|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVIi. 1291. 47
Kongregace přehlédla a usýořádala, a ze zvlcištui milosti ráčil dobrotivě dovoliti, aď), se jicla smělo uúivati v kostelzch v G;eclzáclz a.na Jloravě. — Datováno jest toto povolení: 9. března 1921, číslo : R. 35;20. (Okamžitě jsme žádali a obdrželi povolení, abychom se tyto litanie směli modliti veřej,iě i v našem kostele kullejním. A také toho povolení vydatně po-užíváme.) Po schválení litanií objevila se zajímavá věc: v úředně vydaném kancionálu Orel-Hornot-ově jsou litanie jiné, jichž bez schválení Kongregace nemožno při veřejných pobožnostech zpívati! Stastnou náhodou jsou třetinou litanií schválených. Nestálo mne tedy mnoho práce, abych získal pro ně oba přednosty Kongregace Ritů. Nejdříve bylo třeba získati substituta, Mons. de Fava, jenž jest velmi přísný ve věce:h jed-notného ritu, protože miluje obzvláštní láskou jednotu církve. Je to kněz svatý, má veliké zkušenosti, ježto už dlouhá léta jest ve svém úřadě. Na mne vždy po-hlíží s nedůvěrou, jakmile k němu vcházím: má obavu, že zas budu chtít nějakou zvláštnost a sice hned. Ne-dávno se do mne skoro pustil: kdosi se tázal, zda by Kongregace dovolila, aby se směla u nás ciboria zhotovovat ze skla, aby byla velebná Svátost před zloději bezpečná. I nesl jsem také ukázat výkres takové pěkné ciboře, že se srdce smálo. Ale to jsem si dal! Rozhorlil se, že už bychom toho Pána Ježíše chtěli takhle odbývati. >Proč pak nezavíráte dobře kostelů a svatostánků?« povídal; Da nemáte-li spolehlivých zámků, proč nepoužijete svého práva, které vám dávají rubriky a proč neodnesete vel. Svátost do nějakého slušného místa na faře? A kdyby se to povolilo, bude to mít výsledek? To byste museli zavést všeobecně, aby to zloději věděli, neuo jak jim to chcete prozradit? A přece nebudete chtít všeobecně to zavést-> To už jste na tom tak zle, že Pán Ježíš není ani na faře v bezpečí? O tohle ještě nikdo nežádal, a my jsme to nikomu nepovolili; mají být Cechy nejhorším národem na světě, kde ani Bůh neobstojí?< Bylo mi trapno, a rděl jsem se studem. »Ci by ti vaši kněží toho žádali jenom z pohodlí, aby nemusili Sanctissimus denně přenášeti? To by ovšem byla malá láska. Malý Tarsicius dal rád svůj život, aby zachránil před zneuctěním svěřenou mu vel. Svátost - - - a kněz by neobětoval trochu pohodlí, aby Spasitele svého v bezpečí opatroval?~ — Na ten pěkný obrázek se nechtěl ani podívat. Než třeba se vrátiti k naší zkrácené litanii. Na-před přísný Mons. substitut děial potíže : kdesi cosi, že prý my vždycky něco zvláštního musíme míti, proč že se nesmluvíme napřed, oni že myslili nám dát kdoví jakou milost, a my ještě nejsme spokojeni, co se nám na té litanii nelíbí, a že bude se musit tedy tamta schválená odvolat a povolit tahle kratší ... a tak to šlo. Musel jsem tedy s pravdou ven: Víte Monsignore, ta litanie se nám líbí, a neradi bychom o ni přišli; ale v úředně zavedeném zpěvníku je vy-tištěná ta krátká, je už i nápěv pro ní složen, snad už se i zpívá a modlí ... a proto žádá nejdůst. arci-biskup Pražský, aby byla schválena. Ostatně se račte přesvědčiti, že je pouze třetinou té schválené ...a Získal jsem pro to také Mon>. sekretáře, a tak mi společně s Mons. Substitutem milou litanii sch álili také. A tak máme, co žádný jiný nezná: hned d v ě litanie schválené. Potom se divte, žemají úřady zd, před našimi žádostmi strach. Ale na druhé straně třeba doznati, že nám přichá,ejí vstříc jako málo komu na světě, že nám dovolí, co len dovoliti mohou. Z toho důvodu budme přesvědčeni, že věc, kterou nám odeprou, není prospěšna ani nám ani církvi. Především