|
| ||||
| ||||
|
62 CYRIL číslo 4.
jednota hudebních Stavů manifestovala veřejně pro požadavky všech stavů hud. a za rychlou a neodl{ladnou nápravu již neudržitelných jich hinotných poměrů na s c h ů z i svolané na den 17. b ř e z n a v sekretariátě strany Ceskoslovenské nár o d n í d e m o k r a c i e. Cílem schůze bylo především utvoření zvláštní s e k c e h u d e b n í c h u m ě l c ů při straně této. O požadavcích jednoty v zájmu všech stavů hud. v Jednotě zastoupených mluvila řada referentů. Většina referátů jich týkala se at přímo či nepřímo stavu nejvíce postiženého — řiditelů kůru a varhaníků. O těch pojednal hlavně řid. A. Hromádka, jenž poukázal na hlavní příčinu nepoměrně nízkých příjmů řed. kůru a varhaníků — neustálé snižování jich poklesem valuty a odnětím deputátů, které však nijak nebyly nahraženy. Zde ie tedy náprava možná. Téže otázky dotkl i prof. dr. B. N ě m e c, prohlásiv, že stát nemůže platiti řid. kůru a varhaníky, neplatí-li kněze. Zde mohou pomoci náboženské fondy. nebo náboženské obce, což ovšem souvisí s úpravou poměru církve a státu. Stanovisko Jednoty v tomto ohledu stavěno je na širším základě. Chtělo by též rozšířiti obor působnosti ředitele kůru a varhaníka, jenž má býti odborným učitelem hudby na všech školách (od škol obecných, až ke školám vysokým). Proto také ostafní referáty týkaly se důkladné reformy soukromého i veřejného vyučování hudbě. O požadavcích s otázkou tou souvisejících referovali: řed. A. H e ř man, řid. J. B u š e k, prof. A d. M i k e š, prof. J. S p i l k a (konservatoř), dále mluvil ještě řed. A. H r o m á d k a o zřízení hud. komor a řid. A d. C m í r a l o založení odborného a stavovského listu. Schůze byla četně (zvláště z venkova) navštívena. M. S. Důležité rozhodnutí pro ředitele kůru v Praze. Často bývá v Praze při pohřbech vypravovaných pohřebními ústavy přehlížena práva ředitele kůru a obstarání zpěvu bez ohledu na něho a bez jeho dovolení zadáváno cizím silám. Je to ovšem zkracování ředitele kůru na jeho příjmech. V určitém případě byla stížnost ředitele kůru vyřízena takto: >Správní rada hlavního města Prahy. C. i. XIV-5061919. Panu N. N. řediteli kůru v P. K podané stížnosti ředitele kúru při farním kostele N. bylo konaným šetřením zjištěno, že při poliřbu pí. N. N , konaném ve V. dne 2. 11. 1918, provésti dal pražský městský pohřební ústav bez předchozího vědomí a souhlasu jmenovaného ředitele kůru zpěvy při obřadech církevních kvartetem za řízení p. M. — Ježto jednání takové příčí se platným předpisům, dle nichž oprávněni jsou výhradně příslušní ředitelé kůru obstarávati při funkcích náborenských příslušné zpěvy, vidí se městské správní radě na základě usnesení svého ze dne 26. března 1919 nesprávnost výše uvedeného iednání vytknouti a žádá dozorčí radu Pražslého městského pohřebního ústavu, aby učinila opatření, aby se strany pohřebního ústavu a jeho zřízenců práv ředitelů kůru bylo šetřeno, bez předchozí dohody s příslušným ředitelem kůru při obřadech pohřebních zpěvy tamním ústavem zjednanými zpěváky konány nebyly a tak aby náležitým respektováním práv jmenovaných ředitelů kůru pohřebním ústavem a jeho zřízenci trapným scénám a různým nepříjemnostem bylo vyvarováno. Pokud pak se týče odškodnění stěžovatelem požadovaného, žádá městská správní rada, aby dozorčí rada o výši rozhodla a výplatu jeho i se zadrženým poplatkem štolovým n. stěžovateli nařídila. V Praze, dne 4. dubna 1919. Předsedův náměstek: Simonides v. r.