Cyrill - xxxx

Různé zprávy
Ročník: 1920; strana: 91,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

Ročník XLVI. 1920. 91

47 škol Po Offertoriu : C a n t a b i 1 e pro vel'.<é varhany od Césara Francka.

Na konec mše sv.: Fantasie pro varhany od Aiex. Guilmanta na čtyři zpěvy Mše k sv. Duchu: 1 V e n i Sancte S p i r i t u s (Alleluja); 2. Factus e s t refente (Communio); 3. Confirma hoc Deus (offertorium) ; 3. V e n i C r e a t o r (Hymnus). Odpoledne: V kollegiu kathedrálním přednášlPapežové a obnova římského zpěvu=. Přednáška opata Edwin Ryana: Obřadní roucha římského obřadu a jejich historický vývoj.<

Slavné nešpory a kompletář zpíval seminář St.-Bernarda střídavě se sborem skládajícím se z různých seminářů, řádů náboženských, sdružení, akademií, škol a ostatních věřících, s nimiž zvláště nacvičen zpěv žalmů a hymnú. Na velkých varhanách: před nešporami, C a n z o n a (Andrea Gabrieli, varhaník chrámu sv. Marka v Benátkách, ]510—1586); po nich: Fantasie na řehořské S a 1 v e Regina (z druhé symfonie od Ch.-M. Widera).

Večer: v koleji kathedrální veřejný rozhovor (předsedá opat Ryanl o řehořské hudbě a účasti lidu ilá'obřadech liturgických.

Ve středu 2. června: Pontifikální requiem za zemřelé ve válce. Proprium Missae zpívá seminář St. Joseph z Dunwoodie, New-York. Ordinarium Missae a sekvence zpívá lid.

Odpoledne: Přednáška =Liturgie ve vyučování a vychovávání dětí.c Mgr. T. E. Shields. Ukázka theoretická i praktická: Vyučování hudbě na školách (dítky farních škol z N.-D. de Lourdes a ze škol Zvěstování P. M.). Slavné nešpory a kompletář (první nešpory na svátek Božího Těla. (Seminář St.-Joseph, Dunwoodie New-York a lid, jako přešlého dne.) Na velkých varhanách: před nešporami, Preludium na Pange l i n g u a (Iy. de Grigny, varhaník kathedrály remešské, 1671—1703); po nich Suita na S a 1 v e Regina (Peter Cornet, škola belgická, asi 1600). Večer pokračování ve veřejných rozhovorech.

Ctvrtek, 3. června. Svátek Božího Těla. S a-c e r d o s e t P o n t i f e x jako prvního dne. P r o-p r i u m Missae, seminář St.-Marie z Baltimore. Ordinarium Missae (C u m j u b 11 o č. IX.), Sequence, P a n g e Iingua a Te D e u m zpívá celý chrám. Pange Iingua a Te Deum bylo zpíváno při průvodu s nejsv. Svátostí.

Po požehnání tři invokace C o r J es u s a c r a-t i s s i m u m čtvrtého tónu střídavě s L a u d a t e D o m i n u m téhož tónu: první invokace před žalmem, druhá před G l o r i a, a třetí na konec.

Skladby pro velké varhany pro tuto poslední bohoslužbu: přede mší sv., Preludium na L a u d a S i o n (Joseph Bonnet); — po offertoriu R i c e r c a r (Palestrina).

Před průvodem, Fuga na í' a n g e 1 i n g u a (N. de Grigny, varhaníl< kathedrály remešské, 16i 1 -1703).

Ke konci (na čtvrtý tón žalmu): Finale první sonaty na zpěvy 1
C+•!ek Upl znamenitý, zvláště semináře se vyznamenaly uměleckým zpěvem.

V kaieji při kathedrále byla podivuhodná výstava církevního umění: posvátné nádoby, nábytek, sochy, ozdoby, obrazy, knihy, jednající o liturgii a liturgickém umění, architektonické projekty nových kostelů, skříně, roucha stará i moderní, vše Bodle ritu římského. Tato výstava vzbudila veliký zájem.

OSOBNI.

