|
| ||||
| ||||
|
24 CYRIL číslo 2.-3.--
O. A. TICHÝ Schola cantorum. (Vyšší škola hudební v Paříži.) V ll letech devadesátých minulého století byl ve Francii stav církevní hudby velmi smutný.. Sice již r. 1882 solesmenský mnich Dom Pothier jal se vydávati liturgické knihy, v nichž gregorianským melodiím vráceno původní roucho podle nejstarších rukopisů, ale Dodborné kruhy hověly kamkoliv jste pohlédli jen líbivému zpěvu divadelnímu, takže — jak píše jeden pařížský kritik — nejvyšsím stupněm umění bylo dávati arie Meyerbeerovy.,, Gounodovy neb Massenetovy. Tehdy stává se ředitelem kůru u svatého Gervase a Protase v Paříži Charles Bordés: žák Césara Francka. Učitel jeho nepoznal čistého církevního stylu Palestrinova leč až na5 sklonku svého života, ale svou úctou k tradici Bachově a Beethovenově výborně pfipravil, ve svých žácích půdu pro vzkříšení hudby minulých věkú. Byli to zejména žáci jeho Charles Bordes a Henry Expert, vydavatel znamenité sbírky »Les Maítres musiciens de ,a Renaissance francaisec (Hudební mistřj francouzské renaissance•, vyšlo u Léduca). Není divu, že mladý maitre de chapelle hned v počátcích usiloval o povznesení umělecké úrovně svého repertoiru. Na slavnost patronů kostela, v červnu 1890, provozoval trojhlasou mši Césara Francka, na Hromnice roku příštího Pohrobní mši od Schumanna*) a již toho roku na Zelený čtvrtek přechází ke kotnposicím slohu ryze církevního, nebof se zpívá u svatého Gervase Palestrinovo Stabat Mater a Allegriho Miserere. 17. prosince poprvé provozovány Prolog a Druhé Blahoslavenství C. Francka a Adventní píseň Schumannova. Ale základní kámen k svému dalšímu půs,)bení položil Bordes Svatým týdnem r. 1892. Tehdy uslyšela Paříž kromě Palestrinových čtyř responsorií, krátké čtyřhlasé mše a! Stabat Mater proslulé jeho dvojsborové Improperii a Magnificat; Vittoriova čtyři responsoria a Pašije; Allegriho pověstné Miserere, arkánum Sixtinské kaple; Josquina de Prés Miserere ; Gallovo jedno responsorium a jedno Miserere; Orlanda de Lassa Regina coeli, Lottiho podivuhodné Crucifixus a mnoho jiných skladeb Corsiho, Bernabei, Naniniho, Guidettiho, Pitoniho atd. Po neobyčejném úspěchu tohoto výkonu, jemuž zvláště přispělo předchozí oznámení ve Figaru a čelnějších časopisech pařížských,**) Bordes odhodlal se navrhnouti členům, svého sboru, by se seskupili v pěveckou společnost k provozování skladeb starých mistrů„ a tak zásluhou sbormistrovy diplomacie ustavilo se umělecké sdružení »Pěvců svatogervasskýchc. Prvním předsedou zvolen sám Karel Bordes. Jest zajímavo čísti stanovy spolku,. nebol svědčí vskutku o pravém talentu organisatorském. Nová družina seznamuje ryní posluchače s díly nejpřednějších polyfoniků zlatého věktt hudebního, a neomezuje se již na kostel svatého Gervase, putujef na pozvání po Paříži a pořádá i koncerty, na nichž se objevila poprvé skvělá Jannequinova >Bitva Marignanská«, skladba na svoji dobu úžasná. S podporou nově založené společnosti podařjlo se Bordesovi uvésti ve skutek též svůj dávný záměr, by vydal -Anthologii církevních mistrů primitivních«., Jsou to díla zčásti již známá, ale mnohá uveřejněna tam dříve než v jiných edicích. eho však zvláště si jest vážiti v díle Bordesově, jsou pokyny dirigentovi, který má vzkřísiti skladbu z rakve notopisu. Netřeba přjpomínati, že vydávání Anthologie bylo spojeno s pilným studiem rukopisných památek v Národní bibliothéce. Celá sbírka obsahuje 20 mší a na 100 jiných rozličných komposicí. Zajímavo jest, že se k subskripci přihlásil též skladatel Charles Gounod, který nikdy neopominul poslechnouti si zpěvy svatogervasské a Bordesovi sliboval, že jim napíše Salve• Regina, jakého co jest živ ještě nenapsal«. Sledujme dále výkony našeho pěveckého sdružení. Na Boží Hod Svatodušní r. 1893 zpívají po třetí Vittoriovu mši >Ave maris stellaa a poprvé gigantické pětihlasé motteto téhož mistra Dum compler:ntur dies Pentecostes«, 8. června přj Guilmanto0 varhanovém: *) Op. 147. Mše málo známá, ale pozoruhodná, dbát příkazů liturgických a s`ory v ní převládají.. Jak známo, byl Robert Schumann ředitelem kůru v katolickém chrámě důsseldorfském. **) Už tady viděti bystrost l3ordesovu a jak si vždy věděl rady, nebol náklad na zkoušky hrozil min pohromou, kdyby bylo dílo nenalezlo ohlasu ve veřeinosti. | ||||
|