« — Toto rozhodnutí správní rady hlavního města Prahy srovnává se úpině s ustanovením »Řádu církevních pohřbů v katolických farnostech gener. vikariátu Pražského« schváleného arcib. konsistoří dne 1. prosince 1915č. 14.795, jehož odstavec B. 13, b zní: Obstarati církevní zpěvy a hudbu při pohřbech a zádušních mších jest výlučným právem ředitele kůru. Cizí zpěváci mohou býti připuštěni jen tehdy, když obstaravatel alespoň den předem pro ně získal svolení farního úřadu a ředitele kůru. Zpívají-li cizí zpěváci, musí býti faxy pro církevní chor tak zaplacenv, jako kdyby sám fungoval. — Při té příležitosti však bylo by žádoucno vložiti pp. ředitelům kuru na srdce, aby také sami svého práva nezadávali tím, že se pohřebních obřadů osobně nezúčastní, nebo se nedostatečným způsobem zastupovati dají Upozorňujeme na znění § 13. b. c. a poznámky 11. zmíněného > Řádu církevních pohřbů«, 1 Z Věstníku jednoty duchov. českoslov. otiskujeme zprávu, o důležitém předmětu, na nějž častěji již důtklivě bylo upozorněno: Hudebniny a hudební nástroje na svých kůrech bez ódkladu dobře prohlédněte, urovnejte a sepište. Jsou mezi nimi tu a onde věci netušené ceny. N e v y měň u j t e zejména nástrojů starých i porouchaných (housle, violy, cella, kontrabasy, dlouhé trouby, lesní rohy a pozóny z pravé žesti) za >hezké< nové. Dnes mají Amati, Stradivari, Quarneri, Stainer, jakož i čeští a vídenští jich napodobitelé: Eberle, Helmer, Laube atd., c e n u m n o h a t i s í c a vyměněny byly mnohde za moderní kusy za 10—30K! Nebo »vyměněny« úpině zadarmo. Umělec-ochotník přinesl si s sebou vlastní housle v pouzdře a nepozorovaně je »vyměnil« za inventární kus mistrovský. I mezi hudebninami na našich kůrech jsou — neb aspoň bývaly — skladby velmi cenné. Tedy co nejdříve pořídit katalog, inventář a dobrý — zámek ! Nevěřme ledakomu! Katolické knihovny a sbírky mají v této příčině smutnou zkušenost. E. P. Státní zkoušky hudební v Brně. Ministerstvo školství a národní osvěty jmenovalo členy komise pro státní zkouškv hudební: pro obor hry klavírní AI. Kuhlovou, E. Treglera, pro obor hry houslové L. Malého a R. Reissiga, pro obor sólového zpěvu M. Fialovou a A. Hroartádku, pro obor sborového zpěvu a intonace Ferd. Váchu a Em. Váchu, pro obor hry varhanní Boh. holuba a Ant. Petzolda, pro harmonii a kontrapunkt jar. Kvapila a Vil. Petrželku, pro dějiny hudby J. Kakše a M. Koblížka, pro všeobecnou pedagogiku prof. J. Sústalu a Fr. Třísku. Předsedou komise zvolen Ruč. Reissig, místopřed sedou A'I. K.oblížek a sekretářem A. Hromádka. Při-hlášky k těmto zkouškám zasílají s na ředitelství ] I{onservatoř hudební v Brně. V Národním shromáždění podával člen jeho F. V. Krejčí jako zpravodaj školského výboru zprávu o návrhu poslance dra. Weyra a soudr., aby zřízena byla konservatoř hudby v Brně. Školský výbor uznal oprávněnost těchto požadavků, zároveň však uznal, že dříve musí býti náležitě vybudována konservatoř pražská, důkladně zčeštěna a postavena na základy moderního hudebního vývoje. Z té příčiny výbor navrhl resoluci na zvýšení státní subvence pro pražskou konservatoř, pro varhanickou školu v Brně a tamější lrudební šl Světoznámé hudební nakladatelství Breitkopf a Hártel v Lipsku dokončilo 200 rok svého trvání. Zakladatelem byl Bernard Krist. Breitkopf, od něhož převzal závod r. 1745 syn jeho Jan Boh. | ||||
|