|
| ||||
| ||||
|
94 CY R 1 L číslo 6-7.
víti a půl koží »pergamenu«. Od psaní a notování přišlo 1391'2 kopy míšenských a 17 grošů, knihaři od vázání 10 kop, za »pukly« 21/2 kopy. Mnoho vynaloženo bylo na vyobrazení dotatorův šlechtických i městských, na malování erbův a versalií při jednotlivých officiích, sumárum všeho nákladu i s «outratou« 283 kopy, vše míšenských, a 12 grošů. Zlutický kancionál patří k oněm husitským notovaným sborníkům, kterými se zcela uplatňuje český jazyk v chrámovém zpěvu v druhé polovici 16. století. Kancionál psán jest chorální notou kosočtvercovou (rombou), jež charakterisuje českost kancionálů od 14. věku. Chorál jest vlivem husitského demokratismu syllabickým, zjednodušeným; byl určen pro laiky, nikoliv pro kněze. Kancionál obsahuje proměnlivé a stálé částky mešní pro jednotlivé doby církevního roku a pro jednotlivé svátky, zvláště zemských patronův, Václava, Ludmily, Husa atd. Pergamen s officiem o Husovi jest křížem proříznut. Také nalezneš v kancionále chorální části staročeských rorátů, ale bez interpolovaných písní mensurálních, které se v roráfech objevují v rukopisech z posledních tří desítek století 16. Pro vnitřní obsah přisluší kancionálu jméno »graduál«. Po stránce malířské patří graduál žlutický k předním ozdobám našich museí a archivů. Syndikát českých spisovatelů zřízen by] za tím účelem, aby hájil autorských práv. Syndikát zahájil jednání s nakladateli. Vyřízeny jsou dohodoe otázky smluv o knihy, minimálního honoráře knižu ního, autorských výtisků, kontroly ti~nutých knih-smírčího soudu. O honorářích na překlady a o honorářích časopiseckých se jednání dokončuje. Pravidla smluvená přinese 1. číslo »Věstníku Synd. č. spis.<, jež je v tisku. Odbor hudeb. skladatelů se brzy ustaví v nejbližší době. Noví členové hlastež se zasláním roč. přísp. 10 K Pražské úvěrní bance. Kancelář Synd. jest u JUDra A. Cervinky v Pštros-sově ul. 4. (Č. t. k.) Hudebně pedagogický spolek pro Moravu a Slezsko loni založený, stal se organisací hudebnictva z povolání celého Ostravska i Slezska. Při spolku zřízeny 3 odbory a to: ředitelů kůru a varhaníků, učitelský a školský a odbor časopisecký. Učiněny projevy a zakročeno u úřadů na prospěch zlepšení poměrů hudeb. stavů. Spolek domáhá se přiměřeného vlivu na školství hudební. Stanoven minimální honorář při soukr. vyučování. Spolek je ochoten dle znění stanov navázati styky za účelem jednotného postupu hudební inteligence se všemi jednotami společných snah a cílů. Přání, návrhy a projevy týkající se hudebního ruchu i od nečlenů k dalšímu řízení přijímá výbor. Sídlem spolku je Mor. Ostrava (adresa: Vlčkova ul. 18.) Nové dokumenty k životopisu Palestrinovu. Raffaělo Casimiri I jaký má býti hudební kritik ? Al. Dillmann podává v článku o reformě hudební kritiky tento obraz: »Musí to býti muž učený, znalý, muž který dobře zná umění a jeho svět, všeobecně vzdělaný, vysoko stojící člověk s důkladnými odbornými vědomostmi všech oborů hudebních a přec ani suchopárný theoretik ani podajný aesthet, idealista a přec žádný přepiatec, člověk, na nějž nelze vykonávati vliv, člověk se širokým rozhledem, pin šlechetnosti, ne však zatrpklý, sám o úspěch zápasící umělec, můž ducha-piný a vtipný, ne však posměváček, dobrý stylista, především však charal LITERATURA. Orel-Hornof -Vosyka: Písněovelebné Svátost1. Edit. Cyril. Partitura (průvod varhan) 3 K, hlasy po 70 hal. Tak dlouho postrádali jsme písní k velebné Svátosti, písní našich. Užívalo se u nás a doposud užívá většinou písní cizích, překladů, písní textem i nápěvem ceny dosti problematické. Nyní dostává se nám péčí neúnavného našeho badatele a pracovníka prof. dra. Dobr. Orla z pokladu našich staročeských zpěvů duchovních výběru písní k velebné Svátosti, k nimž texty upravil prof. Vl. Hornof. Shledáváme se tu se zpěvy z našich starých rukopisů Speciálníku kralohrad., ruk. Vyšehradského a Jistebnického (XV. a XVI. stol.) zastoupeny jsou zpěvy z_kancionálu Karlsperkova (1620) Hlohovského (1622) Steyerova (1764), svatojanského (1863). Máme tu překlady hymnů církevních s chorálními nápěvy Pange lingua, La da Sion i Adoro Te. Jestliže se postaral prof. dr. Orel o výběr p sní z bohatého zdroje naší české písně duchovní, podjal se prof. Vl. Hornof úmorné a jistě nevděčné práce upraviti texty písní tak, aby deklamace slova českého úpině se shodovala s rytmem hudebním. Kdo zná obtíže, které se tu staví v cestu, do, ede oceniti práci, která tu vykonána, zajisté jen k prospěchu n ší písně du chovní. Je třeba jen zazpívati některou píseň, abychom poznali, jak bez jakékoliv překážky deklamační splývá slovo se zpívanou frásí hudební, šetříc i fráse hudební a její cesur. Jest spolu toto vydání ukázkou, jakými zásadami se říditi bude nový kancionál náš, oběma au ory připravovaný. Upouštíme od výčtu písní, které jsou našim čtenářům z vyšlých čísel »Cyrila~ známy. K oběma autorům přidružil se prof. Václ. Vosyka, 2á< sklad. Vít. Nováka, který připojil k písním slohový průvod, pečli.ě přihlížeje, aby půvab a pel písní nebyl nevhodnou úpravou setřen. Pečlivě dbáno charakteru tonin písní těch a spolu také přihlíženo, aby průvod by] přístupen všem varhaníkům i v poměrech nejmenších. Doporučujíce tuto publikaci naším Jednotám i všem pěstitelům písně duchovní, kojíme se pevnou nadějí, že jí učiněn krok k obrodu naší české písně duchovní. Z cizí literatury budiž upozorněno na 18. sv. řezeňské sbírky: »Kirchenmusik«, v němž učitel chorálu ve Freisingu podává praktickou příručku pro kněze a ředitele kůru: Die neuen Kirchenmusikalischen Vorschriften (Pustet Řezno 1919). V úvodu rozvádí myšlenku jistě správnou, že pravý účastník chrámové hudby musí »sentire cum ecclesiap | ||||
|