|
| ||||
| ||||
|
Strana 4 C Y R I L Rok 1927 Alto Violae adsunt duae.11)
Violonozello 1. ") Maiores Violones duplices; quorum unum procuravit Ex. Pater Norbertus Fasmann, p, t. Prior. Strahofiensis, alterum Ex. Dominus P. Joannes Gandert. 30 fl. ") Duplex Chorus tubarum.1ó) Seminaristicus15) efficit tertium. Duo paria Tympanorum majorum.16) Quatuor paria lituorum 17) ex dis. F. ex A. et C. Ad omnes Fides elegantia Plectra,18) pulsherrimis albis pilis ornata. Duplex Chorus Tubarum ductilium.ls) Praeterea par lituorum ex F.20) Haec omnia nominata Instrumenta non tantum bona, omni elegantia elaborata, sed non facile in ullo Choro Figurali reperibilia. Portativum Positivum asservatur in domestico Sacello B. M. Magdalenae.21) Fistulae ad lituos, et Tubas ad certos tonos transferendos sufficientes habentur. 22) Z toho všeho zřejma jest péče Óhlschlágelova o hudební nástroje pro kůr strahovský a tím ovšem i péče o provádění instrumentální hudby. Vždyf jinak by nástrojů těch pro vyznačeno pouze 11 houslí a Dlabač praví (K. L. II. 406), že přijal po smrti Ohlsch igela celkem 16 houslí — jednalo by se ještě o 5 kusů. Budou to patrně ony čtvery »Eberlovky«, o které je více v seznamech p o z d ě j š í c h (jak u G. Strniště, tak u Jana Nep. Follbergra) — a jedny housle se značkou Michael Willer (uvedené rovněž u Strniště i Follbergra). 11) O dvou violách zmiňuje se i Dlabač (K. L. II. 406). Gerlak Strniště uvádí již 3 kusy, a sice tyto značky : Jos. Ant. Laske, Šeb. Rauch a Jan Řeh. Thir. Strniště přikoupil čtvrtou violu u pražského mistra Mich. Webera. Tato nemá však vignety. (Tyto 4 kusy vykazuje inventář J. Follbergra a odpovídá i dnešnímu stavu.) 12) Stejně Dlabač převzal jen 1 violoncello. Strniště zná ve svém seznamu již dvě (se značkami Jiří Jan Hellmer a Jan Klor) a sám přikoupil u Mich. Webra cello třetí (bez authora). Podobně inventář J. Follbergra z r. 1852 uvádí třetí toto violoncello. Dnes však na Strahově pouze jsou dva kusy (Hellmer a Klor). 1i) Souhlasí jak s udáním Dlabačovým tak i s ostatními inventáři i s dnešním stavem. Jsou to kontrabassy, z nichž jeden nese značku Jan Jiří Hellmer 1767 a druhý Jos. Ant. Laske 1730. 14) Klariny (trubky), celkem 4. 15) Patrně ze semináře (kolleje) sv. Norberta na St. Městě v Praze převzaté 2 klariny. — Celkem tedy 6 klarinů. Dlabač převzal jich však 8. Nedochovaly se patrně ani do doby G. Strniště. Jeho inventář vykazuje sice 6 trubek, čtyři ladění do »D«, a dvě do »Es«; těžko říci, zda jsou z doby Lohelovy. Tím méně jsou to ony, které vykazuje inventář Follbergrův. Tento mluví opět o 6 kusech (4 ladění rovněž D, dva ladění Es). Patrně tytéž, co uvádí Strniště. V dnešní strahovské sbírce žestových nástrojů pocházejí ze strah. kůru pouze 2 k I a r i n y (bez authora, označení Aug. Jindř. Rott značí firmu opravovatele, neb byli r. 1913 za účelem pořádání histor, koncertu na Strahově pisatelem této studie dány do opravy), a dáie 2 t r u b k y s označením »Fr. Stóhr, Prag«. Tyto nástroje sotva jsou totožné s oněmi, jež uvádějí staré inventáře a byly asi později opatřeny. 16) Souhlasí s údaji Dlabačovými i s pozdějšími údaji v seznamu G. Strniště a J. Follbergra. Jeden pár kotlů dosud v hud. archivu na Strahově, s druhého páru zbyly pouze sejmuté kůže. Kotle samy v době světové války zabrány při requisici mědi. 17) Dlabač nepřevzal 4 páry lesních rohů t. j. 8 kusů, nýbrž pouze 7 kusů. 18) Smyčce v nynější sbírce všecky bud nové neb zcela opravené. Z původních, z doby Lohelovy ničeho nebylo zachováno. i9) Pozouny =tahové« (Zugposaune). — Dlabač nezmiňuje se o nich vůbec. Strniště uvádí dva (bassový a altový) — těžko však říci, zda to ony Ohlschlůglovské nástroje. — V inventáři Follbergrově se však již nevyskytují a dnes rovněž na Strahově nejsou. Pozoun (trombon již s moderní mechanikou t. j. se záklopkamí, ventily) nacházející se na Strahově, jest pozdější, a nepochází z kůru strahovského. "o) Těmito dalšími 2 lesními rohy vzrostl by počet jich celkem na 10 kusů. (Srv. pozn. 17.) Tedy bylo za Ohlschlágla lesních rohů o 3 kusy více nežli převzal Dlabač. (Kůnstler-Lexikon II. 406). — Strniště uvádí 4 páry (8 kusů) a za Follbergra zapsáno rovněž 8 kusů. — Platí to jako o klarinech, co řečeno v po-známce 15. V dnešní sbírce lesní rohy se nacházející pocházejí jednak odjinud a pokud jsou z kůru strahovského, jsou to již nástroje moderní, záklopkové (ventilové). 21) V hud. strahovské sbírce je positiv, jenž býval později chován v kapli sv. Alžběty ve strahovském špitále anebo na faře strahovské. Strahovský varhaník hrával na něm při pobožnosti u sochy sv. Jana Nep. na Pohořelci. Dnes chová se v hud. archivu. Jest to zajímavý nástroj, dobře uchovaný a pěkně znějící. Při opravě jeho nalezen uvnitř tento nápis: Reparatum sub me Antonio Rittige Curato locali hujus Teritorii 11m0 Julii Anno Domi[ni] 1817. [Oral pro [me] Pater noster et Ave. Leč jméno Ant. Rittig nepřichází v seznamu členů strah. kláštera. Je tedy onen positiv cizího, mimo-strahovského původu. 22) Nátrubky a ladící obloučky uvedeny též v inventářích G. Strniště i Jos. Follbergra a nachází se | ||||
|