|
| ||||
| ||||
|
22 CYRIL čís. 2.-3.
o činnosti jednot; zakládány novéskoly (Schola paroissiale, Sainte Cecilie) utvořen svaz Union sacrée (Associacion Cécil enné) rozšiřován zvláště spolkový časopis r Revue du Chant Grégorien« a malé skladby řízené odborníkem 1' abbé F. Brunem a vydávané nakladata lem L' art Catholique. Paris-VI. 6 place St. Sulpice. Vedle toho zvučné jméno má časopis »La vie et les arts liturgiques« vydávané týmž nakladatelstvím. Toto nakladatelství chce vejíti ve styk s naší Jednotou Cyrilskou a s časopisem Cyril a poznati i naše skladby a naši činnost. Kéž to prospěje k posílení tohoto hnutí a k lásce ku zpěvu církevnímu! 1v1~ Skuherského ,Motetta". (Útržek z „Pamětí” ]. C Sychry). jménem Skúherský setkal jsem se po prvé jako chlapec altista ve svém rodišti (Ústí n. Orl.) U nás se provozovala sice církevní hudba instrumentální po celý rok, jen v adventě a v postě vokální. Tu zejména jsme zpívali, pokud se pamatuji, mše Krejčího. Kolešovského. Zvonaře a j. a konečně i Skuherského mši druhou, kterou daroval Ceciliánské jednotě děkan Kyšperský Buchtele. Tuto mši jaksi sbor nemohl pochopiti, což již tenkráte jsem těžce nesl, nebof jméno Skuherský se mně neobyčejně zamlouvalo. *) Te prve později jsem se dověděl, jakým hudebníkem Skuherský jest, když můj otec se svým nejlepším přítelem Janem Lukesem, majitelem operní školy v Praze se domlouval, jak by mne dostali do varhanické školy. Ve druhém ročníku této školy při praktické hře přinesl si jeden z mých spolužáků dva sešity právě vyšlých Skuherského AMotett«, která mne velice zajímala, jako každá skladba, již jsem tehdy od Skuherského poznal. Můi spolužák však stále mně vykládal, že je v Praze nikde nechtějí zpívati pro různé jich vady. Poznal jsem vůbec, jak málo má Skuherský v Praze přátel, ale za to mnoho ne-přátel a to nejen mezi vlastními žáky, nýbrž v řadách hudebníků vůbec. Tak na příklad během druhého a třetího ročníku byl jsem basistou v klášteře emauzském Mojí povinností bylo denně při zpívané mši sv• hráti na varhany. Jakmile jsem však začal improvisovati na nějaký motiv, osopil se na mne ředitel kůru, člověk jinak velmi rozvážný: Přestaňte s tou skuhrovinou!« Po třetím ročníku varhanické školy byl jsem jmenován varhaníkem ve Staré Boleslavě, kde po dva roky jsem působil při stařičkém řediteli kůru. V té době jsem počal leccos samostatně zaváděti z reformní hudby a mezi tím i některá čísla ze Skuherského HMotett«. Po smrti ředitele nastoupil jsem jeho místo a ihned jsem si zaopatřil pět dosud vy-šlých sešitů uMotett«. Od té doby až do dneška zpíváme z nich vhodná čísla a záliba pro ně stále u mne vzrůstá. Uznávám je za jednu z nejpřednějších hudebnin naší české litera-tury církevní pro její hodnotu uměleckou, zejména však pro jeií různou náladovost. Srovnáme-li je s podobnou sbírkou z Německa k nám importovanou, jak vysoko stojí Skuherský! A přece u nás slychávali jsme od vlastních lidí různé nepříznivé úsudky. kde na př. se objevil zmenšený čtverozvuk, ihned to bylo jako necírkevní odsuzo,.,áno. U Skuherského nejen v bMotettách«, ale i v jiných círk. skladbách objevuje se tenkrát kaceřovaný zmenšený septimový a jiné alterované akkordy, ale všimněme si dobře, jak jich používá! Zde tyto akkordy nedělají dojem sentimentální jako u mnohých nynějších i ně meckých skladatelů církevních. Skuherský byl hudební pokrokář a proto nemohl jaksi souhlasiti s předpisováním nepatrného počtu akkordy. Všimněme si jeho kontrapunktického provedení v »Motettách« ! To jsou skutečné skvosty! Na příklad: č. 3., 5., 9., 22., 23. 25.-27., 35., 39., 40., 52., 60., 64., 66., 67., 69.. 72. atd. Vytýkala se jim také necírkevnost, ale málo kdo si toho všíml, kdo tak soudil, že mnoho čísel zejména kontrapunkticky zpracovaných, jest na motivy z Graduale romanum. 0 téže věci hovořil jsem často se svým přítelem prof. Steckrem, který byl téhož ná- zoru. Často jsme přišli v rozhovoru na Skuherského Studia pro varhany, která se hrají *) Později se mi vysvětlilo, proč se mše nezamlouvala. Bylat psána ve starých církevních 'toninách a to bylo tenkráte zpěvákům velmi neobvyklé a cizi. | ||||
|