|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVII. 1921. 5
života sám znal. S našeho hlediska jest nám nejbližší staf o varhanách kládaje o varhanách ukazuje Dlabač na jejich řecký původ. Zmiňuje se chodu přišla známost o varhanách na západ a pronáší úsudek, kdy varhany v Cechách. IWAI, .AMÉDÉE GASTOUÉT) Zpěv řehořský" a zpěv český. dávných stoletích zpěv řehořský, oficielní zpěv Církve latinské, rád přjpouštěl i jiné formy než ty, které byl posvětil. Po boku antifon a responsorií, latinských hymnů a žalmů rozvinuly se bud nové formy melodické jako s e q u e n t i a nebo p r o s a, neb ovšem v -dle textů latinských i texty složené v řeči lidové. Tyto bývaly často překladem slov latinských; jindy byla to slova psaná jazykem lidovým na melodie liturgické, někdy však byla komponována i s melodií novou, ale připomínající zpěv liturgický, k němuž se měla přidružiti. Do těchto út arů lze řaditi c a n t i 1 e n u, což jest jakýsi hymnus zpívaný řečí lidovou, nebo chcete-li, jest to cosi podobného kostelní písni, jaké se na př. vyskytují ve Francii počínaje stoletím VIII. a IX. Jiný velmi oblíbený způsob v těchto dalekých dobách byly f a r s i a a jí příbuzný t r o p u s. Ve f a r s i i, genru to pěstovaném jak řečí latinskou tak řečí lidovou, vsouvala se mezi dvě částky oficielního zpěvu jakási vysvětlovací fráse. Tak ve veliké svátky často vkládaly se takové parafráse do epištoly. Na velikonoce třebas rozšířovali v jistých kostelích mešní epištolu v epištolu c u m f a r s i i s, o niž se dělili podjáhen, dva klerikové a sbor vysvětlující čtený text. Dva k l e r i k o v é : Ecce manu forti, trivi retinacula mortis : plaude creatura, baratri jam despicere jura. Sbor: Ibi confregit potentias, arcum, scutum, gladiumque et bellum : plaude creatura, perierunt vincula dura. Klerikové: Audi, ecce unde. P o d j á h e n : Lectio epistolae etc. až po sicut estis azymi. Sbor: Cantate Domino etc. Jindy podával ono vysvětlení tropus. Ten býval dvojí: bud se přidávaly hudební úryvky, jako jsme viděli u f ar si e, se slovy nebo bez nich, aneb podkládána slova na vy-světlenou nota za notou pod jubilaci příslušného zpěvu. Tak na příklad zpívá-li se při mši Kyrie eleison atd. s jubilací na slabice e (K y r i e ...) tento sled not vyjadřuje prosbu, které proslulý Amalaire v IX. věku dává toto vysvětlení: »Zpěváci jako by říkali: K y r i e e l e i s o n= D o m i ne Pater, mis erere; Christe eleison=miserere qui nos redemisti sanguine tuo; a znovu Kyrie eleison=Domine Spi ritus San cte, miserere•. Odtud vzala původ myšlenka přidávati týmž způsobem slova na vysvětlenou, která by se zpívala touže melodií. Proto v záhlaví mší, uvedených v O r d i n a r i u m M i s s a e vatikánského vydání, čteme názvý~ Lux et origo; — Kyrie fons bonitatis; — Kyrie Deus sempiterne; — Cunctipotens Genitor Deus atd., což jest začátek bývalých slov tropů, podložených pod tyto melodie. Tož ve farsiích a tropech, jak jsem pravil, psána slova jak latinsky tak i jazykem li-.dovým. Řekněme druhé Kyrie vatikánského vydání: Ký - ri - e e - lé - i- son. zpívalo se obyčejně s latinskými tropy: ~ r —i ~ -r ~ r- ~r—r r r—r ^ ^ r -r ^ íř~i Ky - ri -e, fons bo- ni - tá -tis, Pa-ter in - gé - ni- te, a quo bo-na cun-cta pro-cé-dunt, e - lé - i- son. Etc.l •) Jest pro nás radostným vyznamenáním, že slovutný francouzký badatel chorálu, professor Institutu a profesor chorálu na známé ~Schola cantoruma v Paříži, skladatel církevní poslal pro náš časopis zajímavý tento článek, který uveřejňujeme. a o zvonech. Vy-o tom, jak z výasi zavedeny byly (Příště dokončení.) | ||||
|