církvi sv. Její dobro musí nám býti nade všecko; i když mnohdy jest nám přinésti obět a od-říci si něčeho, co se nám zdá prospěšným, budme ujištěni, že tu přinášíme svou obět k dobru církve sv.; uvidíte, že se nám snáze ponese. NB. Kdyby se tak nějaký dobrodinec ráčil nad námi smilovati a několik exemplářů nového kancionáiu Ceské kolleji ráčil darem zaslati, stal by se je-jím velkým dobrodincem: toužíme po té knize. A budeme mnoho se modlit obě ty litanie, zvláště tu dlouhou za dobrodince a za drahou vlast. Upřl:nně pozdravuje jménem papežské Ceské kotleje Josef B o u z e k, vicerekter. I \É ZPR: ~'i'. tUZ Nové typické vydání missálu a chorální zpěv., Zmínili jsme se již v předešlém čísle o tomto římském vydání, v němž dochází naproti vydání dřívějšímu k zjednodušení části zpěvné. Kdežto ve vy-dáních dřívějších pojaty do missálu v š e c k y intonace vydání vatikánského chorálu, což mělo více účel umělecký, vedly nyní rubricis:ické účely k zjednodušení, tak že do missálu pojato jen nejdúležitě ší, Tak při Gloria vynechány neien intonace ad libitum, ale z 15 intonací >Gloria, zůstaly jen čtyři, totiž číslo 4., 9., 11. a 15. Rovněž při Credo zústala místo dvou jen jediná intonace. Intonace ke Credo č. 3. vynechána. Počet Ire Missa est byl z 15 snížen na 6. Zůstaly č. I. s dvojím alleluja, č. 2. secundum communicorum usum, č. 4., č. 9., č. 11. (též pro semiduplticia) a č. 15. Rovněž zůstalo Requies cant in pace. Benedicamus celkem zůstalo. — Toni communes t\lissae byly ^ novém vydání missalu vynechány. Preface po-nechány jako dřívě dvě, mod.is festivus a simplex, praefa io solemnior v novém missale není. — Pokud se textu proměn ivých částí mše sv. týče, zůstalo při starém. Nové kritické vydání textové, k němuž vatiltánské Graduale připravilo mnoho materiáiu, má se teprve zpracovati. — Protože má_ nové vydání missálu na mysli jen potřeby rubr:cistické, není vynecháním intonací odstraněna jej ch oprávněnost při bohoslušbě a zůstává Gradua:e a v něm obsažené intonace, jakož i předpisy Cantor nu (vyd. r. 1911) v platnosti. 3001eté výročí smrti Krištofa Haranta z Po1žiC připadá letos 21. června 1921, kdy byl s ostatními pány zúčastnivšími se vzpoury politické r. 1618 na Staroměstském náměstí sfat. Byl to muž všestranně vzdělaný, napsal kromě latinských básní znátilou knihu o svojí cestě na východ, kterou pod-nikl s Heřmanem Cernínem z Chudenic. Byl také obratným hudebníkem a vyznal se ve stylu polyfonním. Heslem jeho bylo Virtus ut sol mi - cat, což vypsáno bylo norami. Máme zachovány doposud od něho tři skladby; v díle Rosetum Marianurň zpěv Maria Kron s německým textem vydaný r. 1604, (vy-dal dr. J. Branberger r. 1910), motett rQui conřidunr, přidaný k popsání jeho cesty na východ. Složil jej r. 1598 v Jerusalemě. (Vydal prof. Kar. Stecker) a konečně Missa qutnis vocibus, pětihlasou mší, která nalezena v městské knihovně Vratislavské (vyd. dr. j. Nejedlým, upravena J. Sychrou vyšla v » Ed. Cyril< r. 1910). Kursy o zvonech. Dočítáme se, že známý kampanolog prof. Jan Biehle byl pozván vídeňskou arcidiecesí, aby na theologické fakultě před četným zvaným posluchačstvem konal přednášky o nynějším stavu vědy o zvonech, jejichž bohatého výsledku chce stát. Akademie pro círk. hudbu užiti prakticky pro znovuvybudování zvonú v Rakousku. Neškodilo by, aby se této otázce věnovala pozornost také u nás a v té příčině učiniio se podobné úřední opatření. Váša Příhoda v Rímé. Dostává se nám této zprávy z Říma. Náš p. ministr Prof. Dr. Kybal ne-opomene nikdy příležitosti, abv jednak nám Čechúm zde dlícím připravil umělecký požitek, jednak i se- | ||||
|