|
| ||||
| ||||
|
42 C Y R I L 1928
(čís. 3); M e n d e l s s o h n ů v houslový koncert; S c h u b e r t o v u symfonii h moll (ne-dokončenou); G r i e g o v y Norvežské tance a j. Roku 1913 byl Tregler povolán tehdejším ředitelem varhanické školy v Brně Leošem )anáčkem na tento ústav za profesora varhanní hry. Pobyl tam však sotva rok, když vypukla válka, na škole nebvlo žáků a tak musil se opět vrátiti do Loun. Teprve v r. 1916 byl znovu povolán do Brna, kde zůstal i po převratu na nově zřízené státní konservatoři hudby, jsa profesorem hry varhanní i ostatních varhanních předmětů a kde mimo to vyučuje i harmonii a obligátnímu klavíru. Záhy po ustavení státní zkušební komise pro státní zkoušky z hudby v Brné byl jmenován jejím předsedou, v kteréžto funkci působí dosud. Přehlížíme-li uměleckou žeň Treglerova života v celku, vidíme, že je značně obsáhlá. Činnost Treglerova člení se hlavně trojím směrem náležejíc I. výkonnému umění jednak c í r k e v n í m u (v Praze u Dominikánů, v Dráždanech, na Smíchově. a koncertní hra varhanní) jednak s v ě t s k é h u d b ě (koncertní cesty s Heroldovým kvartetem, činnost s Filharmonií v Lounech) ; lI práci pedagogické (v soukromých školách hudebních v Praze a v Lounech a učitelská činnost na varhanické škole a později na státní konservatoři hudby v Brně); 111. hudební Skladbě (díla církevní a světská). Ve všech třech tuto uvedených oborech byl Eduard Tregler vždy především jemně cítícím umělcem. Bylo ukázáno výše, kterak pracoval ve výkonném umění církevním jako varhaník a ředitel kůru. Dobyl si však také a to záhy po svém absolvování varhanické školy velmi zvučného jména jako virtuos na varhany. Možno říci, že se starš`m josefem Kličkou a mladším Bedřichem Wiedermannem tvoří Eduard Tregler trojici n e j 1 e p š í c h m o d e r-n í c h č e s k ý c h v a r h a n í k ů. Pro koncertní hru varhanní byl predestinován již v miádí a to nejen absolutně dokonalou technickou pohotovostí v manuále i v pedále, ale i vyni-1 Činnost pedagogická nebývá sice tak honosná jako působení virtuosovo, přes to však jest, koná-li se poctivě, stejně hodnotna• I u Treglera zabírá učitelská práce valnou část života. Pracuje jako soukromý učitel, pozdějí jako ředitel hudební školy a konečně — dosti pozdě — dostává se na varhanickou školu do Brna. Jako učitel má Tregler znamenitou vlastnost, která je základní podmínkou úspěšné práce pedagogické: dovede totiž v z b u d i ti a u d r ž e t i z á j e m ž á k ů• Je typem dobrého, srdečného hudebníka, který se zbytečně nerozčiluje a který dovede životní šed' v pravý čas okořeniti zrnkem humoru, po případě ironie. Vyrovnaný jeho klid, z něhož je zdánlivě těžko jej vyrušiti, byl leckdy příčinou, že byl mnohdy považován za typického fiegmatika. A leckdy v životě snad i flegmatikem byl, hlavně šlo li o jeho vlastní zájem. Jinak jako učitele a tím méně jako skladatele, nelze lej naprosto považovati za flegmatika, už pro jeho bystrý a včasný postřeh pedagogický a činorodou iniciativu. Z jeho děl *nají značný pedagogický význam v a r h ann í p r e 111 d i a, jež budou mladým adeptům hry varhanní vždy vítanou pomůckou. Ačkoliv tedy Tregler v&onný hudebník a učitel vykonal v životě veliký kus záslužné práce, přece možno řír_i bez újmy jeho celkového významu v těchto oborech, že Tregler skladatel svou životní činnost vyvrcholil díly, která jej staví v č e l o m o d e r n í s k 1 adatelské generace na poli české hudby církevní. Zahloubáme li se do studia Treglerovy tvorby církevní, pozorujeme t ř i z á k 1 a d n í z n a k y, jimiž je charakterisována : 1. lehkostí tvůrčí invence, 2. moderností hudebního projevu, 3. vytříbeností práce po stránce slohové. Hudební myšlenky se Treglerovi plynule řinou, vše je tu přirozené, logické, nikde | ||||
|