|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVI. 1920. 33
Journées Grégoriennes de Lourdes (Cyrilské dny v Lourdech). Dnj gregoriánského zpěvu v Lourdech byly 26., 27. a 28. srpna 1919 za předsednictví F. Schoepfera, biskupa v Lourdech a v Tarbech a za řízení P. Luciena Davida. Byly pořádány =Společností přátel řehořského zpěvu< (Société des Amis du Grégorien), jejíž předsedou jest kan. Matty Počet účastníků byl 5000 osob, jen zapsaných účasiníků bylo 3000; mezi nimi 600-800 kněží, z nichž 600 zpívalo. Mše »Messe de 1' Apparitiona byla zpívána 1200 zpěváky. Zastoupeno bylo 20-25 ško1600 zpěváky. 28. srpna bylo slouženo Requiem za padlé ve světové válce. Z osobností sjezdu přítomných jmenujeme: P. Lucien David, ředitel časopisu = La Revue du Chant Grégorien, žák P. Pothiera ; opat f ayart, i tspektor zpěvu v Lille, duše kongresu v Tourcoingu; opat B o u r, předseda Společnosti varhaníků v Metách ; kanovník V i c t o r i, ředitel kůru kathedrály štrassburské,jenž pořádal velký sjezd r. 1910 ve Strassburku. Ku konci sjezdu byly přijaty tyto resoluce: 1. Účastníci sjezdu zjistili nepopíratelné úspéchy v umění gregoriánském s použitím pokynu Pia X. a Benedikta XV. 2. Jsou přesvědčen, že duch poslušnosti k sv. Stolici a dobrá vůle snadno ukuteční ve většině kostelů obnovu posvátného zpěvu. 3. Budou se stře-žiti ztráceti čas diskutováním o jednotlivostech, které snadno mohou překážeti obnově, kterou si přeje církev a Bůh. 4. Přijmou za svůj zpěv gregoriánský a správnou výslovnost římské latiny. S. Rozmnoží zakládání škol, zvláště farních. 6. Uvedou pomalu ve skutečnost bratrskou lásku ke všem gregorianistům. Z Ameriky. ~Dokuučcuí.j ,Cyrila« jsem nedostal od r. 1915 a všechny další ročníky jsem již objednal. Je( nejen vysoce poučný, alei miloučký. Jak tu voní vše české v té divoké cizotě! Až vše půjde pravidelným chodem, pošlu též do =Cyrila" několik článečků o zdejších hudebních poměrech. V kostelích je to bídné. Ceského uslyšíte málo. Bud věci německé, nebo italské anebo airyšské (irské) bum tarata! To věci v =Cyrilu« jsou pravý rkvost proti těm hanebnostem. Tak v loni (1918) poblíž nás v německo-irské osadě dávali o vánocích mši, jejíž > Etincarnatus est, bylo dle kritiky jako m i l i t a e r m a e s s i g Marsch. Já jsem zde zavedl vše ceciliánské. Chorální mše zpíváme čís. 8. (de Angelis), 9. ]1. a 2. Mši de angelis jakož i chorální requiem zpívají též školní děti (asi 60) o svátcích spadajících na všední dny Dvojhlasé mše: Tregler, Missa brevis II. a P. Eder, Missa i. h. s. Arch. Michaelis. Mše pro smíšený sbor tyto: Říhovský, Missa Loretta, Missa pastoralis »Gloria in excels;s Deoz a Missa brevis op. 41. Tregler, Missa brevis op. 9., Haller, Missa tertia, Stehle, Missa nSalve regina<, Gruber Jos., Misss jubilaei op. 105., Goller V., Missa in h. s. Vincentii Ferr. a Missa i. h. B. M. V. de Loretta a moje dvě skladby. V létě vůbec pro velká vedra zpívaných mší sv. není. Nyní právě cvičím Griesbachrovu Missa Maris Stella poslední to ze zásob předválečných. Leč pan M. Urbánek má již objednávku n i několik set korun. Sicut cervus desiderat ... tak se těším na novější církevní skladby české. Je vidět, jak to zpěvné srdce české všude jásá, všude pěje a nejraději Pánu Bohu. Těší nás, když slyšíme, jak skladby našich skladatelů v cizině jsou vítány, jak jsou ceněny a jak jimi nadšení synové československé vlasti šíří slávu jména Cechů, kterou jiným způsobem jiní vlastenci dovedli