|
| ||||
| ||||
|
78 CYRIL čís. 7. 8.
kterým celá literatura chrámové hudby byla neivýše operetní arie, tu ztratila své vznešenosti, posvěcenosti. Mnohé písně starocharvatské se vyskytují ve středo- věku u jiných národů západních. 1 zde vidíme, že Charvaté se více klonili k západní kultuře. Styk s hudbou ruskou nebo polskou byl menší. U některých písní nevíme, kterému národu lze právem přiřknouti prvenství. Středověkým internationalismem donesly se do více katolických kancionálů. >Pjesmarica« byla vládou odporučena národním a středním školám. Máme blahopřát, nebo závidět? ... Pěvecké družstvo >Vjenac< vydalo tuto sbírku na pamět 80ti letého trvání. Krásný plod cyrilských snah a ideí. Dalo ná- rodu, co zdědil a v úctě má chovat po svých zbožných předcích ... Vlach. Z Ameriky. Mezinárodní kongres gregoriánského chorálu v New-Yorku. Podáváme podle zprávy josefa Bonneta, varhaníka chrámu Saint-Eustache v Paříži zajímavé tyto podrobnosti o úspěchu chorálu v Americe. Gregoriánský zpěv dobyl ve Spojených Státech skvělého vítězství. V Novém Světě bylo již několik ústavů, zabývajících se liturgickou hudbou. Jmenujeme z nich: >PontifiFai Institute of sacred music«, >Society of St-Gregory< a >Pius X., choir of Liturgical Music<, která byla založena M— Justine Bayard-Wardovou v konventě Sacré Coeur v New-Yorku. V tomto ústavu zrodila se myšlenka také Mezinárodního kongresu řehořského zpěvu. Tento úmysl se skvěle uskutečnil, dík nadšení, úsilné práci a inteligenci komitétu kněží, řeholniků i laiků. Kardinálové, arcibisku• pové a biskupové povzbuzovali úmysly kongresu. Komitét pozval Dom Mocquereaua, aby přijel a osobně řídil průběh kongresu Dom Mocquereau konečně vyhověl pozvání; za průvodce zvolil si Dom Aug. Gatarda, jehož dokonalá znalost angličiny a práce o řehořském zpěvu přímo určily k tomuto poslání. Úpiný seznam zpěvů kongresu tvořil malou knihu. zvlášt k tomu účelu tištěnou, a dík rytmickým značkám věrně reprodukovaným, byla práce celku velmi plodná. Několik večerů zkoušek stačilo otcům Benediktinům, aby připravili zpěv. A po poslední zkoušce řekl arcibiskip new-yorský pěti tisícům dětí, které měly zpívati při první mši sv.: Drahé dítky, jste dělníky na velikém díle, které začíná v této zemi, pro obnovu liturgickou, později vzpomenete si na tento den šfastný a hrdý<. Na zítří >Veni Creator<, zpívané více než šesti tisíci zpěváky, dojalo všechny přítomné. I protestanté plakali a jeden kazatel církve anglikánské pravil: >Zd- se uskutečnil sen celé io mého života<. Hlavní národy evropské i austrálské byly na kongresu zastoupeny, zvlášf četně se dostavili Kanaďané francouzští. Dva večery veřejných rozhovorů byly velmi užitečné a zajímavé. Velké varhany se súčastnily při všech obřadech, vyjí raje Requiem. (Příště dokončení.) DROBNOSTI Z HUDEBNÍHO RUCHU NAŠEHO. Hudba církevní a Cyrilské Jednoty při všeobecném sjezdu katolíků československých v Praze koncert srpna. Na zahájení sjezdu sestoupily se sbory Cyrilských jednot Velké Prahy ve stohlavý sbor a přednesly řízením kanov. V. Můllera Sychrův sbor >Bože velký« na slova Fr. Kvapila vydaný přílohou k Cyrilu č. 6. r. 1919). Skladatel k tomuto provedení napsal průvod šesti žestových nástrojů, jimž muhutný dojem skladby Sychrovy byl vystupňován. Sbor utvořily Farní Jednoty Cyril. v Bubenči, u sv. Ignáce, v Karlíně, na Kr. Vinohradech (u sv. Aloise a sv. Ludmiiy),na Vyšehradě a v Žižkově. Při bohoslužbě na hradě při tichých mších sv. zpívány naše české písně duchovní. V novostavbě chrámu sv. Vítského, kde sloužil mši sv. papežský nuncius arcib. Clem. Micara zpívala Far. Cyrilská Jednota Vyšehradská Sychrovu mešní ,Prosbu k sv. patronům.