|
| ||||
| ||||
|
34 CV R ( L čís. 2.-3.
Stecker u Fr. A. Urbánka), pětihlasá mše (vydal prof. Dr. Nejedlý v edici »Cyrila«) a =Maria, víš, že jméno Tvé« z roku 1604 (vydal Dr. Branberger vlastním nákladem — v komissi Taussig v Praze). Žalmu »Qui confidunt« možno podložiti český text: »Kdož doufají v Hospodina« (viz Bouškův český missál). Ve všech zde jmenovaných skladbách jeví se Harant jako skladat;d i a svou dobu vynikající, ba prvotřídní. Skladeb tak cenných v hudební literatuře české z oné doby vůbec nemáme. Jsou to však tvrdé oříšky! Proto z vlastní zkušenosti v čas upozorňuji, že studium těchto skladeb bude vyžadevati velké píle a mnoho časv. Tím by však památka Harantova byla námi uctěna co nejčestněji. ]. C. S. Česká Akademie věd a umění. Třída IV. vypsala soutěž na v ý r o č n í c e n y ve všech svých odborech : literárn`.m, výtvarném a hudebním a to t. cenu 2000 K, I[. cenu 800 K a III. cenu 500 K v každém odboru. Mimo to udělena bude odboru hudebnímu kromě výročních cen z fondu sester Havelkových cena 1200 K za vynikající dílo hudební většího slohu. Lhůta podací vyprší 1. května t. r. Dále uděleno bude ve všech odborech IV. třídy po jednom stipendiu cestovním nebo badatelském 400 K a možno ucházeti se též o podporu na určitou práci, již mano doložiti uká-kou jejího provedení, nebo alespoň podrobným plánem celého díla. Lhůta podací stejně do I. května t. r. Se lhůtou do 15. dubna t. r. vypisuje se soutěž na studijní podporu Klementiny Kalašové pro mladého skladatele neb skladatelku. Po, robné vypsání podmínek soutěže může každý vyžádati si v kanceláři České Akademie věd a umění. Francouzský list »Les Tablettes de la Schola«, píše o nás: iMIle Blarche vrací se z uměleckého tournée v Čechách a na Moravě, jež bylo zcela triumfální. Přijetí, jehož se jí a s ní celé Francii dostalo, předstihuje vše, co jest možno si představiti. Přináší si dojem, že naši noví přátelé Cechoslováci jsou rasa velur chápavá, velmi jemná, jejíž vkus se přibližuje velmi zásadám vkusu našeho a musíme se snažiti více je poznati. Ze zajímavého článku umělkyně samé v térr.ž časopise přineseme úryvky příště. Psaní pro Beethovena Casopisy prošla před nedávnem zpráva, že vídeňské pošta dodán byl dopis s adresou: »Velectěný pán p. Ludvík Beethoven, profesor konservatoře, Vídeň IX., Schwarzspanierstr. 15., 1. posch.« Pošta dopis vypravila a listonoš připojil na dopis poznámku: Adresát v č. 15. neznámý. Před 92 lety bydlil tu jakýs L. Beethoven, ale zemřel roku 1827.- Dotaz na konservatoř Vídeň 111 ..,3. Nedoručitelný dopis byl konečně otevřen a pocházel podle všeho od polského žida z Kolomyje, který za války lichvou zbohatl. Případným slohem svému původu i povolání sděluje p. »prof. Beethovenovi, že chce svoji šestnáctiletou dceru vzdělati pro divadlo. Protože se mu líbily Beethovenovy opery, tak že má v něho důvěru, nabízí mu, jsa v dobrých poměrech — za lekci třeba 200 K.« Za živobytí se Beethovenovi něco takového nepřihodilo. Ovšem nebyla tehdy světová válka, ač doby byly pohnuté a pak nebylo ještě »ubohých« uprchlíků z Haliče. LITERATURA. Redakci zasláno: Fr. j i ř í m : »Tobě Pane na výsosti.« Lidová mše česká pro smíš. sbor, sopr. sólo a varhany. (neobl. orch.) Nakl. L. R. Pazdírek Brno. Cena s hl. 16'— K. »Sv. Cecilija«, roč. XIII., č. III.—VI. Glazbeni prilozi Sv. Cecilije (prof. Fr.Dugan) rek 1916, 1917, 1918 po 6'— K. »Hudební revue« č. 5., 6. roč. XIII. »Ve službách královny« č. 3., 4, roč. XIII. ,Hrvatskacrkvenapiesmarica«I[.vyd.Zagreb. »La petit Maitrise.« Revue de musique religieuse č. 80. Z cizí literatury. R. C a s í m i r i: Il » Codice 59« del archivio musicale ateranense, autografo di. G. P. da Palestrina. Roma tipogr. poliglotta vaticana 1919. Sac. R. Casimiri: »Giovanni Pierluigi da Palestrina. Nuovi documenti biografici. Roma 1918. D. Peter Wagner: » Einfůhrung in die Kathol. Kirchenmusik.« Vortrage, gehalten an der Universitát Freiburg in der Schweiz fůr Theologen und andere Freunde Kirchlicher Musik. Důsseldorf, L. Schwann 1919. Cena 7 M. 50. Prof. D. K. Weinman: »Das Korzil •von Trient und die Kirchenmusik.« Eine hištorisch-kritische Untersuchung. Lipsko. Breitkopf a Hártel 1919. Cena K 6'50. Schniitz Eug. »Das Madonnen-Ideal in der Tonkunst « (Die Musik. sv. 36.) Lipsko. Siegel 1918. Uprázdněná místa : Ředitele růru při farním kostele b ě r o n i c k é m. Služné 12 korců dobrých polí a štola. Farnost čítá 3000 duší. Nastoupení dle dohody. Farní úřad Běronice, pošta Králův Městec. Ředitele kůru v B í 1 é T ř e m e š n é u Dvora Králové nad Lab. Služné 720 K ročně, štola z osady čítající 3400 duší. Vhodné pro invalidu neb pen=zistu. Příležitost k vyučování hudbě velmi hojná. Nastoupení dle dohody. Žádosti přijímá, případně zodpoví farní úřad. Varhaníka pro větší farnost u Král. Hra dce. Bližší sdělí administrace listu. Ředitel kůru a varhaník přijme se ve farnosti u L o u n. Vedle menšího platu a štoly byt o 3 pok. a kuchyni deputát. Dotazy na redakci. K tomuto číslu přiloženy jsou složní lístky. Žádáme, by jich bylo hojně použito k zapravení předplatného i případných nedoplatků. Při zasílání rředplatného, budiž jako odesilatel napsána ta adresa, na kterou zasílán jest „Cyril”, aneb alespoň poznamenati za koho „Cyril” placen. Yři stejných jmenech míst: Bělá, Kostelec, Lhota atd. nutno připsati u kterého většího města, by předešlo se omylům. Příští číslo „Cyrila” (4) D>D> vyjde E v druhé polovici dubna. VA Ii. HA 1\T Y staví, opravuje, též HARMONIA ANTONÍN MELZR, Hora Kutná pod Hrádkem. Nahrážkové p í š f a 1 y s cínovými jádry a ozevnými rety. | ||||
|