|
| ||||
| ||||
|
28 CvRrL 1928
bourat. Také jest záhadné, co se má vyčistiti a upraviti, mají-li obdržeti nové píšfaly a no vou mechalaiku. To vše zdá se nasvědčovati tomu, že otázka nových varhan sv.-vítských je již rozřešena, dřív tedy, nežli jsme mohli o tom zde pojednati; přejeme si jen, aby ono rozřešení sloužilo ke cti naší přední svatyně. O P R A V Y. Roč. 19 7 str. 57, ř. 7. sh. čti 500 místo 600; ř. 2. zd. čti b. r. místo t. r.; str. 58, č. 10. sh. čti Spytihněvův místo Soběslavův; ř. 26. sh. čti Scherer místo Scharer; ř. 6. zd. čti Edition A. G. místo A. 9.; str. 59, ř. 24. sh. čti prsní místo první; ř. 37. sh. čti ač místo asi; ř. 12. zd. čti nalezl místo nalez; ř. 11. zd. čti stavěl místo stavě; ř. 4. zd. čti Beih. místo Bačk.; str. 60, ř. 5. a násl. čti Liehre místo Lichre; str. 80, ř. S. čti 1678 místo 1778; str. 81, ř. 10. zd. čti Mixtury 1'3" místo Mixtury 11/3` ; ř. 2. zd. čti Schottky místo Schlossky; str. 82, ř. 7. čti očíslovaného místo očárkovaného. Roč. 1828 str. ]0. mezi rejstř. 11. man. čti Copula mai. et. min. 8' & 4' místo 8' \ 4'; mezi rejstříky pedálu čti Bourdon 16' (opakuje v 2. C s 16') místo cs 16'; Subbas 16' 16' 8' 4' místo 16' 16' 8' 4x; str. 11, ř. 5. sh. schází slovo >zapuštěny< po >do korpusu<;`_ř. 24, sh. čti >iejich význam uznal, místo významu znal; ř. 25. 5h. čti >ne malou osobní námahou= místo za malou osobní námahu; ř. 36. sh. čti volání místo podáni; ř. 40. sh. čti oboje místo s,roje; ř. 10. zd. čti krátkou místo krásnou; ř. 9. zd. čti 15 (snad 12?) místo 15" snad 12''2; str. 12, ř. 15. sh. čti odnášel místo odrážel; ř. 25. sh. čti za intonaci místo a ninionaci. Prof. Jan Boháč Cyrilské hnutí a jeho úkoly. (Dokončení.) Jejvlastnějším zpěvem církve je g r e g o r i á n s k ý c h o r á 1. Chorál gregoriánský byl vždy pokládán za nejvyšší vzor posvátné hudbv. Dnes na základě rozsáhlého studia které se konalo podle nejnovějších objevů a nejstarších kodexů ve Francii, Belgii a v Německu máme upravený chorál edice vatikánské, který stojí nejblíže době jeho vzniku a rozkvětu a z něhož vane k nám duch dávných století, snad duch katakomb a popravišf prvních století křesfanských. Chorál toho zasluhuje, aby se mu věnovala pozornost v Cyrílských Jednotách Čelnější a vyspělejší Jednoty mají se často pochlubiti vzorným chorálním zpěvem stálých mešních částí ano j pohyblivých Lid kdykoliv slyší chorál vzorně zpívati, bý;á vždy uchvácen jeho čistou krásou a dojat eho zbožným duchem. Melodie chorálu jsou velebné, prosty vší světskosti a takořka po-zemskosti. Vytrysklv v okamžiku extase zbožn-ch srdcí a proto uchvacují dodnes lidské srdce Jsou jednoduché, pohybují se poměrně v malém rozsahu, v intervalech diatonických, uklidňujících nebeským klidem a pevnou nadějí v život věčný a při 'tom jzou všecky umědecké, některé dokonce přímo mistrovským dílem, které nemá sobě rovnél;o. Chorálu svou !;dokonalostí blíží se k 1 a s i c k á p o 1 y f o n i e 16. století vyvrcholující v dílech nesmrtelného Palestriny. Z toho důvodu také se sta í hned vedle chorálu a jest si přáti, aby i k jejím dílům často sáhly vyspělejší Jednoty Cyrilské. Pamatuji se. jak na mladoboleslavském kůru mistra Sychry prováděni klasických děl bylo vždy velikým svátkem a nevyslovitelným po - žitkem ducha j srdce. Církev nezůstává a netrvá však jen při těchto řekl bych oficielních a jistě nejdokonalejších formách bohoslužebného zpěvu. Církev vždycky uznávala pokrok v umění a přála mu připouštějíc k bohoslužbě vše, co dobrého a krásného uměl vynalézti genius lidský. Proto i s k 1 a d b a moderní jest připuštěna do chrámu, skýtá-li ovšem i ona zdroj čisté zbožnosti jako chorál a klasická polyfonie a nevane-li z ní přímo dech světskosti a theatrálnosti. Zde ovšem cyrilské jednoty mají veliký výběr a vděčné pole působení. Literatura církevních skladeb jest veliká a naše specielně česká přímo znamenitá. Uvádím pouhá jména:l Křížkovský, Foerster, Nešvera. Stecker, Skuherský, Sychra, Ríhovský, Zelinka, která representují vynikající tvorbu církevního zpěvu českého. Cyrilské Jednoty mají především ten úkol, aby zvláště o větších slavnostech provozovaly vynikající skladby domácích mistrů, aby vyučovaly k-stelní zpěváky pravému vkusu a důstoj nému výběru a aby zatlačovaly z kůrů skladby méně cenné anebo přímo nevhodné. Církev připouští konečně i 1 i d o v ý z p ě v do chrámu. Vede ji k tomu důležitá pohnutka aby lid co nejúžeji se spojil s nábo,enskými úkony a bral účast na nich. Lidový kostelní zpěv má svůj veliký význam a slavnou tradici. Původ jeho dlužno hledati v křesfanském | ||||
|