|
| ||||
| ||||
|
62
zpívati jen při tiché mši sv. a při slavnostech, kdy celebrant nezpívá, ježto ne ,í (resp. dle dneška ne-byla) úředně schválena. Skladba sama je psána místy v přísném církevním slohu pro smíš. sbor á capella (jako na př. »Gospodi pomiluje,) jinde pro soli, jednohlasý sbor nebo bohatěji, odvážně,ší modulací pro smíš. sbor a varhany (»Slá a na víših — gloria, DSvetp — sanctus.) Jinak vážený slovinský komp. Dr. Kimovec měl na zřeteli praktickou potřebu a tím stává se, že přístupná skladba je aSv. Cecilijig ještě více vítaně;ší. A u nás, zejména dnes, kdv později staroslovanské mše našich domácích skladatelů budou hojně kolovati v ceciliánských kruzích jihoslovanských a naopak, bylo by poučné, bychom více sledovali jejich směry a práce. Vl. Z Italie. Associazione italiana santa Cecilia, Italská Jednota Cecilská konati bude letos v září vše-o b e c n ý s j e z d v T u r i n ě pod záštitou svého protektora kardinála Gai'fana Bisletiho na pamět zřízení jednot těchto pap. Piem IX. před padesáti léty (totiž 16. pros. 1870). Dne 8. března položen základní kámen k pomníku slavnému knížeti hudby Pierluigimu Palestrinovi v jeho rodném městě, půvabném městečku starého Latia, Palestrině. Pomník sám vytvořil z mramoru Arnal. o Zocchi již před 28 roky. Před-stavuje skladatele, čtoucího v partituře mše Papac Maroclli. — V Augusteu v Římě chystá se provedení dort Lor. Perosiho: Strage degli Innocenti. (Povraždění pacholátek betlemských) a bratra jeho Marziana Perosiho: Notte e Giorni. — V Neapoli provedla společnos( Alexandra Scarlatiho ve dvou koncertech řízením Giov. Tebaldiniho díla Carissiamiho Lottiho, Marcella, Galuppiho, Firtiního a Palestriny. Novinkou byla předehra k dílu Galuppiho: Cantata dell' Ascensione, provedená po prvé 1780 v Benátkách. — G. Fara v časop. Musica činí návrh aby lidováhudba, píseň atd, jak praví »musica del popolo« stala se předmětem studia na konservatoř ích. Návrh za-jisté pozoruhodný. — Schola cantorum Salesianů v Turině provedla 200členným sborem pěveckým po třikráte Palestrinovu mši Papae Marcelli dokonalým uměleckým úspěchem. — Milánská Musica Sacra přináší řadu pozoruhodných článků: Proč také dnes shledáváme se ještě se špatnou hudbou posvátnou` které by zasluhovaly také u nás pozornosti. OSOBNÍ. Vzácné jubileum. Sedmdesáté narozeniny a dovr ení padesátileté činnosti slavil 10. července t. r. pan josef W ů n s c h, ředitel kůru v Náchodě. Na. rodil se r. 1850, chodil k Piaristům v Berouně a po absolvování varhanické školy pražské působil v mě-stech jihoslovanských (v Senji, Ogulinu, Rospiči, v Sinji), v Zásmukách a od r. 1896 v Náchodě. Složil vedle řady církevních a světských skladeb příležitostných dvě opery na chorv. libreta. Dal dobré základy velkému počtu žáků, kteří rádi na svého býv. učitele vzpomínají. Mnogaja ]jeta! — Posluchač na Schola Cantorum v Paříži p. O t t. A l f. T i c h ý ob-držel při zkouškách vyznamenání ze zpěvu gregorianského. — Skladatel V. Ce 1 a n s k ý dosáhl 50. roku, kterýž den oslaven uměleckým klubem koncertem ze skladeb oslavencových. - Známý pracovník cyrilský a skladatel v Německu A u g u s t W i 1 t b e r g e r slavil sedmdesáté narozeniny Idne 17. dubna). Jest žákem 0. Piela, jeho díla obsahují asi 160. op. Ročník X LV I. 1(120. č. 5.