|
| ||||
| ||||
|
1928 C Y R I L 27
nebof zkušenost učí, že tyto u nás asi násled!'em klimatických poměrů vyžadují stálého přeladění. Nezbytný pozoun, trompetu, klarinet, hoboj a snad ještě anglický roh nelze ovšem vynechati Severoněmecký typ disposice se svými flétnami všeho druhu vystihuje sice charakter varhan nejvíc, zdá se nám však příliš puritánský, protože vyhýbá se hlasům smykavým Všechny ony flétny duté, špičaté, trubicové, ploché atd., byf by i byly sebe krásněji intonovány, přec jen mezi sebou tak splývají, že kombinací nezískáme nových barev. Té se dosátitre jedině pomocí rejstříků smykavých, spojíme-li na př. kryt s gambou, dutou flétnu se salicionálem, kvintatenu s voix céleste, trubicovolt flétnu s aeoiinou atd. Tyto flétnové hlasy spojují se též dobře se 4' smykavými, jako zas naopak 8' smykavé se 4' flétnov mi V Čechách bylo zřízeno v poslední době mnoho varhan, postrádajících jemného 4' hlasu (na př. v kostele na Zižkově), což jest velkou škodou, nebof tím se odjímá varhaníkovi možnost k mnohým krásným efektům. Proto na 4' fugaru, )Iolino. salicet nebudiž zapomenuto. Náš chrám potřebuje ale spíš hlasů silnějších podobného charakteru, Icterých lze docíliti vysokým tlakem vzduchu. Hlasy s vysokým tlakem, podobné oněm, jež nazval krnovský varhanář Otto Rieger »Serafon« a jichž užil při stavbě varhan ve velkém sále Hudebního spolku ve Vídni,') poznal jsem v r. 1910 při hře na varhany v kláštert:ím kostele v Einsiedeln ve Svýcarsku. ') U Schiffnerových varhan v klášteře oseckém se nám zamlouvaly hlavně 2 zvláštnosti: pedál lze si narejstříkovati předem pro každý manuál zvlášf, příslušné hlasy pedálové mají totiž troje manubrie. Skokem na 2. nebo 3. manuál ozvou se pak jen ony pedálové hlasy, které pro dotyčný manuál byly přjpraveny, ostatní se automaticky vypnou, avšak zazní zas, jakmile se dotkneme do'ejších manuálů. Druhá zvláštnost jest konstrukce rejstříkového crescenda : leží-li osa kola parallelně s klaviaturami, musí hráč, jehož noha po kole při crescendu sjela, přjrozeně odsad•,ti a týž pohyb se shora opakovati. V Oseku je však kolo položeno skorem parallelně s klaviaturami. Následkem toho lze kolo otáčeti kolem kolmé osy ve směru ručjčky hodin, aniž by bylo třeba, crescendo odsazením nohy přerušiti. Kolem se přibírají rejstříky dosti pomalu, nebof teprve sedmerým otočením okolo své osy vyčerpalo všechny rejstříky. Títn má hráč crescendo daleka víc ve své moci a zabraňuje se trhavému a příljš rychlému sesílení. Skvělou vymožeností jsou sub- a superoktávové spojky, po-mocí jichž ]ze projicírovati každý na př. 8' rejstřík vyššího manuálu na dolejším v 16' a 4' poloze. Nemá-li ona projekce superoktávové spojky při f 2 přestati, jest nutno vybudovati oktávu od f' f ` ještě mimo úlaviaturu. Cítá-li tedy tato, jak dnes zvykem, 54 klávesů, musí míti každý rejstřík 62 píšfal. Suboktávová spojka se oproti tomu nikdy nevybuduje v nejhlubší oktávě, nebof tóny, čím dál dolu, tak houstnou, že hra v hlubší oktávě (od C'—c stává se nevkusnou, tím více. pak 11 by šla ještĚ níže. Bylo hy ještě mnoho vymožeností, jichž by se dalo účelně užít] (na př. spojka meladiová, spojka reciproční atd.), avšak to jsou konečné věci více méně vedlejší, o kterých nechf příslušná komise rozhodne. Hleďme proto také něco navrhnouti, čím by se dala získati nějaká úspora. Takové lze snadno docíliti, vždyf v Riege ových varhanách máme 18 rejstříků hotových, z kterých lze vybudovati zcela stladno 2. a 3. manuál, byf i ne celý, jelikož k nim bude nutno leccos přidati. 1 staré Gártnerovy varhany budou míti ještě dosti zachovaného píšfalového materiálu, kterého by bylo lze pa dopinění vhodně použíti. Budou to jmenovitě staré dřevěné píšfaly krytů a fléten, které se v staré době pracovaly z tvrdého dřeva neobyčejně krásně a čistě, jak jsem přečasto při odstranění takových varhan měl příležitost viděti, naposledy u varhan Mundtových Casserových v kostele sv. Tomáše v Praze III. Když jsem měl tyto řádky již napsány a připraveny k tisku, objevila se v . Prager Presse« ze dne 26. srpna noticka o blížící se dostavbá chrámu sv.-vítského. »Staré varhany, praví se tam, ubudou rozebrány, vyčistěny, opraveny a vvb-.veny novými píšfalami a mechanikou. Skříň zůstane stará • Tof věru podivná zpráva. Varhany jsou přec rozebrány částečně již r. 1909, `'t úpině pak musely býti rozebrány dřív, než se kruchta Wolmutova začala Mají 4 manuály, 72 hlasů (mezi nimi 5 s vysokým tlakem, na zvláštním, se všemi ostatními spojitelném manuálu) a 5198 píštal. Podrobný popis viz ve spisu Ing. W. E. Ehrenhcfera >Taschenbuch des Orgelbau Revisorsc (Graz u. Wien, 1909) str. 213 a násl. Einsiedelnské větší varhany (existují ještě vedle nich menší s 20 rejstříky pro kněžské hodinky), čítají na 2 manuálech 50 rejstříků, mezi nimi asi 4 s vysokým tlakem. Varhany jsou rozděleny na 4 od sebe dosti značně vzdálené části, jedna na pravé empoře s hracím stolem, druhá naproti n, levé empoře, třetí a čtvrtá na pokračování empor v cviklech; třetí má ještě zvláštní klaviaturu pro pedál. Pro vzdálenost těchto 4 částí musely varhany býti zřízeny s mechanikou elektrickou. t) Viz vyobrazení v Casop. přátel starožitn. XVIL, 1909 str. 3. | ||||
|