|
| ||||
| ||||
|
CYRIL čís. 1.
mf A já se o - či - stím v sl - zách a ho - ři ! Ma-ri-a, ne-dej mi =+ram—~=~ G ~_ Z: =tl E v sl-zách ho - i i! Ma- ri - a, ne- dej mi u - to nout v mo-ři, a Peci. u - to-nout v mo - ři ! ne - - dej mi u - to- nout v mo - - ři ! ~+- ~_~_ r- P–•y -!I. ~`~ ~- +---P–~ -! P–r r r=am ne - dej mi u - to-nout v mo - ři, ne - dej mi u-to-nout v mo-ři ! s I P• P -lw Iw V Paříži, 7. prosince 1919. DR. HANUŠ Církevní zpěv a hudba ve Francií. I ejdeme-li do francouzského chrámu Páně všedního dne, překvapí nás zvláštní ráz bohoslužby. Tichá mše sv., při níž věřící pohříženi do modliteb a rozjímání, bez zpěvu, bez doprovodu varhan, ani obvyklé modlitby na konci mše sv. se s knězem věřící nemodlí, jsou všude latinské. A v neděli jen jedna mše sv. slavná se zpěvy na choru, večerní pobožnosti jsou slavnější v mnohých kostelích, zpívané nešpory, litanie, chvalozpěvy k Nejsv. svátosti, k Panně Marii, žalmv latinské zpívané lidem a zpěváky střídavě. V neděli a o svátcích předstihují se ředitelé kůru v provádění dokonalých skladeb duchovních. Náš lidový zpěv v takovém rozsahu jako jest u nás, jest ve Francii neznámý. Ve školách katolických, v patronátech mládeže zvláště na venkově učí se děti dosti živě mešním písním francouzským a i lid na mnohých místech rád si zazpívá, ale většinou zvláště ve městě pěstuje se zpěv liturgický chorální i vícehlasý latinský i francouzský v překladu. V připojeném Alsasku-Lotrinsku jsou poměry jako u nás. | ||||
|