|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLV. 1919- 115
správným a zbožným písním dojíti se musí, aby nejen docíl no bylo jasného pojmu o pravé víře a zbožno ti, ale aby také toto poznáni vedlo k ušlechtilému vývoji života. To vskutku bez násilí dokáže produkce našich původních písní z doby staré, ba řekl bych z doby nejstarší. Z dob těchto všechny písně pro veškerá období (vánoční, postní atd.) vykazují nálady zbožné a době přiměřené, t. j. pro v.ínoce ušle.htiie radostné, postní zase hluboce tklivé, všeliké nemístné sentimentality prosté. Jsou to zkrátka písně hlavné po stránce hudební dokonalé, že i cizina s obdivem na ně pohlíží. Ale poněvadž o tomto thematu již to ik napsáno bylo, nechci o věci dále se rozepisovati a přistupuji k praktickým pokynům. jež mají za účel vzbuditi o věc zájem a náměty svrchu naznačené již jedenkr.te v praxi uvésti. R-Id jsem, že obrod české lidové písně ve chrámě musí býti čerpán z pokladů písní staročeských. Kdo poznal rorátní zpěvy, již vystihl aneb zajisté vystihne, oč tu jde a jaké ovzduší v praxi by mělo zavládnouti. Toto ovzduší má býti nad to j ště osvěžováno správným rhytmem. Nesprávný přednes zavinuje právě odpor k těmto snadným písní,li našim, a proto sáhá se ke všelijakým jiným písním, které čím dále tím více od tohoto ovzduší oddalují, místo aby se podporovalo přiblížení se k písním pravým. Tím se úp dek en více a více živí. Jest-li tedy rhyt ,us řádně vystižen a průvod dobrým varhaníkem obsa en, pozná každý takřka na ráz rozdíl mezi cennou starou písní a písní novější Kdežto písně staročeské jsou po většině všechny cenné.. mají z novějších význam pro nás hlavně ty, jež jsou pro mši sv. složeny (na př. Lvocař). Ostatní až na neratrné výjimky svědčí o úpadku. Výstra,ná poznámka o nich obsažena již v kancionále svatojanském (II. str. 13). Při předne-u pí ní chrámových nutno hlavně přihlížeti k temperamentu našeho lidu a náležité ho využíti. Správná píseň vyžaduje pohybu živého, kdežto píseň méně cenná (hlavně pak novější) ho vůbec nesnese, a tak dochází k n chutnému protahování zpěvu, které již nesčíslněkráte právem bylo odsouzeno. Při tom věru náš člověk cítí, že se mu něčeho nedostává, čeho od zazpívání si slibuje, a proto ten vleklý přednes vyplňuje si rozmanitými p~ibírkami, které nápév kazí, a nešvar zveličují. Vždyf i při zpěvu sborovém na kůru co napáše se chyb nesprávně voleným tempem! Následek toho jest jaká A nechuf a nedůvěřivost k reformám a proto lid usiluje o to, ary si vynutil místo zpěvu muziku ve chrámě, která má býti nedůstojnou náhradou hlav:ií věci t. j. zpěvu. Zpév sboru s m, bez všelikého průvodu dobře přednášený, uchvátí každého jen poněkud vnímavého. Pakli zpíváno chybným tempem, tu není to bez vlivu na celý přednes, který potom rřirozeně ne-může nadchnouti ani člověka posledního. Není divu, že lidu samému, jakožto činně súčastněnému, takové již zvykem utkvělé protah, vání dokonce lahodí, a ten zv, k právě působí, že potom p; ednes správný připadá mu nepřirozeným. Zpěv lidový možno nazvati tepnou životní, nebof jím se život nejen osvěžuje a zpříjemňuje, ale i udržuje. Při tom však nutno uvážiti toto. Kdežto umění ve svém vývoji podléhá změnám časovým, lidová a národní píseň přechází z pokolení na pokolení v původním svém znění, a stala-li se časem nějaká odchylka od původního nápěvu, jest povinností v prvotný nápěv ji opět vpraviti. Ukol ten est velmi vděčný a pro všecky ča y významný, ale neda se provésti vychvalováním písní s tak zvanými barokovými nebo biedermayerovskými nápěvy. Staročeská píseň znamená čistý vzduch ve chr.mě, kdežto písně z posledních století atmosféru dují a dusiti budou, dokud nebude o jejich vyhubení po-staráno. Hlavní podmínkou jest, aby se věc lidu z láskypiné péče o něho řádně a poučne vysvětlila, a k tomu zajisté nejlépe se hodí kazatelna. O blahodárném vlivu takovéto promluvy nelze pochybovati, nebof ona jest v prvé řadě s to, aby lid pro věc rozehřála a pro posvátný zpěv, odkaz to od otců jemu svěřený roznítila a nadchla. Snahy dobré nemohou nikdy zaniknouti úpině bez ohlasu, a práce podniknutá z lásky k věci přinese zdravé, krásné ovoce; ona také nalezne vždy cestu ku provedení reformy a ke zdokonalení zpěvu a lidové písně ve chrámě. O^AL | ||||
|