-6. ÚMRTÍ. Ve Vídni zemřel církevní skladatel Dr. Otto, M ú 11 e r ve vě u 83. roků. — Aestetik hudební a skladatel A m i n t o r e G a 11 i, zemřel v Rimini. — V Londýně zemřel v 67 roce věku proslulý, také u nás známý houslista (hrál druhdy v populár. kont. U. B. v Praze) E m i l S a u r e t. — Ve Florencii zemřel hudební 1:adatel Riccardo Gandolfi ve věku 81. let. — Slavná zpěvačka M a t i 1 d a M a 11 i n-g e r o v a zemřela v Berlíně ve stáří 73. let. Pocházela ze Záhřebu, kde byl otec její kapelníkem (nar. 1847) a byla žačkou pražské konservatoře. Působila při dvorní opeře Berlínské. RŮZNÉ ZPRÁVY Významný výrok sv. Otce o posvátné hudbě. Při audienci, v níž přijata by a papežská vysoká škola pro hudbu posvátnou (Pontificia Scuola superiore di Musica Sacra) v Římě, pronesl papež Benedikt XV. řeč, v níž několika slovy vytyčil program náboženský i esthetický celé hudby posvátné »To hlavně nám leií na srdci, aby posvátní hudba byla povznesením duše k Bohu, k tomu směřovali jedině snaha Pia X. a k tomu pracovati musí vždy papežové jako strážcové vůdčích zákonů hudby církevní.« Konservatoř pražská ukončila školní rok výstupními zkouškami, v nichž dva absolventi 4, roku varhanické školy vystoupili před veřejnost při koncertě ve Smetanově síni, kde zahrál Kar. Petr: Kličkovu sonatu fis-mol a Walter Hůbl větu ze sonaty Guillmantovy. Ostatní absolventi hráli skladby výstupní v konservatoři a to jar. Vojtek, Frt. Bureš, Jos. Daníček, Alfr. Hutschznreíter, Oldřich Pavlíček a F. Vodička. Spolu byla při zakončení roku uspořádána archivářem ústavu Dr. Jarosl. Krupkou výstava, která podávala výběrem zajímavých obrazů, listin, dopisů, rukopisů, skladeb atd. stručně dějiny naší konservatoře, styk její s cizinou a význam činnosti její žáků. Ze starých rukopisů byl nejzajímavější Kancionál, t. z. Benešovský (z r. 1576), obsahující hlavně vícehlasé zpracování duchovních na=_ich písní 3. Trajanem Turnovským. Sjezd všeho učitelstva hudby a zpěvu svolává Čsl. Jednota hudebních stavu do Prahy na den 31. srpna a 1. září t. r., při němž bude také poradní schůze všech ředitelů kůru a varhaníků a spolu 24. valná hromada Čs]. Jednoty hud. stavů. Na programu sjezdu jsou referáty Dr. J. Branbergra, prof. A. Cmírala, řed. A. Heřmana, in p. F. Finkeho, prof. A. Hromádky, Dr. J. Jandíka a prof. H. Wolfa. Ohlášený sjezd v Opavě se nekoná. Ochranné sdružení spisovatelů, skladatelů a nakladatelů hud. děl z. spol. s ruč. ob. v Praze, které má za účel starati se o to, aby podle zákona autorského dostala se skladatelům i spisovatelům příslušného provozovacího honoráře za každé veřejné provedení díla, konalo v ministerstvu osvěty 12. května mimořádnou valnou hromadu, na níž opravilo stanovy. Předsedou zvolen J. B. Foerster, místopředsedou O. Ostrčil. Ochranné sdružení má své sídlo v Praze I., Malá Karlova ul. 29. Upozorňujeme nato, že pořadatelé koncertů, zábav, akademií jsou povinni vyžádati si předem svolení k provo o-vání chráněných děl a zapraviti provozovací autorský honorář. Bylo by ovšem záhodno, aby ochranné sdružení vydalo seznam autorů, jichž díla jsou jím chráněna. | ||||
|