|
| ||||
| ||||
|
50 CYRIL cislo 4.
A tak intelligence svou nerozhodností je nenáviděna oběma odpůrci a tito házejí po ní, neštítíce se nejnekalejších prostředků, urážkami, pomluvami a hrozbami. Ruské dělnictvo na počátku revoluce bylo jedinou oporou spolu s revolučními vojsky v Petrohradě, na níž spočívala nová vláda koaliční, ale již po rozpadnutí ruské armády během léta a podzimu 1917, zvláště však, když došlo k bouřlivým převratům říjnovým a listopadovým v Petrohradě, kdy vládu strhla na sebe skupina Lenina a Trockého --stalo se rejdištěm nečestných propagátorů politického násilí proti všem, kdož nenesli znale proletaria a tak vidíme v zimě 1917—1918 a v celém tomto roce poštvané a rozvášněno= davy dělnictva vstupovati v řady rudé gardy, vidíme hrozné činy moskevské »mimořádné komise pro potírání protirevoluce,« t. j. všech snah, směřujících k záchraně Ruska od zkázy, jejímiž rozsudky byla sta a sta, ba mnohé tisíce nevinných lidí připraveno o život. Rus prodělává nejen politickou krisi, hospodářskou, sociální, ale též ve svém veřejném životě i vnitřním. Umění pokleslo v své úrovni, nesnesitelné poměry a nepřízeň Moskvy vyhnaly mnohé umělce z ní i z Petrohradu, kteří se uchýlili většinou do mladých republik finské a ukrajinské, do Kijeva. Ale jakoby na ně lehla pečef té rozháranosti v Rusku, nejsou s to vznésti se k bývalé výkonnosti, zatím co umělecké ústavy jsou proměňovány v Petrohradě v skladiště a divadla, v biografy a kabarety, v nichž obyvatelstvo, tak dost již ztrativší svůj vkus a ubivší cit pod vlivem všech těch strašných událostí, ubijí v sobě i to, co ještě zůstalo v něm snad z nadšení pro onu Svobodu, již tak radostně uvítala a s takovými nadějemi! Setřel se i náboženský, vůbec mravní cit s duší velké části ruských lidí. Hluboká, vrostlá v duši ruského člověka víra v Boha byla vyrvána i s kořeny, mravnost hozena na dlažbu ulic, v sály biografů a nesčetných šantánů a veřejných domů, kde šlapou po ní desetitisíce zničených životů, prostitutek od nejútlejšího dívčího mládí, nešfastných těch obětí, a statisíce mužů s cynickým úsměvem na tvářích, mnohdy vášní ztrhaných, rozháraností života, neustálým bojem o dnešek a zítřek a též lítostí nad hynutím a zkázou národa. =Když hyne Rus, af její zkáza je tím strašnější!!«, tof psychologie a tragická skutečnost ruského národa. A nad tou zkázou vysoko sedí dábli v podobách bankéřů Židů a Němců a s příšernou radostí se smějí, zatím co dole hyne život, hyne kultura, zatím co sepiaté ruce mnohých vztahují se k ostatnímu lidstvu a prosí, volají, křičí o pomoc, nebof ruský národ sám neumí si pomoci, jest jako oloupený o zrak, nalézající se nad propastí, hledající kolem sebe a nenalézající, kde by se mohl uchytit, při tom stále blížící se k okraji bezedné rokle, sám nevědoucí, že ještě jen několik kroků a on s pronikavým výkřikem sřítí se do na dně jejím. JOSEF MIN. Ceskoslovenský cyrilismus. ~edá se upříti, že zasloužilému reformátoru církevní hudby, chrámového zpěvu a lidové písně kostelní, Ferd. Lehnerov;, reforma se zdařila. Zvláště to říci možno o sborovém zpěvu a hudbě na kůrech, a to i přes všechny v praxi se vyskytující obtíže. Méně se osvědčila reforma písně lidové. Hlavní chybou bylo, že až dosud více se psalo o činnosti kůru a na tuto jednostranně se naléhalo, při tom však jen málo věcně se váha kladla na nutnost produkce a na zpěv původních písní lidových. A tu právě nyní při převratu a na začátku nového života národního tím většího úsilí zasluhuje a vyžaduje reforma směřující ke zdokonalení lidové písně chrámové, nebof tato utkvěla, jak se ukázalo a jak se posud jeví, až do dnešních dob následkem převráceného nazírání na její reformu až na nepatrné výjimky na úpiném úpadku. Že lidová píseň taktéž jest důležitou složkou života kulturního, to nám analogicky vysvětluje vývoj naší národní hudby světské. Smetana použil iednoduchých motivů národní písně ke komponování skladeb dnes u obecenstva nejvíce oblíbených, a jak krásných, vznešených, nejkrajněji jasně přístupných nálad, jakého porozumění pro své mistrovské umění docílil ! Česká hudba. Smetanou založená, jest jen proto tak hluboce od veřejnosti chápána a procítěna, že vytryskuje z prvků písní lidových, a proto také dovede dav nadchnouti jím hýbati a jej citově strhovati. | ||||
|