|
| ||||
| ||||
|
] 928 C Y R [ L 31
Veselte se, slovanští všickni národové, chvaltež Boha, nebeští všech svatých kůrové! R. Ze jest světu tomu dai tak ctného vladyku, jemuž by neodolal žádný z protivníkův. Poznali to zajisté ctní naši předkové, již byli víry čisté, udatní rekové. R. Pohany přemáhali, protivníky Krista; jak od víry odpadli, již nemohou s místa. Vácslave, svatý králi, Pánu Bohu milý, vzpomeň na lid svůj malý nyní v tuto chvíli. R Postaven isi od Boha kníže všech národův. Dalf Kristus panství mnohá, zprostiž tvé všech bludův. Amen. O proboštu Svošovském Janu Petrovi z Lorbenthálu, který vydal tento zpěvník r. 1624 jest v památní knize Roudnického proboštství : »Sub hoc praeposito cessit argenteia sub utráque communicantium in usum catholicorum Raudnitii et transfusa est solertia Polexinae de Lobkowicz natae ex Pernstein ac 1623. (Dokončení příště.) ••••••••••••I ČINNOST CYRILSKÁ ~••••••• ARCID. CYRILSKÁ JED. V PRAZE Farní Cyrilská jednota v [Nuslích. Dne 16. března 1928 konala Farní Cyrilská Jednota vNuslích druhou valnou hromadu. Předseda vdp. farář Alois Tylínek uvedl s potěšením a vděčně, že Farní Cyrilská jednota úsilovně pracovala na povznesení chrámového zpěvu a tím velice povznesla návštěvu služeb Božích. Zvláště poděkoval čilému pěveckému sboru, orchestru a p. sbormistru Františltu Kryšpínovi. Devisou budoucího roku bude v rozmachu nového života postavením katolického domu zřízení farní pěvecké školy, a tak bude postaráno o dorost. Dle jednatelské zprávy dp. kaplana Boh. Čečila konala zdejší Farní Cyriiská Jednota 12 výborových schůzí. V tomto roce měla Farní Cyrilská Jednota 13 členů zakládajících, 54 členů přispívajících a 77 činných. Úmrtím p. Václava Kovaříka, a pí El. Brichtové, jakož i vstoupením slč. A. Kraftové do kláštera Anglických Pannen ztratila Jednota 3 členy. Sbormistr František Kryšpín uvedl, že členstva činného bylo 48 zpěváků a 29 členů orchestru. V chrámě působila jednota 54krát. Veřejně vystoupila Jednota 6krát. Zpěvních zl ARCID. JED. OLOMOUC. Cyrilská jednota v Kroměříži (u P. Marie) konala valnou hromadu 12. ledna 1928 v místnosti hudební školy »Moravana, kdež se i zkoušky týdně konají. Chrámový sbor byl sesílen tím, že přistoupilo 20 nových členek ze svazu katolických žen a dívek ; tento sesílený sbor přednesl o vánocích s úspěchem novou II. pastorální mši j- Fr. Kolaříka a jemnou koledu=Svatá noc= od Fr. Vognera (ženský sbor, tenorové solo, fléta a housle, varhany). Do valné hromady dostavil se též protektor jednoty p. kapitolní děkan Msgr. Cyril Bařinka, který poděkoval srdečně pěvcům za obětavost, již těžko doceniti. Předsedou zvolen opětně katecheta měšt. školy dívčí Vojtěch Zapletal, náměstkem a sbormistrem Ant. Fritz, ředitel kůru, jednatelkou M. Herotová, chot učitele hudby, pokladní sl. Olga Kmentová, učitelka domácích nauk, archivářem Vladislav Zapletal, revident zemské školy mlékařské, za členy výboru Al. Bártek, slč. M Borovičková, pí. Hauková, s]č. Mil. Dubovská, slč. M. Skřivánková. Pro: áděny byly skladby: Ambroz, Goller, Griesbacher, Gruber, Horák-Stecker, jeremiáš, Nešvera, Picka, Říhovský, Witt, vložky ze sbírky Skuherského, k po-žehnání: Fidler, Filke, Kocián a j. Archiv obsahule 310 čísel hudebních a literárních. Třeba nejsou okolnosti vždy příznivy, horlivý cyrilista budí stále a všude zájem o zpěv chrámový, — jubilejní sjezd cyrilských jednot v Praze (5. července 1929) kéž přivodí nový rozmach myš;enky cyrilské. V. Z a p l e t a l . O S O B N L Jak před měsícem náš Tregler, tak oslavil 17. února i přední německý varhaník (pokud se totiž týče liturgické působnosti) Renner v Řezně 60leté naro eniny. Renner, jest z neisympatičtějších zjevů v oboru soudobé hudby církevní a stejně vynikající, jako výkonný umělec tak i skladatel a učitel. Jako sám vyšel ze slavné školy Rheinbergerovy, jehož snad byl nejlepším žákem, vychoval zase jako učitel na škole pro církevní hudbu v Řezně za své 321eté paedagogické činnosti převelikou řadu žáků, kteří dnes sami zastávají důležitá místa v hudebním životě ve všech zemích ba i za oceánem. Přednější díla mistrova jsou i u nás známa a provozována hlavně jeho Missa solemnis op. 30 a Te Ueum, mše á capella op. 15, zádušní mše op. 22, 47 a 43. op. 82. (Ave Maria a Benedictus). Vedle velkých sonat, suit, fantasií (na známé velikonoční alleluja) atd. pro varhany, které s na-jdou na všech programech koncertních, máme od něho také skladby menší pro liturgické úc'ely: op. 48, 73, 39, 41 atd., které našly v kruhu interesentů již dávno zaslouženou oblibu. Zmínku zaslouží dále i zpracování resp. dopinění mší jeho učitele Kheinbergera; teprve tak staly se širším kruhům přístupnými a je mu co děkovati, že tato skvělá díla církevního umění jsou dnes i liturgicky bezvadna. — J. Renner jun. narozen 17. února r. 1868 v Ř zně | ||||
|