|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVI. 1920
pil Wihan do kvartetta r. 1894 opustiv konservatoř a vytrval v něm až do svého ochuravění r. 1913, stav se jeho vychovatelem. Po převratu jmenován profesorem mistrovské Školy pro violoncello. — V konkursu čes. spolku pro komor. hudbu v Praze ob-držel první cenu (800 K) Miroslav Krejčí za smyčcové kvartetto C-dur, a druhou cenu (40tt K) Frant. Ondříček za smyčcové kvartetto As-dur. Z CYRILSKEHO RUCHU V CIZINE. Ve Francii připravují se chorální kursy (Journées gregoriennes) v Toulouse, v Aix en Provence a v Nancy. V Paříži konal v lednu a v únoru benediktin, horlivý propagator činnosti cyrilské ve Francii Dom. Lucien David pro dámy liturgické konference, které setkaly se s živou účastí. — Týž Dom Lucien David vydal u Janin Frěres Lyon, příručku »Methode prafique de chanf grégorien, selon les principes et la notation de i' édition Vaticane«. Ve Švýcařích šíří se zájem o církevní hudbu a snahy Cyrilské. Bojuje za ně orgán Cecilské Jed-noty švýcarské ,Chorwáchter«, který od nového roku vvchází již 45 rok. Nový ročník počal redigovati P. Beatus Reiser O. S. B. v Rorschachu. Časopis vy-chází v Einsiedelnu. Z posledních čísel uvádíme článek H. Freye: Praktické rady pro další osobní vzdělání varhaníků a redaktora Reisra o volném rhytmu v chorálu. Dovídáme se, že v poslední době byl uspořádán chorální kurs v Oltenu. Řídil jej, jako řadu kursů před tím prof. dr. Petr Wagner z Frýburku, který roku loňského vydal zajímavou knihu: »Uvod do katol. hudby církevní« (Diisseldorf 1919), která vznikla z jeho přednášek na universitě Frýburské konaných pro theology a přátele církevní hudby. K publikaci vrátíme se zvláště. — Z v ý r o č n í zprávy sboru Marianského kostela v Basileji dovídáme se, že sbor čítá 69 činných a 208 přispívajících členů a to 19 sop., 16 altů, 11 ten a 23 basů. Konal týdně tři zkoušky. Ředitelem jeho je Arn. Dbrr.— V kantonu Švyckém utvořil se spolek varhaníků, který pracuje na zvele ení hry varktanní ve chrámech a stará se o zlepšení hmotného postavení varhaníků. — Karel Schweitzer synovec t kapelníka na dómě Msgr. G. Schweitzera ve Frýburku i Br., známého svými skladba ni, otevřel znova r. 1868 založenou a později zavřenou školu pro církevní hudbu. Vyučování trvati bude prozatím tři měsíce(?). Skota chce sloužiti pro nejjednoduší poměry. Německý Caecilienvereinsorgan přináší v rosledních došlých číslech článek dra. Brinktrina v Paderbornu o lidových pobožnostech v řeči lidové spolu s návrhem takových pobožností pro dosu adventní a vánoční. Vychází ze zásady, aby se stala na pobožnosti účast lidu živější a uváděla do liturgie a roku církevního. Caecilia Vratislavská, orgán vratislavského a kladského spolku cecilského, ve svém 28. ročníku přinášíseznam všech samosta nýchfirem varhanářských v celém Německu, jistě pral 47 RUZNÉ ZPRÁVY Vypsání konkursu. Český spolek pro komorní hudbu v Praze vypisuje dvě ceny na nejlepší nová díla v oboru hudby komorní za těchto podmínek: 1. Ceny jsou: I. 1000 K — 11. 600 K. 2. Výbor vyžádav si úsudek poroty odborníkův, udělí ceny v tom případě, že porota některé dílo za hodno ceny bud prvé nebo druhé uzná. Nestane-li s= tak, ne-budou cenu jinak rozdělovány, nýbrž se vypíše nový konkurs. 3. Díla soutěžící o ceny budtež o jedno n exempláři, partituře a rozepsaných hlasech k provozování způsobilých, zaslána do 31. října 1920 do 12. hodiny polední pod adresou: »C ský spolek pro komorní hudbu v Praze, k rukoum jednatele kanov. Václava MGllera, Vyšehrad, Sfulcova ulice čís. 10= s připojením šifry a zapečetěné obálky se jménem skladatelovým. 4. Zadané skladby (partitura i hlasy) cenou poctěné podrží se v archivu spolkovém. Díla tato mohou, nemusí však býti ve spoleo, ých koncertech libovolně a bez náhrady provozována; jinak zůstanou úpiným vlastnictvím skladatelovým. Díla cenou nepoctěná se proti potvrzení vrátí. S. Konkursu mohou se pouze čeští a slovenští skladatelé účastniti. Sbor římských zpěváků v Americe. Konečně se nám podařilo zjistiti, co na zprávě o zájezdu Sixtinského sboru papežského do Ameriky, kterou jsme v r. 1. zaznamenali, je pravdou. Byl to sbor zpěváků z basililt římských "Societa polifonica Romana« sestávající ze šedesáti členů a tvoř.cí smíšený sbor, jehož dirigentem je Ms„ r. R. Caslmiri, ředitel kuru basiliky sv. lana v Lateraně. Pěvci odjeli v polovici srpna z Benátek. První koncert odbýval se v =Carnegie-Hall« v New-Yorku. Sdružení zpívalo díla klassické římské školy polyfonické. bylo to pro Am-~riku úpinou novinkou a potkalo se všude s pravým nadšením. Pěvci vrátili se přes Havre kolem vánoc zpět do Říma. Z cesty jejich do Nového světa vypravuje se zajímavá episodka. S. září na den Narození Panny Marie uspořádali pěvci na širém moři duchovní koncert sestavený z marianských motett, jimž předcházelo chorální Ave maris stella. Působi o to na posluchače mohutným dojmem. „Campane tubolari.” V roč. 1917 (str. 134) uveden byl úřední výnos kongregace obřadů, jímž se zapovídá užívati ve varh anách zvonkové hry zvané »campane tubolari«. K tomu na vysvětlenou. V Italii zavedli varhanáři zvláštní zvonkovou hru, která skládala se z ocelov,ch válců, jež do chvění přiváděly se úderem kladívek. Kongregace ritů na dotaz od-pověděla, že se tato hra k potřebám liturgickým ne-hodí, odvolávajíc se na Motu proprio pap. Pia K. tit. VI. č. 18 a 19. Věc vyvolala v Italii četné polemikv, ale jistě každý přizná, že bvf by byl vynález snad duchapiný, přece pro liturgické potřeby je méně vhodný. Nové hudební písmo — taneční sestavila Olga Destnondová. Vyšla u firmy Breitkopf a Hartl knížečka o tom = Rhytmografikaa, aby jali autorka dí, viděla sama svit] tanec v obraze. Malé figurky v rozličných postaveních mají zachycovati průběh tance. Je-li tato literatura potřebna a bude-li míti praktického významu o tom třeba, aby promluvila budoucnost. Zatím zdá se vypočteno spíše na reklamu a zaznamenáváme jen jako kuríosum. Něco z Ameriky. Zvyk v některých továrnách, že dělnice v jedné místnosti zaměstnané při práci zpívají, ukázal se velice prospěšným, protože se při společném zpěvu duch soustředuje na práci a tím práce lépe jde ku předu než při stálém povídání. Toho poznatku prý využili nyní v Chicagu ve známých továrnách na zpracování masa. Hrají tam zaměstnancům na mechanických klavírech pochody a tance, | ||||
|