< V neděli dne 29. srpna odpoledne provedla rovněž Cyrilská Jednota Vyšehradská v koleg. chrámu Vyšehradském ukázky z nového >Českého kancionálu<, který jest prací prof. Dra. Orla a V. Hornofa připraven k vydání. Před-neseny: I. Při sv. požehnání. Vítej milý Jezu Kriste (z kanc. Hlohovského r. 1622). Litanie k sv. patronům českým (prof. Dr. Dobr. Orel). Svátost Těla tajemného (chorál). Zdráv bud chlebe (kanc. z r. 1707). 11. Po požehnání. aj Mešní: Všemohoucí, žádoucí (z rorátníku Král. Hrad. 1581). bl Adventní: Všichni praví milovníci Boží c) Vánoční: Jezulátko krásné (z kanc. Michny z Otradovic z r. 1661). S trůnu Otce svého (z kanc. Jistebnického z r. 1420). Tvůrci svému děkujíc (z kanc. Jistebnického z XV. stol ). Vizmež pacholíčka (Sborník vyšehrad. z r. 1450). d) Postní: Kristus příklad pokory (br. Lukáše z r. 1501). e) S kříže Spasitele sňali (kanc. Steyerův z r. 1720). f) Svatodušní: Bože Otče sešli nám (kanc. Franusův z r. 1505). g) K Božskému srdci Páně. Zajásejte zpěvy vděčné (Zák-Říhovský z r. 1906). o - - RUZNÉ ZPRAVY. Hudebně-pedagogické oddělení státní konservatoře hudby v Praze (dvouleté) bylo otevřeno 1. října. Je zřízeno 5 oborů: sborový zpěv, sólový zpěv, klavír, housle, varhany. Úkolem je výchova hudeb. učitelstva škol odborných i veřejných a absolutorium má tutéž platnost jako vy-svědčení o státních zkouškách z hudby. ).prodaná nevěsta za lidovou cenu! Hudební Matice Umělecké Besedy chce, aby »Prodaná nevěsta«, tento základní kámen uvědomělého českého života a umění, stal se dosažitelný lidu. Smetana psal >Prodanou< z lidu a pro lid. Dnešní drahota odcizuje však lidu toto veledílo české upřímné radosti. My však chceme, aby této svěží radosti účastniti se mohly všechny země československé, v každém sebe menším místě. Proto za nejnižší možnou předplatní cenu nově vydáme úpiný klavírní výtah .Prodané nevěsty«. Kdo ihned, nejpozději však do 21. října 1920 zašle Hudební Matici Umělecké Besedy v Praze II., Jungmannova U. č. 39, K 33'— (a po případě ještě Kč 3'— na zaslání poštou), dostane v pořadí při-hlášek řádně vypravený, nově přehlédnutý klavírní výtah se zpěvy, jenž nyní jinde stojí 60—811 W. S rozesíláním počne se ještě v říjnu. Při hromadných objednávkách přes 10 kusů zvláštní výhody. Po subskripci bude cena zvýšena. Hudebniny nakladatelství >Cyrila< rozmnoženy byly řadou skladeb, které vydal zemřelý zakladatel Cyrila, Msgr. Lehner, a které doposud ležely neupotřebeny v jeho pozůstalosti, jsouce nepřístupny kruhům našim hudebn m. Je vnich, jakpatrno z insertu, řada skladeb předních našich církevních skladatelů a pracovníků Cyrilských. Jména Křížkovský, Hruška, Jos. Foerster;st., Nešvera, Sychra atd, o tom svědčí. Upozorňujíce na dnešní insert ,Cyrila« podotýkáme, že bude seznam ještě časem dopiněn. Blanická cena. Zpěvácký spolek »Hlahol< v Praze vypsal Blanickou cenu na mužský neb smíšený sbor. Porota sestavená z pp J. B. Foerstera, J. Kličky a J. Křičkv se usnesla, aby byla soutěž znovu vypsána, jelikož z došlých 7 mužských a 4 smíšených sboru žádný nevyhovuje podmínkám. Cestné zmínky zasluhuje sbor >Sbor svobody<. Skladby tyto možno si vyzvednouti u J. Stanislava, místopředsedy kanceláře českého odboru rady zemědělské, Praha-I1., | ||||
|