|
| ||||
| ||||
|
46
bude kyriale. Trvati bude týden. — Od 27.—31. července t. r. bude se konati >Congrěs générale de Musique sacrée ve Strassburku. Přislíbil již účast arcib. pařížský kard. Dubois. RŮZNÉ ZPRÁVY Z CIZINY. Ve Vratislavi konána o svátcích svatodušních ve velkém stylu hud. slavnost M. R e g e r o v a, jíž řídil prof. Jiří Dohrn za účasti vynikajících solistů. — V Kodani provedena po prvé s úspěchem grónská opera ~Kadarra=, jejíž text napsal lékař dr. Norman-Narsen, který v Gronsku působil a hudbu složil Hakon Bórresen. —Švédský Svaz hudebníků svolal sjezd středo-evropských hudebníků na měsíc září do Stockholmu. Má tam býti založen Svaz středoevropského hudebnictva. — Akademie hudby v Mnichově zřídila kurs pro hru na Violu da Gamba. Učitelem jmenován známý odborník Christ. Dóbereiner. — Na podnět časopisů Rivista musicale, Santa Cecilia a Il Pianoforte v Turině konati se bude v listopadu t. r. hudební kongres v Turině, na němž se bude jednati o nejpalčivějších otázkách hudebního umění. kultury a průmyslu v Italii. — Letos připadá výročí smrti zná-mého skladatele vídeňského A n t. B r u c k n e r a, jehož význam pro duchovní skladbu jest zajisté veliký. — Na pamět 400. výročí smrti Josquina de Prés a 300. výročí smrti F. P. Sweelinka vypsala: >Vereeniging voor Nederlansche Muziekgeschiedenis« cenu na thema: =Které byly zásluhy Nizozemčanů o hudbu ve stol. XV.—XVIII.a Cena 600 hol. zl. Práce ]ze zadati v řeči holandské, francouzské, anglické, italské nebo německé. — Státní Akademie hudební ve Vídni pověřila prof. H. Endersa v oddělení pro círk. hudbu v Klosterneuburgu zřízením pěvecké školy pro děti UMRTI. ~- Msgre. Dr. František Šulc. Tento zasloužilý hodnostář převzal po smrti ne-zapomenutelného pracovníka dr. Jos. Mrštíka nesnadný úřad předsedy diecesní Cyrilské Jednoty. Stalo se tak za války, kdy byl zahrnut nejrůznějmi pracemi jinými; bylf radou bisk. konsistoře, předsedou Tiskového družstva, funkcionářem různých korporací; psal mnoho do různých časopisů. Přes to však i pro Cyrilskou Jednotu činil, co bylo v jeho moci. Na valných schůzích horlivě se staral o řádné a vhodné dopinění odstupujících sil ; usiloval, aby se činnost Jednoty oživila i v době nejtěžší, kdy válečné poměry rozptylovaly z Hradce ty nejzdatnější pracovníky. Neopouštěl jed-notu ani v letech, kdy okolnosti mařily i snahy nejlepší. Naposledy předsedal valné hromadě Jednoty 27. ledna t. r. Hned vydal v novinách praktický návod k propagaci cyrilskCch snah. — Dne 24. března t. r. po bolestném utrpení odevzdal duši svoji Pánu. — Msgre Dr. Šulc narodil se r. 1851 v Brdě u N. Paky. Studoval v Jičíně a Hradci Králové. Po vysvěcení ka-' planoval krátce v Golč. Jeníkově ; odebral se na vyšší vzdělání do vídeňského Frintanea. Stav se doktorem bohosloví, byl jmenován r. 1881 profesorem dogmati-y v královéhradeckém semináři, kdež učil až do své smrti (přes 40 let). Veliké zásluhy si získal po-liti kým organisováním katolického lidu, neunavnou činností spisovatelskou a častými přednáškami. K těmto sltvělým stránkám jeho povahy druží se důstojně upřímná péče o zdar cyrilské myšlenky. Bůh odplat jeho ušlechtilé úsilí stonásobně! — Známý v kruzích CVR]L čís. 4- hu 'ebních advokát Dr. Kar. P i p p i c h, hlavně činný ve spo cích pěveckých a pořadatel hud. slavností v Chrudimi, zemřel tamtéž. — Prof. V á c 1. M 1 a d ý, učitel hudl),,, na dívčím stát. paedagogiu v Praze zemře] náhle dne 26. května t. r. Pro účely chrámové napsal sbírku >Nedej zahynouti« pro jednohlasý sbor s průvodem. — V Bratislavi zemřel náhle dómský kapelník Dr. E u g. K o s s o v. — Francouzský skladatel, professor Scholae cantorum D e o d a t d e S é v e r a c zemřel v dubnu v Paříži. Napsal mnoho děl pro potřebu chrámovou. — Známý zakladatel sborů cyrilských (Scholae gregoriennes) ve Francii D o m. G a t a r d, převor ve Farnborough zemřel 21. list. m. r. DOPISY. V R í m ě dne 23 máje 1921. ZŘíma.