|
| ||||
| ||||
|
Ročník- XLVII. 1921. 31
době není pomýšlení, aby se hudebniny zlevnily, protože jak papír tak i cenv výroby ustavičně stoupají. — Při jubileu 150 narozenin Beethovenových polo-žili v Bonnu, rodném jeho městě, věnec na jeho pomník vedle německých státních úřadů, měst Bonnu a Vídně také francouzský okkupační úřad v Bonnu. Jistě důkaz delikátního, v pravdě francouzského ohledu, od něhož bychom se měli učiti. — Tablettes de la Schola oznamují z Paříže, že profesorka klavíru na Schole Blanche Selva byla jmenována prof na pražské konservatoři hudby, aby pořádala kursy z pedagogiky klavíru a interpretace děl francouzských. Kurs bude rozdělen na tři Ferie vždy po jednom měsíci. Mlle Selva byla zavázána na pět let. — G a b r i e 1 F a u r é vzdal se pro chorobu úřadu ředitele pařížské konservatoře a na jeho místo povolán Henri Rabaud. — Letošní s l a v n o s t i B a c h o v s k é, které pořádá Neue Bachgesellschaft v Lipsku, budou se konati od 1—7. června t. r. v Hamburku. Provedeny budou mimo jiné Pašije sv. Matouše a Velká mše H-mol. — V knihovně chrámu ve Wimborne (Sorsa shire) našly se církevní skladby W i 11 i a m a B y r d a. Byrd (1543—1623) nejlepší církevní skladatel anglický, zvaný anglickým Palestrinou, byl katolík, jenž se v dobách pro-následování, ač byl varhaníkem královské kapely, musil skrývati. — V Zeitschrift fůr Musikwissenschafr píše W. Kurthen o církevních dílech W. A. Mozarta z mládí (až do cesty italské). — V klášteře sv. Petra v Solnohradě nalezeny nedávno neznámé doposud rukopisy Mozartovy. — V Bologni zemřel známý hudební kritik a spisovatel L u i g i T o r c h i, prof. komposice na tamním lyceu hudebním. — Italský kongres pro církevní hudbu konati se bude letos ve Florencii. Přípravnými pracemi pověřen msgr. Jos. Faraoni, kanov. metrop. kapitoly. — V Turině zřízen sbor =Corale Palestrina=, která pěstuje staré skladby vokální. Rídí ji don Rostagno. Nové rukopisy Mozartovy. Anglo-řecký milionář daroval nedávno francouzské Akademii v Paříži deset neznámých rukopisů illozartových, na něž ho upozornil bývalý ministr Barthou. Pocházejí z Říma, dřívější jejich majitel je neznám; složeny v letech 1775 a 1776, kdy Mozart dlel v Italii Jsou velmi zajímavy, protože ukazují, jak se způsob skladby Mozartovy měnil. Pomník sklad. G. Verdimu obrovských rozm=rů byl odhalen v Parmě. Je to kruhovité sloupořadí, jehož přední pilastry jsou ozdobeny sochami představujícími opery mistrovy. Ve středu exedry je pomník ze žuly, na jehož přední straně je relief představujtcí korunování skladatelovo geniem hudby. Za-končen je pomník mohutným čtyřspřežením. Dílo na-vrhl Palermský sochař Ettore Ximenes. L. v. Beethoven varhaníkem. Gregoriusblatt, čas. pro hudbu círk. v Porýní přinesl k jubileu Beethovenovu zajímavý článek, líč,cí slovem i obrazem, že první úřad, který mladistvý Beethoven v životě svém zastával, byl úřad kurfirst, dvorního varhaníka v Bonnu. Třináctiletý jinoch měl r. 1874 první svůj úřad s platem 150 zl. ročně. Zůstal tam až do roku 1892, kdy opustil Bonn. Co zaviní telefon. Ze života franc. skladatele )ul. Masseneta, jehož díla jsou u nás známa a oblíbena, vypravuje se, že i telefonu při práci své umělecké užíval. Vypravuje sám ve svých vzpomínkách o této veselé příhodě. Když pracoval na opeře »Tereza=, nechtěla se mu dařiti jistá scéna a proto zavolal libretistu Jules Claretiea telefonem a řekl mu: »Dej Tereze uříznouti hlavu a pak to půjde.