|
| ||||
| ||||
|
38 CYRIL čís. T2-Fí~
bízím všecky přátele posvátné hudby církevní a umění církevního, aby se přihlásili pad náš prapor a pracovali s námi. Zůstaneme zajisté i v budoucnosti věrni svým tradicím, které jsou tak dúléžitou; složkou v kulturním rozvoji národa našeho. Otvírají se nová pole pracovní, kéž duch svatého Cyrila, našeho sv. patrona bdí nad další činností ke zdaru církve i vlasti naššt" Václav Mítiller. IWÁLIVP DOM LUCIEN DAVID Kyrie mše „de Angelis”. (Dokončení.) Podrobnosti provedení. Nesmí se klásti důraz na notu a přízvučnou samohlásku v C h r i s t e, jak se, to velnrL často děje, nýbrž začíti jasně, bez náhlosti, se správným rozdělením dvou souhlásek s t. Nesmí se prodlužovati virga v klimaku a zazpívati tři sestupující puncta imclinata bez chvatu. Ve středním motivu se zachová. bez oddechu, mora v o c i s, která dělí scandikus od klimaku. Nota d této neumy ponese hlavní přízvuk celé věty: bude sotva znatelnější rrež přízvuk téže neumy v prvním Kyrie. Klivis předcházející přízvuk na eleison bude spíše klidně vázán n~ příliš akcentován. III. Kyrie eleison, V Kyrie určeném Otci měli jsme velikou křivku, jejíž dva konce spočívaly na Stanice modu škály, a střed jedné chvíle se dotýkal vyšší oktávy. V C h r i s t e viděli jsme právě řadu melodických vin ve středních polohách, jedině s mírným pozdvižením uprostřed kresby melodické. Zde, v Kyrie, určeném Duchu sv., přízvuk prvého slova zvučně počíná ve vV'šinách škály, a odtud začíná linie melodická svůj běh. Zachycuje se zde s jakousi naléhavostí, prve než zvolna sestoupí na vážnou kadenci slova eleison. A B C ^ r ^ ^ 1 il \ f K}'-ri - e e - lé - i-son. Mluvili jsme o postavení dušen před Kristem, vyjádřeném prvním motivem v C h r i s t e, zcela odstíněným klidnou jednoduchostí ve střední poloze škály. Před Otcem odstín vážnosti a úcty se naopak utvrdil v jednoduchém vzestupování prvních not Kyrie. Zde, před Duchem sv., zvučnost prvního motivu dobře charakterisuje horoucnost lásky Ducha sv., která přeměňuje naše duše a unáší je svatým nadšením. Střední motiv velmi šfastně spojuje motiv první, velmi zvučný, s motivem třetím, velmi soustředěným : dvě neumy, které ho tvoří, obratně sprostředkují postupný přechod: porrektus f-C-d se velmi přiklání ke K y r i e, a skandikus a h-C rovněž dobře se shoduje s motivem e l e i s o n . A s druhé strany tyto dvě skupiny, souměrné počtem svých prvků, dosti úzce se spojují, aby vytvořily půvabný hudební výraz. B, N g~ Mezi variantami rukopisů v této passáži, před-kládáme dvě z nejlepších: postřehne se, že jsou sple- titější a méně elegantní než ta, která byla vybrána • -- r - pro typickou Edici. Podrobnosti provedení. Postup tří motivů dovoluje trojí odlišení intensivy, v ubývajících silách (pro hlavní přízvuky). V motivu A přízvuk nástupu počne pevným hlasem bez nejistoty, s piností a silou. | ||||
|