|
| ||||
| ||||
|
48 C Y R I L 1928
duše= a výňatky ze mše Skuherského: Jako dítky...» Tot činnost zajisté uspokojivá a úsudek kritilcy byl vždy velmi lichotivý. Za piný zdar všech těchto produkcí vzdávám zasloužené a vřelé díky především 1. sbormistru Jednoty Msgru. kanovníku Bočkovi, p, řediteli Schmidtovi a II. sbormistru p. prof. Stojdlovi. Stejně upřímné díky vyslovuji všemu členstvu, které svědomitě navštěvovalo zkoušky a ukázněně podřizovalo se taktovce dirigentů. Ku konci vy-slovují vřelou prosbu, aby všichni, kdož v milé Jednotě jakkoliv byli činní v práci a obětech neochabovali, ale snažili se získáním nových členů a horlivostí ve cvičení zpívati dále se zdarem chválu Boží. lylacek, jednatel. DIEC. C YR. JED. Il BRNĚ. Když byla založena v Brně státní konservatoř a dosavadní varhanická škola jako taková přestala, bylo přední starostí diecésní Jednoty, aby kontinuita varhanického vzdělání, hlavně pro praktickou potřebu kostelní byla zachována taková, jako jí poskytovala varhanická škola. Proto na poslední své valné hromadě přijala v tom smyslu resoluci, a spojivši úsilí svoje s Jednotou pro zvelebení chrámové hudby na Moravě, podala ministerstvu školství a národní osvěty následující žádost: Diecésní Cyrilská Jednota v Brně odvolávajíc se na usnesení své valné hromady konané dne S. listopadu 1922 vznáší na ministerstvo školství a národní osvěty žádost za zřízení samostatného dvouletého varhanického kursu při státní hudební a dramatické konservatoři v Brně. K této své žádosti připojuje následující rozklad: 1. Při státní hudební a dramatické konservatoři v Brně jest, jak známo, zřízeno varhanické oddělení. Toto varhanické oddělení má jako cíl své osnovy vzdělavati a vychovati varhaníky jednak co do umění, jednak co do praxe. Nebof : 1. Umění varhanické jest integrální částí umění hudebního vůbec jak z důvodů historických tak uměleckých. I[. Umění varhanické jest za zvýšeného kulturního prostředí právě tak nutné k bohoslužbě, jako jiné obory hudebního umění k jiným kulturním složkám. A dále III. Varhaník jako praktický umělec —jsa právě ve službách všeobecnosti — jest nepodceňovatelnou složkou ve snaze, znárodniti hudební umění a tím přispěti k rozvoji hudebního vzdělání vůbec. Toto varhanické oddělení mívá už od delší řady let, pokud ještě bylo vydržováno jako samostatný varhanický kurs jednotou pro zvelebení chrámové hudby na Moravě, průměrně 15—20 chovanců. Varhanických míst však jest nejenom nepoměrně mnohem více, nýbrž také zvláště v poslední době jeví se čilý zájem o to, aby varhanická místa vůbec byla obsazována nikoliv diletanty nýbrž absolventy hudebních ústavů af již jakýchkoliv. Diecésní Cyrilská Jednota v Brně reorganisovavši se po válce jednala o této věci obšírně na své valné hromadě 5. listopadu 1922 a přijala jednohlasně toto usne-sedí: I. Varhanická místa budtež zásadně obsazována absolventy varhanického oddělení konservatoře. A to a) v takových místech, která svými lokálními příjmy jsou s to, aby varhanický úřad úpině dotovala, budtež absolventi konservatoře ustanovováni bezvýminečně. b) V takových místech, která nemají podmínek af hmotných, at uměieckých pro absolventy konservatoře, buďtež ustanovováni za varhaníky aspeň absolventi dvouletých kursů varhanických při konservatoři. K tomu se podot~ká: Jiných než systematických dvou et(ch lnirsů při konservatoři nelze v zájmu dobré cí:kevrí