|
| ||||
| ||||
|
Centrální
s katolická knihovna ~ ~ pRAIE ž 3 111211211911011010111p41131111131 ~51161 11 É_- YR I ČASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V ČESKOSLOVENSKÉM STÁTÉ ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKÉ ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ REDAKTOR VÁCLAV MIJLLER Redakce: PRAHA-VI. 82. ulice Štulcova 10.—Administrace PRAHA-II. 1370, Ferdinandova třída 6. — Předplatné na rok 10 K. ROČNÍK XLVI. LISTOPAD-PROSINEC 1920. ČÍSLO 9.-10. Nový „Ceský kancionál”. PŘEDMLUVA.*) V posledních letech dály se v jednotlivých diecésích pokusy o očistu české duchovní písně lidové. Vydávány byly zpěvníky, v nichž řešena byla různě snaha po výběru cenných melodií a textů. V prvé řadě sluší jmenovati Brynychův »Oltář« v diecési králové-hradecké a Eichlerovu =Cestu k věčné spáse= v diecési brněnské. Bylo však třeba, aby se přešlo od těchto diecésních podniků k vydání díla, pokud možno slohově i formálně jednolitého, jež by bylo založeno na vědeckém studiu rukopisných kancionálů a starých tisků a v němž by došla kritické úpravy vedle stránky hudební i část textová. Péči arcibiskup. ordinariátu v Praze sestavena byla komise z hudebníků a básníků, jíž byl svěřen úkol, vypracovati podle uvedených zásad zpěvník pro celou oblast českého národa. Poněvadž však bylo nesnadno mnohotvárnou prací vícečlenné komise dos;ci hudebně i textově souhlasně jednotného výsledku, byl úkol ten svěřen po stránce textové prof. Vladim. Hornofovi a po stránce hudební podepsanému. Jim bylo uloženo vytvořiti poklad duchovních písní na základě staré pěvecké slávy československé a podati ukázky duchovní písně i z doby přítomné pomocí předních našich básníků a skladatelů. Přípravné práce byly velmi stíženy. Schází nám souborné vydání písní a jich variantů textových i hudebních na podkladu historicko-kritickém, jakému se těší jiní národové kulturní. Po ruce byly práce jen z určitých dob našich dějin české písně, jako vynikající díla Zdeňka Nejedlého, dále ťiymnologie Jirečkova a díla Konrádova. Proto jal se podepsaný katalogisovati rukopisné sborníky po českých archivech a museích, sbíral na kruchtách a u milovníků české písně notový materiál, sledoval u každé písně její hudební i textový vývoj a přijal pak do českého kancionálu bud znění původní, jak vyšlo z dílny umělcovy, nebo snažil se zachytiti vrcholný bod vývojové linie, když ne-bylo možno dopátrati se melodie původní. Za podklad byla vzata píseň všech vyznání, v době nejstarší hlavně píseň husitská a českobratrská, ze všech nejbohatší. Bylo však třeba podati obraz písňové literatury dob všech, tedy i doby barokové. I z ní vybrány byly písně relativně nejcennější. Dále nebylo ani možno přetrhnouti tradici z let posledních; po pečlivé úvaze a přiměřené úpravě textové přejaty byly i písně novější. Tímto výběrem písní všech vyznání i dob stal se »Český kancionálK obrazem duchovní poesie našich předků, odleskem různé hloubky náboženského i národního cítění a různé schopnosti domácích i případně cizích skladatelů. Z celého díla jest zřejmo, že bylo snahou podati českému lidu zpěvník praktický, s) Vědouce jak na všech stranách netrpělivě se čeká na vydání nového kancionálu, jenž se právě dotiskuje, uveřejňujeme s laskavým svolením autorů i nakladatelství předmluvu k němu, kde jsou vysloveny zásady, podle nichž je dílo zpracováno. Red. | ||||
|