|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLV. 1920.
Od r. 1903 (22. listopadu), kdy sv. Otec Pius X. vydal památnou encyklika (Motu proprio) o pěstování zpěvu liturgického, nastává neobyčejný rozmach gregoriánského zpěvu zvláště po vítězné válce světové. V prvé řadě nejvíce se o obrození chorálu a to dle vydání Vatikánského, původního zasloužil řád benediktinů francouzských. Něco k zajímavé historii tohoto řádu. Když jsem se dotazoval odborníků o stavu církevního zpěvu, byl jsem vedle jiných pramenů odkázán na klášter benediktinek v ulici Monsieur, kde zvláště se cvičí a provádí zpěv gregoriánský. Již tím překvapen, že jest ve Francii klášter těchto seste• zbožných i po rozluce, podivil jsem se ještě více, když jsem tam zašel. Klášter v celé opravdovosti a s původním zařízení n, jak jsme si vždy představovali! U klausury zazvonil jsem zvonečkem postaveným u nepatrného zamřížovaného okénka, tak že není tam možno viděti, ctihodná sestra z vnitřka vvslechntrvši moji žádost, že bych si přál vysvětlení o pěstování zpěvu gregoriánského, pravila: vezměte s! klíč, jím otevřete pokojík na chodbě klášterní, tam vám sestra vysvětlí, čeho si přejete. Na to vložila do otáčecího tabernakula klíč, oto-čila tabernakulem, jak to v neipřísnějších řeholích ženských zavedeno, vzal jsem klíč a šel do pokojíka, za chvíli přišla sestra do sousední místnosti, přisedl jsem k oknu dvojím hu stým mřížovím opatřenému, načež sestra otevřela dřevěné okenice a já mohl jsem viděti sestru benediktineu oblečenu podobně jako naše sestry Františkánky s řeholním odznake.i, monstrance —řád benediktinek Nejsv. svátosti. Ten pokojík nazývají poloviční klausurou, kterou mají dovolenu pro své vyučování zpěvu, tím jsou ovšem steně odloučeny od světa zevního. A ta sestra nadšená pro zpěv, čistý gregoriánský vysvětlila mi vše týkajíci se zpěvu i jejich nynějších poměrů řeholních. Zpěv liturgický dle původních předpisů benediktinských pěstují především každodenně samy, zvláště v noviciátě učí jemu své kandidátky, každý den všecky hodinky (mají stejné jako řehole mužské na př. u nás v Emausích) zpívají v choru vedle kaple Nejsv. svátosti před a po mši sv., při které zpívají chorálně všecky části, odpoledne nešpory a pal< zpěvy k Nejsv. svátosti. Zvláště pak v neděli a svátky slavnější způsoby těchto všech částí přivádějí mnoho umělců a znalců, kteří nejen naslouchají lahodným jako s výšin nebeských vych3zejícim melodiím, nýbrž i vroucností a hlu okou vírou celého přednesu puzeni stávají se zde — věřícími muži modlitby. S velikou radostí vypravovala, kterak slavn, básník Huysmans v jejich kapli právě touto posvátnou liturgií byl obrácen k hluboké víře katolické. Jejich překrásný zpěv, známý po celé Paříži způsobil, že nyní tyto sestřičky vyučují celé řady nadšenců, odborníků, ředitele kůru i zpěv,,cké spolky dospělých i mládeže v je-jich klášteře, každodenně ve zmíněné poloviční klausuře. Duchovním ředitelem celého hnutí jest P. Lucien David řádu sv. Benedikta, jenž vy-dal Methode pratique de Chant Grégorien (praktická metoda zpěvu gr.) Janin Freres, éditeurs 10, rue Président-Carnot, Lyon (5 franků), A n a l y s e s g r é g o r i e n n e , p r a-t i q u e s 22 Rue du Lycée Grenobl (Revue du Chant Gregorien) 1'50 fr. (3 serie) a mnoho sešitů s hymny gregor. Tento slavný odborník koná přednášky a cvičí zpěvu po městech francouzských, zakládá Jednoty gregoriánské zv. >ScholaK paroissiale škola farní, o čemž níže. Když vyložila, jak cvičí sestry zpěvu, vypravovala mi, jak mohl tento řád zachrániti si klášter po oněch krutých zákonech proti řeholím. Zákon proti řeholím zasáhl řády vyučující mládež, že zavřeny byly školy klášterní i ústavy vychovávací. Tak byli vypuzeni ben2diktini ze všech klášterů, zvláště slavný klášter v Solesmes se slavnou tiskárnou, mnohé ženské řády odstěhovaly se do Belgie, Anglie, Švýcar, kde koupily si domy; ve Francii zůstaly celkem čtyry větší kláštery ženské. Do-vedly si zachrániti své právo, když zřekly se vyučování. Sester v klášteře pařížském jest S0, žijí ze svého jmění rodinného uloženého v majetku klášterním, vyšívají bohoslužebná roucha, vyučují zpěvu, jsou mezi nimi umělci, malířky. Mají mnohé novicky, zvláště zpěv, vroucí zbožnost přivedla mnohé dívky, které na vždy světa se odříkají z lásky ke Kristu. Nyní klášter jest v rozkvětu, ježto i život náboženský v Paříži očihledě se vzmáhá. Benediktini nemají ve Francii takového kláštera, žijí také někteří v komunitě, ale hlavně jsou činni jako misionáři a pak cvičí zpěvu. Pak navštívil jsem památný chrám svaté Klotildy, kde varhaníkem velkých varhan (Maitre de la chapelle nebo tribune) byl nejslavnější umělec a skladatel hudební moderní Francie | ||||
|