hudby připustiti. Je to minimální požadavek. Valná hromada bere na vědomí, že brněnská státní hudební a dramatická konservatoř již 23. května 1921 č. 892 požádala ministerstvo školství a národní osvěty o zřízení takového kursu, ale žádost byla z důvodů t. zv. úsporných zamítnuta. Také 1. září 1922 č. 563 konservatoř tuto žádost opakovala. Valná hromada připojuje se jednohlasně k této žádosti a ukládá předsednictvu, aby u ministerstva potřebné kroky učinilo. Plán k tomuto dvouletému kursu a rozpočet nákladů, jak jej ředitelství konservatoře vypracovalo a předložilo, schválen. II. Téhož náhledu jako Diecésní Cyrilská Jednota v Brně jest i jednota pro zvelebení chrámové hudby na Moravě v Brně. A tato již před dávnými lety dala tomu výraz tím, že nejenom postarala se o zřízení samostatné úpiné varhanické školy v Brně, nýbrž pořádala z důvodů nahoře uvedených několikráte podobné varhanické kursy a to s prospěchem nejlepším. A z této příčiny připojuje se také k této žádosti a vřele se za ni přimlouvá a to již také z toho důvodu, že v její místnostech bylo umožněno státní hudební a dramatickou konservatoř umístniti. III. Zároveň i profesorský sbor státní hudební a dramatické konservatoře v Brně uznávaje oprávněnost předložené žádosti opětuje svá dvě dřívější vota o tomto předmětě ministerstvu podána a žádá jednomyslně o zřízení jmenovaného kursu a to v době nejbližší, aby eventuelně již po prázdninách mohl býti otevřeri.« Ministerstvo školství a národní osvěty vyřídilo pak tuto opětovnou žádost takto: Ministerstvo nemůže vyhověti Vaší žádosti za zřízení varhanických kursů dvouletých při státní hudební a dramatické konservatoři v Brně, protože nemá úhrady pro výdaje, jich= by si tyto kursy vyžádaly. Diecésní Jednota však nepustila tuto otázku se zřetele, a doufá, že podaří se ji časem následovati Obecnou Jednotu, která zřízením takových varhanických kursů v Praze vykonává nejplatnější služby církevní hudbě. V Brně samém dvě Cyrilské Jednoty, jedna řízením dp. prof. Jos. Martinka a druhá dp. kapl. Lad. Spolce vykonávají cyrilské poslání se zdarem. Lad. Z a v a d i 1, místopř. Farní jednota Cyrilská ve Velkých Opatovicich. Zpráva sbormistrovská za rok 1927. Od svého ustavení v měsíci květnu do konce roku 1927 provedla zdejší Cyrilská Jednota tyto skladby: 31.-5. při poslední májové pobožnosti : Křížkovského Litanie loretánská; 5.-7. na sv. Cyrila a Methoděje jako vložka ku konci mše sv.: Křížkovského Hymnus na hold cyrilo-merhodějský (mužskG sbor); 28.-9. na sv. Václava: Z Českého kancionálu česká chorální mše »Hospodine, studnice dobroty«, sekvence >Zdráv bud, Otče dobrotivý«, svatováclavský chorál pro mužský sbor a chorální »Pange lingua<: 28.-10. ve výročí samostatnosti: »Hospodine, studnice dobroty«, svatováclavský chorál pro mužský sbor a chorální =Pange lingua`; 30.-10. v poslední neděli říjnovou: Sychrova mše Prosba k českým patronům s Mu-silovou vložkou »Pod ochranu Tvou se utíkámeQ ženský 2h1. sbor), Foerstrovým >Pange lingua< pro smíšený sbor a čtyřhlasným »Matko přesvatáe ; O vánocích provedena Říhovského »Vánoční mšec pro smíšený sbor a varhany. Mimo to zpívalo se každou neděli a svátek při hlavních bohoslužbch z kancionálu pro arcidiecési olomouckou. Ve Velkých Opatovicích dne 19. dubna 1928. Fr. Svoboda, sbormistr. Cyrilo-yleteodéistia ku n iskárna V. lvotrha v Pcaze. — \ázla:em Obecné Jednoty Cvrilské. | ||||
|