hodně pošramotit. Prof. Jan Boháč. ZPRÁVY OSOBNI. Pražský ordinariát jmenoval komissi pro úpravu české agendy, do níž jmenováni byli básník S i g. Bouška, univ. prof. Dr. Fr. Stejskal, a kan. Václ. M ů I l e r- - Rudolf R e i s s i g, ředitel hudebn í školy filharmonické Besedy v Brně byl jmenován po zemřelém Si. Suchém profesorem houslové hry na konservatoře pražské. —Členy poradního sboru hudebního při osvětovém odboru ministerstva školství a nár. osvěty jsou: prof. Hubert D o l e ž i 1, hud. spisovatel, Karel Kopecký, člen orkestru Národ. divadla, Ant. Hromádka, prof. hudby, A n t o n í n Heřman, prof. zpěvu, Vít Novák, rektor státní konservatoře, V á c l a v Talich, dirigent Ceské Filharmonie, dr. V. S tě pán, hudební skladatel, prof. 0. O s t r č i I, dramaturg Národ. divadla, J u I. Jan e č e k, tajemník Slov. hud. Unie, prof. F r a n t i š e k S p i_l k a, administr. správce stát. konservatoře, ing. 0. S o u r e k, hud. kritik a spisovatel, dr. A. K o 1 í s e k, prof, poslanec, K a r e 1 H o f f in e i s t e r, prof. mistrovské školy stát. konservatoře, dr. Z d. N e j e d l ý, univ. prof., L e o š Janáček, rektor kons. hudby, dr. M. L. S y c h r a, hudební spisovatel, Jan K u n c, prof. a tajemník konservatoře, Václav M ů l l e r, kanovník, prof. konservatoře, J a r . Křička, prof. státní konservatoře, Mikuláš S c h n e i d e r - T r n a v s k ý , inspektor zpěvu, M i l á n L i c h a r d, hudební skladatel. UMRTI. Nestor českých pracovníků hudebních, paedagog Roman N e j e d l ý, zemřel 25. února t. r. v Mnichově Hradišti, (nar. se 9. dubna 1844 v Dětenicích u Libáně). - Po delší chorobě a bolestné operaci zesnul v po-měrně mladém ještě věku prof. kons. hudby v Praze S t ě p á n S u c h ý, dne 4. března t. r. Sám vynikající houslista, žák světoznámé školy Sevčíkovy, osvědčil svoje výborné scnopnosti paedogické, že brzy po svém absolvování povolán r. 1897 na konservatoř pražskou. (Narodil se r. 1872 v Aradu.) — Rodina nakladat:le Fr. A Urbánka ztratila opět jednoho ze svých členů, brzo po své n otci následoval syn A. U r b á n e k, podlehnuv zákeřné chřipce. — Z hudebníků církevních zemřel P. M a g n u s O r t w e i n v Meranu a 26. března 1919 opat v Ettalu P. H u g o G a i s s e r O. S. B., v Berlíně zemřel skladatel a dirigent T h. M ů 11 e r- R e i t e r, vydavatel DLexicon der Konzertliteratur^, jenž si všímal také naší hudby, v Kodani skladatel K. K j e r u 1, v Cařihradě vynálezce po něm nazvané klaviatury P a v e l v. J a n k ó; u nás předvedl ji svého času zesnulý prof. H. T r n e č e k, v Piacenze zemřel známý libretista L u i g i 111 i c a. o RUZNÉ ZPRAVY. Státní zkoušky z hudby před státní českou zkušební komisí pražskou budou se konati počátkem května. Žádosti za připuštění ke zkoušce, řádné do-ložené, jakož i přihlášky ke zkouškám opravným, spadajícím do tohoto období, zasílány budtež sekretariátu komise Praha-II., Emausy do 10. dubna. K těmto přihláškám přiloženo budiž zatímní vysvědčení a pověřená fotografie. Žádosti za prodloužení reprobační lhúty též do 10 dubna. Formuláře k žádostem vydává sekretář. Harant z Po1žiC bude příštího roku vzpomínán při 300leté oslavě oněch 21 pánů, kteří byli popraveni po neštastné bitvě bělohorské na staroměst. náměstí v Praze. Ředitelům kůrů naskytuje se vhodná příležitost ukázati z jeho hudební umělecké tvorby, co dosud od něho vydáno bylo. Jest to: traktus ze 4. ne-děle postní šestihlasé DQui confidunta (vydal profesor | ||||
|