|
| ||||
| ||||
|
Ročiiík XLVI. 1919. 21
K této jeho vylíčené činnosti přistupuje obsáhlá jeho činnost skladatelská, kterou zachycuje-re podrobným výčtem jeho vět. k nimž se při příležitosti ještě vrátíme. Zachycujíce v této črtě záslužnou činnost neúnavného pracovníka na poli hudby církevní, činíme tak za tím účelem, aby včas bylo zachováno budoucnosti a dějinám dílo jednoho z našich pracovníků, kteří kypřili brázdu kulturní v našem národě. (Příště dále.) V Paříži, 7. prosince 1919. DR. HANUŠ Církevní zpěv a hudba ve Francii. (Dokončení.) Ředitelé kůru. Otázka tato není dosud úpině rozřešena. Záleží mnoho na místních poměrech. Zabráním jmění zádušního ochuzen kostel i o tuto okrasu a povznesení bohoslužby o hudbu chrámovou. V mnohých kostelích venkovských není varhaník placený, dobrovolně se při-hlásí znatel hudby — ale to jest na farách nejchudších. Ředitel kůru jest placen z pokladny farní, ze sbírek část přikáže farář varhaníkovi, jenž má povinnost hráti v neděli, o svátcích a zvláštních pobožnostech. Hlavní příjmy pak má za hraní i řízení zpěvu o pohřbech a při svatbách — a to vždy ředitel menšího kůru (maitre de la maitrise), jenž jest při všech pohřbech a svatbách slavnějších, placen jest dle tříd (v Paříži 10 tříd pohřebních, z nichž poslední jest zadarmo, první stojí asi 8 tisíc franků na všecky výlohy kostelní) pro personál duchovní jest taxa 1800 fr. (při pohřbech i svatbách), z toho jsou placeni duchovní, sakristán, švýcaři, sluhové (ministranti naši, ředitel kůru, varhaník, zpěváci dospělí i malí). Vedle toho má onen ředitel menšího kůru 1200 ir. ročně (u sv. Klotildy), ředitel velkých varhan má 2500 ir. platu z pokladny farní a hraje při slavných pohřbech a svatbách, začež dostáva vyšší odměnu. V Paříži takových pohřbů i svateb slavných jest poměrně mnoho, vůbec úcta k mrtvým jest neobyčejně ckázalá, rovněž i slavné svatby v kostele, kdy kostel celý vyzdoben zvláštními ústavy dekorativními. Pro místa tato jest vypsán konkurs, zvolen jest radou farní (nebo jen farářem) obyčejně umělec zvučného jména, jenž má diplom bud z konservatoře nébo ze Schola Cantorum. Organisace celého zpěvu jest v obyčejných chrámech pařížských tato 1. Ředitel kůru (Maitre de la Chapelle, de la tribune) obyčejně s diplomem konservatoře nebo Scholy Cantorum, řídí celý sbor, cvičí mužský sbor (tenory, bariton, 2 basy) dětský sbor (nejméně 16 chlapců od 10-14 let ze školy farní 3krát týdně půl hodiny), do-stává odměnu za každý výkon v chrámu 20 ir. (Mola dle tříd při obřadech zvláště. O jeho ustanovení rozhoduje farář; někdy jest samoukem, jenž vzdělal se u ředitelů kůru Notredams kého a sv. Sulpicia, kteří dávají mu osvědčení, že jest schopen říditi kůr. To působí ne-snáze, jestliže varhaník má diplom z konservatoře a má se řediteli takovému podříditi a k tomu s menším platem (obyčejně 15 ir. za každý úkon). 2. Sbor chrámový mužský (tenor, baryton, 2 basy), také absolventi Schola Cantorum při slavných bohoslužbách a obřadech (tenor a baryton po 10 ir., bas 5 ir. za úkon). Reditel kůru má na starosti takový sbor si opatřiti. 3. Dětský sbor sopráni a alti (po 1 fr.) někdy pomáhají dospělé zpěvačky objednané, když chlapci n jsou dostatečně vycvičeni. Vedle toho jest ženský sbor, sestavený z dívek, zpívají při odpoledních a večerních pobožnostech (o půl 9. hod.) zvláště v říjnu (růženec) a v květnu (litanie) při malých varhanách dole v chrámě. Hlavním nástrojem chrámovým jsou varhany, také i orchestrální hudba o velikých slavnostech se vyskytuje. V nové době neobyčejně se rozšířil chorál latinský ve Francii, konány sjezdy v mnohých diecésích hlavně působením P. Luc. Davida (z belgického Luxembourgu) tak na př. v Lurdech od 26.-28. srpna 1919, v Tourcoingu 21.-28. září. Při těchto sjezdech, jichž biskupové a přemnozí duchovní se účastnili, předneseny jednotami dokonalé nacvičené skladby chorální všeho druhu jedno i vícehlasé (nové i Palestrinovy a pod.), podána zpráva | ||||
|