|
| ||||
| ||||
|
26 CYRIL čís. 2.-3.
nejpřednější představitelé francouzské hudby, přinášejíce v obět církvi svoji hlubokou citlivost, diskretnost, vrozený vkus pro formu, tu jsme nuceni uznati v tom prst Prozřetelnosti, která přes všecky zpronevěry zahrnuje DMagdalenu národů« nejvzácnějšími dary své Moudrosti. Nyní následuje v dějinách Pěvců Svatogervásských« období apoštolských cest. Sdružení naše putuje po celé Francii, zpívá v kostelích, pořádá koncerty, ba vydává se i za hranice do Belgie, ttalie a do Španěl. Símě jejich padá ovšem na půdu dobrou i špatnou, ale přes vše pronásledování, jehož se přívržencům Scholy dostalo od pohodlných zkostnatělců,,' kteří často hříšně zneužili proti nim i biskupské moci, úsilí jejich přináší bohaté ovoce a Scholy Cantorum, jež vznikly po příkladu Scholy pařížské, jsou toho nejlepším důkazem. Přehlédněme aspoň zběžně cesty Pěvcův po Francii a sousedních zemích. První výprava jejich byla do Toursu, Poitiersu a Angouli rnu (v prosinci 1894). 27. ledna 1895 jedou do Brusselu. v únoru do Rouenu, v květnu do Versailles, v srpnu 1896 do Dieppe. V lednu 1897 vydávají se do měst jihozápadní Francie: do Daxu, Bayonne, Saint-leande-Luz, Pau, Tarbes, Mont-de-Marsan, Bordeaux. V tomto posledním městě vyvolalo vy-stoupení Pěvců ostré polemiky, jak už to bývá ve velikých městech, kde »odborníci= neradi vídají, by se jim kdo pletl do řemesla neb jim přinášel něco nového a chtěl jich poučovati. Boj ten rozšířil se až za hranice, nebof i v Brusselu zdvihl se jakýsi starý zpěváka, který se kasal proti domnělým oprávcům církevního zpěvu, ale stačilo Bordesovi a několika přátelům Scholy napsati několik řádek, by všickni oni hrdinové ztratili půdu pod nohama. Po několika měsících vydávají se Pěvcové znovu na jihozápad : Limoges, Périguettx, Brive, Rodez, Toulouse, Montauban a po druhé do Bordeaux, kdež jim byl v poslední chvíli odřeknut najatý sál Franklinův, takže se zpívalo ve foyeru a koncertu přece tím neubylo na zdaru. R. 1897 v únoru vydali se též na východ: do Nancy a do Toulu, potom na západ do Poitiersu, Angoulému a do Niortu, kde důst. otec Lhoumeau měl pozoruhodnou pro-mluvu o chrámové hudbě. V prosinci 1897 zpívali v Provinsu, v květnu 1898 v Clermont-Ferrandu, v Roanu a Montbirisonu. V červnu toho roku ve Vienně, Valence, Montélimaru, Grenoblu, Chambéry a v italském Turině. V listopadě byli v Le Mansu, v Couture, v Nantech, v Angersu, v La Rochelle, v Saintes, Cognacu a zakončili své tournée Niortem. Příští zimy odjíždějí pěvcové opět do Valence, potom ubírají se do Avignonu, do Nimes, Montpellier, Béziers, Narbonne (tam měli posluchačstvo tak dychtivé, že se jich nestydělo žádati, by zpívali v kostele B i t v u M a r i g n a n s k o u), do Aix v Provenci, do Marseille, kdež zpívali s ohromným úspěchem před čtyřmi tisíci lidí a mnoho čísel musili opakovati, do Hyéres, Toulonu, Nizzy, do Monte-Carla a do Tarasconu. Sláva Pěvců Svatogervasských se šíří, i jsou pozváni do Remeše a Laonu, jedou do Lyonu, Annonay, znovu do Valence, Montélimaru a posléze do Marseille. Zpáteční cestou zastavili se v Orange, by tam zkusili podivuhodnou akustiku římského divadla, a posluchači na tu zvěst přichvátali až z Avignonu. Za měsíc po té jsou pozváni do Vesoulu a do Besanconu, zpívají v La Ferté-Milon-u. Koncem července jedou na požádání do Honfleuru, zpívají též v Trouville a jedouce bez zastávky přes Paříž ubírají se do Vienny a do Avignonu. Zpět stavují se v Aix-les-Bains, kdež poctil jejich koncert svou návštěvou král řecký. V říjnu koncertovali skvěle v Lille. v lednu 1900 navštívili znovu Lyon, potom Grenoble, Avignon, Arles, Aix, Marseille, Cannes, ViviFrs, Privas, Bourg-en Bresse, Villefranche, Roanne, ještě jednou Lyon, Le Puy, Saint-Etienne a Mácon. Blíží se světová výstava: kromě vyjíždky do Versailles a na svůj věrný jihovýchod (do Lyonu, Grenoblu, Avignonu, Marseille a Nizzy) Pěvcové neopouštějí Paříže, nebof — jak ihned uvidíme — nastává jim nový důležitý úkol. Nezdá se příliš odpovídati duchu posvátné hudby, že si Pěvci Svatogervásští zvolili k propagandě pravého zpěvu chrámového světovou výstavu. Opravdu. co si lze pomvsliti nesrovnalejšího než vřavu evropského trhu a posvátné melodie gregoriánské neb skladby Palestrinovy, ale přihlédneme-li jaké to přineslo ovoce, jsme nuceni uznati geniálnost Bordesovi i co do praktického smyslu pro život. (Příště dále.) | ||||
|