(Litanie ksv. p;atronůmčeským.l Nová velká milost Sv. Otce českému lidu. — Jak jest známo, smí se při veřejných pobožnostech užívati pouze litanií Sv. Stolicí schválených. Jest to veřejná bohoslužba, která se musí říditi zákony posv. Kongregace Obřadů. Dosud bylo pouze patero schválených litanií pro veřejné bohoslužby: Všech Svatých, Jména Ježíš, Srdce Páně, Loretánská a Sv. Josefa. U nás se lidu velmi zamlouvá pobožnost na způsob litanií, ježto při ní lid se činněji pobožnosti účastňuje, modle se střídavě s knězem. Nelze si skoro ani představiti požehnání bez litanií. Poněvadž pak jest tato pobožnost velmi častá, a litanií schválených velmi málo, utíkali se mnozí duchovní správci k litaniím neschváleným, zvláště sbírce Němečkově. — Dávno před válkou vyslovena touha, aby se složila litanie k našim svatým Patronům a žádalo o její schválení; hlavně zesnulý p. biskup Doubrava byl této myšlenky ve;kým zastáncem. Na jeho žádost byl učiněn pokus o nové litanie; byl to prof. Dr. Stejskal, jenž byl pověřen touto prací. Myslím, že litanii složil a odevzdal, ale jakého osudu se dožila, nevím; tolik vím, že věc utichla. Jednak asi válka, jiné starosti důležitější, snad také obava, že Řím litanií neschválí, vše to bylo asi příčinou, že se věc neprovedla. Obava zmíněná není bezpodstatná: Svatá Stolice velmi nerada schvaluje nové litanie; pokud vím, jen Irsko má schválenou litanii ke stým svatým Patronům. Věc umlkla, ale nezanikla. Zesnulý p. biskup Doubrava předložil loni ve schůzi nejd. Episkopátu návrh, aby se myšlenka národních litanií provedla. Schváleno, aby zatím sám se o to pokusil pro svou diecesi ; a bude-]i Řím přízniv, že nejd. Episkopát se připojí. Nejdp. bisk. Kašpar podal tedy jménem zesn. biskupa Doubravy návrh nových litanií a žádal o schválení. Věc ovšem nešla, jen tak hladce. Bylo třeba návštěv podepsaného u k rd. Vica, praefekta Kongr. Ritů, u sekretáře, podsekretáře a j., aby se náležitě odůvodnila žádost naše. Velmi mnoho přispěla známost a Dbliba, jakou nejdp. biskup Kašpar požívá v Římě u osob rozhodujících, svých bývalých profesorů. Jakmile byli páni pro věc naši získáni a pan kardinál slíbil, že se u Sv. Otce přimluví, aby to povolil, věděl jsem, že jest vyhráno. Čeho pak by nám náš Svatý Otec ode-přel? -- A opravdu, po audienci p. kardinála dne 12. února jsem se dověděl, že věc je povolena; že jerr ještě litanii třeba opraviti a napsati. To se stalo, a dne 9. března 1921 dostal jsem schálené litanie. abych je ódeslal do Hradce. Ve formuli schvalovací stojí toto: >tl=ejdrist. pán 3osef Doubrava, biskup Králové-Hradecký, se sozrlalaseirz ostatních biskzrpzi Cesko-3Ioravských, snaŮně podádal Sv. Otce, pape-e fieuedikta BYV, abv ráčil povoliti L:Yanii ce edr svatých Patronri českýelr, jed věrný lid jako své ochránce rád vzývá. 3elw svatost, zts-'eehuuv.+`i rprávzz podepsaného Kardinála, Frefekta ř tisy. hóngregace Obi adů, schválila tuto litanie kc sv. Patranzint Ceskýnt, jed Posv. | ||||
|