Vítězslav Novák, jeden z předních skladatelů českých dolil dne S. prosince t. r. padesátého.roku svého věku. Cinnost jeho umělecká na poli hudby světské obsahuje vedle bohaté a vynikající tvorbykomorní i četné skladby sborové, operní i oratorní Vzpomínáme tu hlavně jeho děl vokálních, z nichž vedle písní vynikají skladby pro smíš. sbor s průvodem, chorická díla =Moře,c >Svatební košilec. Z orchestrálních děl největšího rozšíření došla >Slovácká suita< potom a0 věčné touze<, >Tatryc a Toman a lesní panna,. Na jevišti provedeny byly jeho Zvíkovský rarášelr: a =KarlsteinR. Vít. Novák jako nástupce Dvořákiiv na komposiční škole konservatoře hudby vychoval nám celou mladou generaci skladatelskou. Po rekonstrukci konservateře hudby zvolen Uyl prvním rektorem, kterážto čestná funkce připadla mu i pro rok letošní. Blahopřejeme upřímně. — Náš pařížský spolupracovník, žák prof. Gastoué-a p. Otto Albert Tichý slavil 6. listop t. r. sňatek svůj se sl. Veronikou M. Bloy-ovou, dcerou známého spisovatele francouzského Léona Bloye. — Známý skladatel círl<. J. G. Meuerer řed. na dómě ve Stýrském Hradci, resignoval na své místo a přijal místo v Arthu 1
ÚMRTÍ.

Karel Kovařovic chef opery Národ. divadla v Praze, zemřel po dlouhé nemoci ve středu dne 8. prosince t. r. Narozen 9. prosince 1862 v Praze, absolvoval koservatoř jako klarinetista a harfeník, učil se theorii hudební u Zd. Fibicha, byl zručným doprovazečem, divad. kapeiníl:em a záhy skládal. Jméno jeho stalo se populárním, když na Národopisné výstavě r. 1895 sestavil a řídil symfonický orchestr. Teprv však r. 1900 stal se chéfem opery Národ. divadla. Z jeho děl buďtež jmenovány opera »Zenichovéc 11884), rCesta oknem= (1886), ANoc Si-mona a Judyc (1892) a poslední nejvyspělejší díla v nichž přimyká se k duchu a rázu národnímu ,,Psohlavci< (1898) a »Na Starém Bělidle« (1901). K tomu se druží Delibovsky zabarvené balety a četné hudby k dílům činoherním nebo výpravným. I na poli hudby symfonické. komorní, písňové a sborové uplatnil Kovařovic svůj talent, Hlavní jeho zásluha kromě č
Vánoční stromek< zemře] v Jaltě. — V Einsiedelu ve Svýcařích zemřel benediktin, kapelník Basilius Breitenbach. — V klášteře St. Laurent su Sěvre ve Francii zemřel P. A. Lhoumeau: Patři; k těm, kteří s Dom Pothierem a Ambr. Kie-,lem po-čali boj za očistu chorálu.

RÚZNÉ ZPRAVY.

K jubileu 150 narozenin L. V. Beethovena. Letos 17. prosince slaví hudební svět památku narozenin tohoto velikána. Rodné jeho město, Bonn, vydává na pamět toho zvlášní mince. Všude pořádají se koncerty z děl jeho. Jedním z největších jeho děl jest slavná Missa solemnis, D-dur. Beethoven si díla svá na texty duchovní zvlášt vysoce cenil. Je toho dokladem tak mnohé místo v jeho listech, z nichž uvádíme jen z listu k Petersovi v Lipsku r. 1822: >Kdyby moje služné nebylo zcela bez ceny (slovní hříčka mein Gehalt nicht ohne Gehali), nepsal bych nic jiného než symfonie, církevní hudbu a nejvýš ještě kvartetta.<. Beethoven složil celkem dvě mše C-dur, op. 86 a D-dur, op. 123. První napsal pro knížete Esterhazyho, druhé =voje veledílo k tnthronisaci arciknížete Rudolfa na arcibiskupa olomúckého. Sám o tom píše: >Den, kdy mše ode mne k slav-

PŘEDCHOZÍ

NÁSLEDUJÍCÍ