|
| ||||
| ||||
|
86 CYRIL čís. 9.-10.--
»Program časopisu nebude jiný, než který rozvinul slavně panující jubilár, papež Pius X. památným DMotu proprio« z 22. listopadu 1903 a vysvětlil hlavně dekretem z 14. srpna 1905. Studie o chorálu, vícehlasu, písni lidové a hře na varhany střídati se budou se zákony liturgicko-hudebními a s praktickými pokyny o nalehavých otázkách doby nynější, k nimž nutno čítati zakládání a činnost farních skupin cyrilských, hnutí stavovské ředitelův kůru a varhaníkův, odbor kondiční, katalog doporučení hodných skladeb a vzdělávání hudebního dorostu, nezanedbá redakce ani nových zjevů na poli skladby církevní a neuzavře se před zdravým a nutným pokrokem pěveckého umění, poněvadž dle výroku papeže Pia X. církev uznává a podporuje vždy pokrok a uméní, dovolujíc při bohoslužbě vše, co geniální duch lidský během století vynalezl dobrého i lcrásnéíto a co šetří zákonů liturgických=. S tímto programem podařilo se mu nejen povznésti >Cyrila« k nebývalé výši, ale soustřediti kolem sebe řady pracovníků, kteří pracovali na rozšíření myšlenky Cyrilské. Vedle práce redakční byla to práce organisační, jíž Dr. Orel svoje síly věnoval. Jeho úsilím zreorganisována Obecná Jednota Cyrilská zřízeny Jednoty dioecesní v Brně, Hradci Králové, Budějovicích a Olomouci, pořádány sjezdy Cyrilské jako v Plzni, Piskn, Brně. vedle sjezdů dioecesních, vydány potřebné příručky k zavedení chorálu vatikánského, z nichž jmenujeme jen Graduale parvum, Kyriale a Proprium provincie pražské. Při tum vedle vysilující práce redakční pilně se jubilár vzdělávat v oboru hudebním a promova] r. 1914 ve Vídni na doktora hudby. Mnohé jeho organisační práce, které vykonány, nebo přivedeny jeho podnětem v činnost, v budoucnosti teprve ukáží ovoce jeho neúmorné činnosti. Poslední takořka životní jeho dílo, kterému věnoval tolik práce a sil dlouhých let svého činořodého života blíží se dokončení svému, je to vČeský kancionál«, k němuž probádal Dr. Orel všechen téměř rukopisný i tištěný materiál písňový. A při tom zbvl mu ještě čas na četné práce literární i hudební. jmenujeme na př. jen jeho »Rukověf chorálu římského« (r. 1899 v Hradci Králové), kterou v novém vydání jako -katechismus« počal vydávati, veliká a odborně velmi důležitá práce Kancionál Franusův. vydání Mariánských nešpor, monografií jednotlivých našich písní, z nichž ona o písni >Vstalf jest této chvíle« uveřejněna v publikaci řezenské školy pro církevní hudbu (Kirchenmusikalisches Jahrbuch). Tím není činnost jeho nikterak vyčerpána, spíše jen zběžně načrtnuta. Nezmiňuji se obšírně o jeho činnosti na pražské konservatoři hudby, o četných pracích úředn,ch při kollaudaci, potom v době válečné rekvisici varhan, kdy jen jeho úsilí bylo co děkovati, že tak mnohý krásný stroj byl nám zachován, nemohu vyličovati jeho práce při četných anketách, kursech hudebních, kde jeho iniciativní návrhy často posloužily k pro-vedení mnohých důležitých opatření. Roku loňského povolán Dr. Orel za řádného profesora církevní hudby při theologické fakultě v Bratislavi, kde se mu otevřelo nové pole organisační činnosti, zvláště na Slovensku našem potřebné. Tím však nepřestal působiti u nás a každé číslo Cyrila je takořka toho dokladem. Myslíme, že nejen jménem redakce a Obecné jednoty Cyrilské, ale i jménem všech pracovníků cyrilských a církevně hudebních musíme mu přáti zdraví. síly a milosti k další práci ad m u l t o s an nos! r. IV,~ ° 0. o Kancionál Franusův. Fol. 318b Quae est ista 3 v; ad aequales de b. Maria - A - Též ve Spec. n 20b, XIII A 2 fol. 374b, Chrud. 338b. Notace černá mensurální. Na konci se opakují začáteční š takty mttotteta. - I Quae est i - sta, quae a-stenJl- dit, quod vult ip - sa quo prae-ten - dit gressus su -os ~~- ~_ - ~—~ • ——~ • Haec est m a - er )e su Christi, su-um mu - nus _ a- di - pi- Haec ad de-um vult me a - re, | ||||
|