|
| ||||
| ||||
|
UPRAZE
1TT~ ] 7] Il7bi l\ = Centrální í~ YR I L katolická knihovna 3IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII3IIIIIII }? ČASOPIS PRO KATOLICKOU HLIDBLI POSVÁTNOU V ČESKOSLOVENSKÉM STwTÉ ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKÉ ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ REDAKTOR VÁCLAV MIJLLER Redakce: PRAHA-VI. 82. ulice Štulcova 10. —Administrace: rr PRAHA-II. 1370, Ferdinandova třída 6.- Předplatné na rok 10 K. ROČNÍK XLV. LISTOPAD-PROSINEC 1919. ČÍSLO 9. 10 PROF. JOS. MARTÍNEK JÁ pěstovati dnes kostelní zpěv. Referát přednesený na pastor, pracovním sjezdu v Brně, Mam referovati o tom jak pěstovati kostelní zpěv za změněných poměrů. Víte dobře, jaké jsou ty změněné poměry, které mají vliv na pěstování chrámového zpěvu. Dosud byl před válkou pěstován zpěv kostelní ve škole s dětmi, učitel byl namnoze též varhaníkem a z dětí si vychovával pěvecký sbor chrámový k provádéní latinských nebo i českých zpěvů vícehlasých- Válka zasadila pěstění zpěvu kostelního hlubokou ránu. Píšfaly varhan byly zrekvirovány pro účely válečné. Pro nedostatek učitelských sil, paliva a místností bylo vyučování zpěvu omezeno. na zpěv chrámový někde vůbec ani nedošlo a při všeobecné bídě nebylo chudým dětem ani možno opatřiti si potřebný zpěvník, zvláště kayž rodiče byli nábožensky vlažní. Tak se stalo, že nám za války a po ní vycházejí ze školy dítky, které neznají nejobyčejnějších písní kostelních, nemají modlitební knihy a zpěvníku a nemohouce se tedy ani — i kdyby do kostela přišly — účastniti činně bohoslužby-Poněvadž však nyní byly v republice naší úkony bohoslužebné zdobrovolněny a učitelé ve škole písní kostelních necvičí, nastal úpadek zpěvu kostelního u mládeže ještě větší. K tomu všemu se druží ještě jiná palčivá otázka, totiž otázka varhanická. )iž ted se množí resignace učitelsty na varhanictví, které mohli zcela dobře a bez újmy na své vážnosti u lidu zastávati. Na paedagogiích přibývá předmět na úkor hudby, agitace proti-náboženská zasáhla též do věci. Varhaničení se počítá bezmála za zločin a když se ještě koná. je to jen z milosti a z různých ohledů, které arci přestanou, jakmile bude uskutečněna odluka církve od státu. I učitelé jinak dobří jsou a budou nuceni varhanictví se vzdáti, aby měli pokoj od svých kolegů a organisace. Tím se stává situace malých venkovských far, co se zpěvu kostelního iýée, zrovna zoufalou : učitel varhanictví vzíti nesmí a varhaník nemůže, protože by se neuživil. Míst varhanických s platem slušně upraveným je poskrovnu, o mnohá se nemůže hudebník z povolání ani neházeti. jestliže již před válkou se staly případy, že učitel resignoval a farář musil do varhanické služby zaučovati zednílta, který za 14 dní o květné neděli již fungoval jako ředitel kůru a jestliže se přiházelo, že regenschori už tehdy někde nl-znal ani not, tož se budou podobné případy nyní asi množiti. Že důsledkem toho bude úpadek zpěvu chrámového, jest na bíledni. A přece je zpěv chrámový důležitou složkou náboženského života. Vždyf beze zpěvu si nedovedeme ani představiti, že by se mohla delší čas konati pravidelná bohoslužba. Zvláště nám Slovanům přirostl zpěv k srdci. Má-li míti bohoslužba nějaký smysl, musí býti dána lidu možnost na ní se č i n n ě účastniti. Chrám má býti tabernaculum Dei. | ||||
|