|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVI. 1920 77
^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^I ČINNOST CYRILSKÁ ^^^^^^^^ Varhanická otázka. U příležitosti sjezdu katolíku konala dne 31. srpna t. r. Ob. jednota Cyr. schůzi, aby pojednala o jedné z nejpalčivějších otázek dneška, o ofázce varhanické. Jednatel kanov. V. Miiller ukázal, v čem spočivá otázka varhanická. Je to v prvé řadě péče o obstarávání hry na varhany. Na mnohých místech hráli dosud páni učitelé, kteří mnohdy i proti svému lepšímu přesvědčení byli terorem organisací učitelských co-nuceni hry na varhany zanechati. Mnoho osad je dnes bez varhaníků. Kde vzíti náhrady? Poněvadž z projektovaného desítiměsíčního kursu při škole varhanické v Praze při převratu sešlo, nebude jiné pomoci, než abychom se na tomto poli sáhli k svépomoci a sami si zřídili a vydržovali takovéto kursy, v nichž by se hudebně nadaní muži alespoň tolik vycvjčili, by stačili k důstojnému vedení menších kúru. Větší kůry zůstaly by otevřeny absolventem škol varhanických. V druhé řadě rozumíme otázkou varhanickou starost o hlnotné zaopatření varhaníků. Je jisto, že tento bod nebude moci býti řešen bez účasti cír.;ve, tím méně snad proti její vůli, proto by si bylo co nejvíce přáti, aby oba interesenti — představení církve a varhaníci — společně v tom ohledu pracovali. Dosti bylo již se strany církevních představený, h vvkonáno, na mnohých místech bylo postavení varhaníků značně zlepšeno, avšak definitivní upravení této otázky nadejde teprve po rozluce církve od státu. Po této obšírné a doklady doložené meči rozvinula se rozprava, jíž se súčastnili hlavně předseda Msgr. Wiinsch, Dr. Orel, prof. Kolísek, jednatel Miiller, prof. Boháč a V. Průša. Obsah této praktické rozpravy lze shrnouti v těchto přáních a myšlenkách: Budtež co nejdříve zařízeny kursv pro varhaníky spolu s internátem. Vysvědčení těchto kursů af platí jen pro určitá menší místa. Kde je m o ž n o, af se upraví plat varhaníku konkurenčním řízením. Vypracuje se řád pohřební a svatební, nebude-li přemrštěný, bude jistě schválen, ale pak budiž dodržován. Ob. Jednota Cyr. pracuje na memorandu pro sněmovnu o úpravě platů. Nechf,podávají varhaníci, kulturně činní m i m o kostel, žádosti za podpory od státu, jak bylo slíbeno na sjezdu v Žilině. V. P r ú š a. N~~1.•N~~N.1. ...N.NNN11••I~NHHN~~H~1H~1H~N~HH~NNN~NNN~M.N.N N*N*NNNN ARCID. JED. CYRIL. V PRAZE. Zpráva jednatelská roudnické Cyr. Jed. Poslední valná hromada zdejší Cyrilské Jednoty konala se dne 17. května 1920. Tam zvolen předsedou probošt Václav Kotrch, sbormistrem p. Klement Hudec, jednatelkou sl. Milada Možíšová, poklad .í sl. Matilda Senfeldová, archivářkou pí. Marie Košfá]ová. do výboru: pí. Marie Helebrantová, sl. Marie Pózrová, sl. Marie Kozlová, do zábavního výboru: sl. Milada Možíšová, sl. Marie Kozlová, sl. Marie Valentinová, pí. Marie Cerná. Členek má Cyrilská Jednota 19. Cekatelky 4. Přísp. členů 5. Svým zpěvem účinkovala naše Jednota hlavně při 9' _ mši v neděli, pal< při různých pobožnostech (při »Májové pobožnosti, při svatém biřmování a pod.) a potom při rúzných zábavách pořádaných katolickými spolky. Zpěvy řídí p. sbor - mi-tr Klement Hudec. Večírky konala Cyr. Jed. tři, které se velmi dobře podařily. Výlety podniknuty dva: Na Kokořín a do Oparenského údolí. Zpívaly se národní písně. Přehled skladeb v čísle příštím. OLOMOUC. Cyrilská Jednota v Prostějově pořádala v úterý dne 28. září 1920 ve farním chrámu sv. Kříže v Prostějově duchovní koncert, při němž vedle sboru jednoty účinkovali Bedřich Wiedermann, koncertní mistr na varhany a profesor státní konservatoře v Praze a pí. A. Binková. Pořad: 1. J. S. Bach: Úvod a fuga z motteta_: Mně snášet bylo mnohou tíž, pro varhany. 2. Dr. A. Dvořák : Biblické písně: a) Bóže, píseň novou. b) Při řekách babvlonských. 3. W. A. Mozart: Fantasie F-moll pro varhany. 4. Dr. A. D v o ř á k: Biblické písně: a) Slyš. o Bóže, volání mé.b) Slyš, o Bóže, modlitbu mou. S. M e n d e l s s o h n B.: Sonata F- moll pro varhany. 6. Mendelssohn B.: Arie z >Eliáše x pro soprán a varhany. 7. B. W i e d e r-m a n a: Toccata a fuga v F-moll pro varhany. Svaté požehnání. — Pange Lingua od B. Wiedermanna. S. B. W i e d e r m a n n: Fantasie na chorál x Svatý Václave« pro varhany. Biblické písně zpívá ženský sbor C. ). unisóno s prúvodem orchestru. Instrumentace písní J. Hlavatýho. U varhan řed. p. A. Tušek. Sbory řídí uč. p. J. H!avafý. Z CYRILS!KÉHO RUCHU V CIZINĚ. Jugoslavie. Důležitou pomuckou pro cyrilský život v Charvatsku je :>Crkvena Pjesmaricatt, sbírka ponejvíce starých národních písní duchovních, která právě byla vvdána. Zpěvy ze starých kancionálů jsou zde upraveny pro smíš. sbor (d capella), nebo pro lid jednohlasně s prúvodem varhan. Doplňkem jsou některé práce domácích skladatelú, písně v duchu a rámci národní církevní hudby charvatské. Zpěvník lzgitimuje cizině, jak Charvaté vážné nastupují i po této stránce v hudební kultuře. ,Ráz písní této sbírky je starobylý, pin ducha, re]igiosní`, tak píše Vinko Zganec ve ,Sv. Ceciliji<. Náboženství stojí mezi věčností a časem, duchem a hmotou, posvátností a materialismem, životem a smrtí. ĚZímský chorál žije v atmosférách těchto problémů. Národní církevní píseň od svých počátkú u všech národů je prostý výraz oněch hlubin, kterých duše člověka nemúže dosáhnouti. Tot pravé poslání církevní hudby. Ale když dostala se tato do rukou neinteligentů, hudebních nádeníků, kteří za stanovený honorář církevní hudbu pěstovali, lidem, | ||||
|