|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVI. 1920. 19
C. KARL Písecký písničkář jako ředitel kůru. (Vzpomínková črta na t A. L. Vymetala. Spolu bibliografie jeho díla.) íien r. 1918, ovanutý vonným dechem blížící se Svobody, zanesl k nám jako — 1 tíživý přízrak skomírajících hrůz a běd válečných epidemii španělské chřipky. Mnoho bylo těch, kteří podlehli této zákeřné nemoci. Ani řady našich hudebníků, řiditelů kůrů a pracovníků Cyrilských, již dosti zkosené útrapami žalostného pětiletí světové války, ne zůstaly ušetřeny a dech smrti objal četné ;d naše druhy a kollegy. Jedním z nich byl, -písecký písničkář-, neunavný Cyrilista, za- sloužilý ředitel kůru, AI. Lad. Vymetal.. Nám, přátelům Vymetalovým, kteří jsme byli s jeho ušlechtilým srdcem á milou povahou v úzkém a častém spojení, nebylo tajno, že Vymetal churaví, chřadne. nese následky trpkého života posvěceného vytrvalé, ne-úmorné práci, nezdolnému úsilí a přísnosti ve věrném pinění povinnnosti svého těžkého povolání. Ale znajíce jeho přísnou životosprávu a život nezviněný žádnými výstřednostmi, doufali jsme, že Vymetal aspoň na nějakou dobu zdolá svoji chorobu, vždyf ne-vymizel nám z mysli obraz jeho bujaré po-stavy na Cyr. sjezdu v Písku, kypící zdravím a tvůrčí silou. Připlížila se úkladná epidemie a té sesláblý, upracovaný organismus Vymetalův podlehl. Kus tragedie tvůrčího genia vznáší se nad jeho smrtí. Na počátku října zrodila se v něm myšlenka napsati I mši ku cti Panny Marie. Vrátil se z Lázní Poděbrad, tělesně vzpružen, s vnitřní radostí tvořit, a pustil se do práce. Tvůrčí pramen Vymetalův nevyschl a tak jedna část mše vzrůstá po druhé. 12. října dopsal teskně, žalně volající tóny Dona nobis pacem«, a hotovil se dílo instrumentovat, však vyšší ruka zasáhla a rozhodla jinak. Vymetal ulehl a 15. října po krátkém zápasu, upíraje své dobré oči na . otevřený klavír, kde leželo jeho poslední nedokončené dílo, vydechl svoji zpěvnou duši, která žije dále v jeho písních, zářících rozmarem a tklivou něhou lásky bolně zbarvenou, dýše stále v jeho vroucně zbožných skladbách církevních, ve mších, mottetech i skladbách s českým textem, z nichž zejména melodie opěvající dětinnou oddanost a důvěru v Pannu Marii, patří mezi nejlepší, co Vymetal napsal. Duch jeho mluví ze vznešených činů, které vyrostly za jeho řiditelování na kůru ve Vamberce, Slaném a Písku. Vymetal zemře] ve dnech, kdy rozlila se po Písku a ještě některých městech předčasná zpráva o naší samostatnosti. On I-Iořičák, vyrostlý v ovzduší rebelantském, ohnivý vlastenec, upřímný Cech, odešel z tohoto světa s vědomím, že jsme samostatni, že zář svobody objala nás teplým stiskem. Zpráva, která ukázala se mystifikací, potvrdila se 28. října. — Vy-metal však zemřel s radostným vědomím, že jsme svobodni. Jsou vzácné případy v řadách postav českých řed. kůrů, jako byl Vymetal, který cele, bez výhrady, oddaně a láskypině pinil svůj úkol na kůru. Od r. 1883, tedy piných 35 let byl řed. kůru. Po absolvování varhanické školy (Blažek) započal svoji činnost v Brandýse nad Labem, kde uzavřel vlivné a zúrodňující přátelství s ředitelem J. C. Sychrou, který pak po celou tu dobu byl mu otcovským přítelem a hude ním rádcem, ale i v pozdějších letech v bohaté korespondenci obou projevují se tyto ušlechtilé přednosti mužů již zralých. Korespondence | ||||
|