= Náhodou byla spojena tato linka telefonní s linkou jinou a abonent, který právě ji připojil, uslyšev slova ta volal: alen kdybych věděl, padouchu, kdo jste, udal bych vás na policii! Ale Claretie pokračoval klidně v rozmluvě:=Dal bych přednost jedu.c Tu zvolal neznámý rozčileně: =To je přec hrozné, nyní chce dáti jed. Ale já se slečnv na centrále zeptám na číslo a dám věc vyšetřiti. V tom začalo v telefonu zvoniti a oba umělci mohli věc svou klidně dojednati. BIBLIOGRAFIE. Max. Kobližek. Nová škola zpěvu. Díl I. Nákl. S. Svobodv v Brně. Vrátíme se k dílu, které jest zpracováno na základě pedagogických zkušeností. Cena 20 kor. V. Goller. 10 Alleluja mit verbind. Rezitations Kadenzen zu den Gradualien das Kirchenjahres fiir gem. Chor. und Orgel. op. 78. Řezno Fr. Pustet. D. Gior. Pagella Motetti eucharistici a due, ire a quattro voci bianche con accomp. d'organo. Roma Associazione ital. santa Cecilia. Sbírka Sursum Corda seš. II. vydávaná vysok. pap. školou pro círk. hudbu v Římě. Známá nakladatelská firma DesClée & Cle v Tour,ai (Belgie) vydává právě tyto novinky liturgické hudby : Liber usualis Misae et officii. Vydání v notách chorálních dle edice vatik. s rytmickými známénky. Sv. in 12° str. 1650. Parois,--ien Romain. Totéž s výklady a rubrikami francouzskými. Accompagnements d' Orgue de 1' Edition vatiCane par Giulio Bas. Sv. in 40. Časopisy hudební. Svatá Cecilija. Roč. XV. č. 2. přináší pokračování článku P. Hug. Sattnera: Hudební rozhovory. Nik. Kalodjera staf o lidovém zpěvu ve Splitu — Dr. B. Vodníka: O poměrech hudebních v Chorvátsku v předillyrské době. Dalibor roč. 37. č. 13.,14. přináší články Dr. Krupky, prof. Hoffineistra, P. Brtníka, V. Kíhovského atd. Bolletino Ceciliano, orgán Jednoty sv. Cecilie v Italii. Turin. v r. XVI. č. ]. přináší řeč prof. Dr. Alessiho proslovenou na cecilském sjezdu v Turině o vyučování zpěvu v seminářích a obšírnou zprvu o zahájení 1. ročníku na pap. vysoké škole pro huďbu církevní v Rímě. Ceská hudba č. 3.-4. Kutná Hora, přináší nekrolog Karla Kovařovice. Hudební přílohou je J. D r a h l o v s k é h o =Tři doby země české< pro sóli, sbor a vel. orchestr. Der Chorwíichter. Lidový časopis pro círk. hudbu. Orgán Cecilské Jednoty švýcarské. Vychází v Einsiedelnu. Roč. 46. č. 2. přin ší kromě spolkových zpráv článek svého redaktora P. B. Reisra, dlícího v Rímě, jenž podává své zkušenosti o círk. hudbě z cesty do Říma. MuSiCa safra, měsíčník pro liturg. hudbu. — Roč. 47. č. 1. vychází v Miláně a uveřejňuje mimo četné zprávy články redakt. kanov. Nasoniho =I1 caromusicaa a pojednání Sangiorgiho o fugách Bachových. La Tribune de Saint-Gervais, revue hudební pro círk. umění hud., liturgii a archeologii křest. V Paříži, Schola Cantorum., red. prof. A. Gastoué. Roč. XXI1. sešit přináší zajímavé články E. Borella o otázce polyfonie na východě, prof. Gastoué o varhanách francouzských ve středověku. La Tribune musicale, vycházející v Paříži, je měsíčník věnovaný círk. hudbě vokální a hudbě pro varhany. Císlo únorové, 3. roč.; nalézáme tam skladby Abailarda (XII. stol.) Sirela (XVII[. stol.) D. Depreza, Jouanneaua Lioncourta. | ||||
|