledky jsou Sychrovi při skladatelské činnosti pravidlem, jímž se řídí. — Z toho vyplývá i jeho sloh, jeho forma hudební, jeho harmonická i melodická invence. Skladby jeho dýší vroucí zbožností, v nich je vystižena trefně nálada zpívaného slova i děje liturgického, k němuž se pojí. V jeho skladbách vše hladce plyne, není tu nějaké školácké nehotovosti, není tu snad často pocitovaného napodobení starých mistrů. Ve svých dílech ne-vyhýbá se Sychra vymoženostem moderním, jeho harmonie je často překvapující, smělá, ale vždy logická. Neuhýbá ani chromatice tam, kde je na místě a dosahuje účinků znamenitých. Nelze nám v této krátké vzpomínce vypočítávati všecky skladby Sychrovy. Tolik třeba říci, že v =Cyrilut stojí na prvním místě, vydány v něm dříve missa sti Josephi, s. Cosmae et Damiani, in memoriam millenii s. Methodii, in duplicibus, im solemnibus, Missa XII., li. a 111. Requiem, řada offertorií, gradualií. Tím ovšem není jeho činnost vyčerpána. Vedle skladeb na texty liturgické máme řadu skladeb na duchovní texty české k Pánu Ježíši, P. Marii, Nejsv. Svátosti, pohřební písně. Sychra se zdarem pěstuje i duchovní píseň lidovou. Jeho »Prosba k českým patronům< na slova Vl. Štastného po vlasti naší zdomácněla (dvouhlasně vydána v -Cyrilu<). Sem náleží rovněž Mešní píseň, píseň k sv. Václavu, Přísaha, Prosba k sv. Václavu a řada jiných. Z větších skladeb napsal Sychra oratorium velkopáteční >Na Golgotěc (vyd. =Cyrilic) a vánoční oratořtum >Mesiáš<. )eho tvorba je dobře známa a ceněna i v cizině. Když vydávala některé skladby jeho známá řezenská firma Coppenrath, na-psal o jeho skladbách kritik: Mše Sychrovy jsou cennější než polovina oněch v Cecilském katalogu uvedených. Autor ovládá umění komposiční a je originelní v pojetí.< leho skladby našly nadšeného při-jetí ve Svýcarsku, kde mimo jiné provedena v Bernu jeho osmihlasá mne. Nebyla by však naše vzpomínka úpiná, kdybychom nedotkli se také jeho činnosti re-produktivní. Jeho heslem ve příčině provozování skladeb jest: Provádím jen skladby, které slohem svým i obsahem vyhovují liturgickým předpisům, ale také jen ty, 1 Že se Sychra účastnil vedle těchto svých prací i hudebního ruchu národnífto je zajisté samozřejmo. Ve Staré Boleslavi byl sbormistrem pěv. spolku =Vá- | ||||
|