|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVI. 1920. 13
A. J. C. V OLOMOUCI. A. PARMA. Pavlovice u Přerova. Dne 20. listopadu m. r. byla u nás založena farní Cyrillská Jednota pro farnost Pa lovice u Přerova (na Moravě) se sídlem tamtéž. Vzorné stanovy přijaty beze změny. Jednota má 52 členy; předsedou je Richard Fryčaj, farář, sbormistrem Antonín Galásek, místní ředitel kůru. Členy výboru jsou: Stloultal Ludvík, strojníl<, jednatel, Halnzíl< Eugen, majitel hostince, pokladník, Antonín Nesvadba, krejčí, josef Kry], domkář, Marie Caletkova, dcera poštov. zřízence, Františka Rejnochova a Anastasie Orsavova. Delegátem pro diecesní valnou hromadu jest zvolen josef Jan včík, rolnický syn, delegátem pro valnou hromadu Obecné Jednoty Cyrillské jest zvolen Josef Barvík, akademik. V Zábřehu městě (severní Morava) zřízena Farní Jednota Cyrilská. Začátek učiněn na »ustavující schůzi«, která konána 14. listopadu 1919, Když přihlásilo se 20 členů výkonných (nyní 54). Jednota ustavila se takto: J a tt M a 1 o t a, farář v Zábřehu, předsedou. pí. B o h. T r e u t n e r o v á místopředsedkou, F r a n t i š e k H ý b 1, ředitel kůru, sbor-mistrem, dr. S t a n i s 1 a v L a n g e r, rada zem. soudu, zás upcem sbormistra, J i n d ř i c h S v é d a jednatelem, pí. Ludmila Hýblová pol HOVORNA. K nynější krisi varhanické dává v úvahu venkovský farář tuto myšlenku: Máme různé řády ženské, jež z veřejného působení jsou vypuzovány. Velmi mnohé řeholnice dovedou hráti na harmonium ev. i varhany, mají zkoušky pro opatrovny a šicí školy. Nešlo by nyní zakládati po venkově opatrovny nebo i šicí školy — dvě až tři místnosti k tomu stačí, a je to dobrodiní pro celé ol Z CYRILSKÉHO RUCHU V CIZINĚ. Francie. Jak právě ve Francii ruch Cyrilský roste, toho dokladem podáváme zprávu o dvou velikých sjezdech hudebních konaných v roce minulém. Byl to nejprv: Sjezd posvátné hudby, v Tourcoingu.*) Od mezinárodního sjezdu ve Stra burku, který byl v r. 1935, nebylo většího triumfu gregoriánského zpěvu, polyfonie palestrinské a zpěvu liturgického i jiných oborů hudebních. Veliký počet arcibiskupů a biskupů, kardinálů (kardinál Dubois by] přítomen) i prelátů z Francie i z ciziny (z Anglie, Belgie, Hollandska, Italie, Spanělska) dostavil se osobně, nebo pozdravnými přípisy sjezd poctili. Řád benediktinský zaujimal vynikající místo přítomností P. Kt•ebsa, varhaníka opatství Montserratu, P. Maura, P. Luciena Davida z opatství v Conques, vydavatele Revue du Chant Grégorien. Řediteli sjezdu byli: p. opat P. Bayart a p. K. Watinne, ředitel kůru v Saint-Christophe, kteří na sebe vzali úmornou práci. Na sjezdu pojednali: P. Mocquereau, Volný ryt- *} Je to město na hranicích belgických v arr Lillském. Má na 80.000 obyv.mus před zpěvem gregoriánským; P. L. David, Zpěv gregoriánský, n:jlepší a nejkrásnější lidová modlitba ; kar,ov. Mathias ze Štrassburku, Liturgická hudba v rámci vyššího vyučování; P. Krebs, Jednotící úloha liturgického varhaníka; p. Gastoué, Skola francouzsko-belgická; opat Méfray, Výchova dětských hlasu; pan d Tombelle, Moderní r_pertoir; p. F. Raugel, Francouzský chvalozpěv; Le Guénnant, Obstarání zpě váků; p. Dierick, Doprovázení gregoriánského zpěvu V zasedán ch s praktickými cvičeními hrál největší úkol p. kan. Victori, ředitel kůru v kathedrále štrassburské Na sjezdu schválen návrh, učiněný P. Bayartem, aby se založilo sdružení :A s s o c i ation C écilienne franCaise, které by bylo přidruženo k římské škole, prostřednictvím P. Ferrettiho, profesora na Vyšší papežské škole pro posvátnou hudbu v Římě. Při sjezdu byl také »den moderní hudby«, o němž byly provedeny skladby poctěné cenou v soutěži tia chrámovou hudbu, jež byla vypsána řízením sjezdu, z nichž zvláště se líbila DMissa dominicalis- od Winnubsta, varhaníka kathedrály utrechtské, pro tři hlasy, napsaná na thema I Virtuos na varhany, Marcel Dupré zahrál v kostele Saint-Christophe koncert složený ze skladeb J. S. Bacha, Francka, Vierna a svých vlastních skladeb. Polyfonie klassická zastoupena byla provedením »M=e papeže lu1arce1a« od Palestriny, dávané p. Juliem Meunierem a jeho Cantorií. P. Kar. Wattine provedl pak s 300 účinkujících oratoria C. Francka: »Rédemption^ alyrickou báseň od Al- de Tombeila »Opatství, sepsanou na oslavu francouzských benediktinů, dílo piné poesie. (Příště dále.) Nizozemí. Při prvním sjezdu katolíků nizozemských v Utrechtu, 1 D o m. P o t h i e r, známý badatel chorálu, slavil před rokem v klášteře Si. Wandrille v Conques v Belgii diamantové jubileum 1 Německo. V i".Anichově počal vycházeti časopis pro veškeru katolickou hudbu církevní »Sursum corda<. Spolu-pracovníky jsou řed. kůru Ludvík Berberich, kan. Petr Griesbacher, sklad. Mar. Koch, prof. dr. Th. Kroyer, dr. Benno Ziegler a j. Známý skladatel církevní J os. Diebold ředitel kůru a varhaník u sv. Martina ve Frýburce (Breisgau) slavil zlaté jubileum dirigentské své činnosti. V Eichstáttu konal kapelník na dómu dr. Vil. Widmann kurs pro polyfonní zpěv, na němž hlavně probírány Palestrina, Orlando di Lasso a Hassler, vlastně styl těchto skladatelů ve mši, motettu a madrigalu. Účastníci tvořili smíšený sbor, příspěvek byl 6 marek. Zasloužilo by zajisté pozornosti u nás. Z Ameriky. Je to již zjevem dnes všeobecným, že v novém svém státě ohlížíme se stále v země dohody a Ame- | ||||
|