Z cyrilského ruchu v cizině
Ročník: 1928; strana: 54,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
54 C Y R i L 1928

s průvodem varhan. Čistý výtěžek této akademie byl věnován na opravu varhan u sv. Michala. Jinak C. 3. účinkovala při Svatováclavské akademii v roce 19ý6 a při různých jiných příležitostech. Mimo slav. sluzeb božích, zpívala C. J. při večerních pobožnostečh, zvláště při měsíčních adoracích mužů a při akademických službách božích.

Farní Cyrilská jednota v Lulči. Od r. 1892 retržitě jest naše Jednota činnou. R. 1927 vzpo

n-mé i jsme 35leté činnosti zvláštní poutí k P. Marii Kbinské. Tyto poutě, kde s povolením farního úřadu již několikrát provedli jsme na sv. Petra a Pavla cyril-kou chrámovou hudbu a zpěv, jsou vždy vy-vrcholením naší celoroční činnosti. V Lulči v obou chrámech, farním na kopci a v zimním v osadě, zpíváme pravidelně celoročně na tři Boží Hody (po oba dni), na všecky svátky církevní, na místní slavnosti církevní a při daných příležitostech. Ze skladatelů, kterýchž díla provozujeme, jmenujeme namátkou, Nešvera, Drahlovský, Říhovský, Fibich, Musil, Křížkovský, Malát, dále Zangl, Horák, Ett, Fůhrer, Seylér atd. Sbor náš čítá 12 ženských a 16 mužských hlasů. Sbormistrem jest varhaník Jan Krais. Spolek čitá 21 přispívajících členů a předsedou jest činný člen Antonín Modlitba. Jan Kříž, jednatel.





CYR. JED. V OLOMOUCI.



Farní Cyrilská jednota u Dominikánů v Olomouci konala dne 25 června 1928 výborovou schůzi, kterou řídil za nepřítomného dp. předsedu ~. Em. Soukupa místopředseda p. senátor Pavelka. Cten přípis neid. arc. konsist. ě. 7921 z 25. června 1928 o organisaci arc. Cyr. Jednoty. Výbor vzal s po-těšením přípis na vědomí a přijal nabídnutý úkol. Na 2. července byla svolána I. výb. schůze arc. Cyr. jednoty. Předsedal dp. P. Em. Soukup, převor. Z olomuckých členů A. C. J. súčastnili se dp P. Th. Dr. Frant. Závrbský, vrchní kaplan od sv. Mořice, domský vikář P. Frant. Věčera-Střížovský, sborm. p. vrchní adjunkt Bl. Beck a T. Divina. Pojednáno o nastávajících úkolech A. C. J., přečteny dopisy farních Cyr. jednot, vyznívající ochotnou spoluprácí v přípravách pro jubilejní sjezd a stanoven den valné hromady A. C. J. na sv. Václava 28. září 1928 dopoledne asi v 10 hodin. Členství A. C. 1. z mimoolomuckého duchovenstva dosud přijali dp. P. Parma, farář v Řešově, dp. prof. Zapletal, katecheta z Kroměříže a P. Martin Horký, farář ze Špiček. Ordinariátním důvěrníkem zůstává vldp. prof. P. Dr. Martinů.

Theodor D i v i n a.

OIOmOUC, Cyr. jednota u Dominikánů. Pokračování činnosti v roce 1928. 18. března účinkováno při premieře hry od V. Věčery-Střížovského v Národním domě. 1. dubna zpívány Nešverovy pašije. 6. dubna na Velký pátek večer v 7 hod. provedeny při pobožnosti tyto skladby: K. Douša Výtky Spasitelovy>, V. Ríhovský »Klaníme se Tobě, Křížkovský , R. Stecker »Haec dies>, Kocián , pak různé sólové vložky.

Cyrilská jednota ve Velkých Opatovi-Cích konala dne 19. dubna svoji výroční valnou hromadu. Zprávy funkcionářů vesměs schváleny, na-čež provedeny volby výboru, při nichž zvoleni pp. Arcibisk. rada a děkan Antonín Polanský předsedou, varhaník František Svoboda sbormistrem a místopředsedou, důchodní Břetislav Pecháček jednatelem, kaplan a starosta Velkých Opatovic Alois Kolář pokladníkem, majitel realit František Jež, přednosta stanice František Hynek a Ferdinand Kozelek jurt. — vesměs ve Vel. Opatovicích —členy výboru. Členů měla Jednota v uplynulém roce 38 výkonných, 1 zakládajícího a 12 přispívajících.

Z ČASOPISU O NÁS - PRO NÁS.

Vilém Sauer, varhaník v Důsseldorfu píše v Monatshefte fůr kath. Kirchenmusik »církevně hudební skizzy. V poslední promlouvá o chrámových sborech a charakterisuje jejich úkol slovy: Chrámové sbory musí míti mnoho idealismu, aby zpívaly neděli jak neděli ke cti Boží a ke vzdělání věřících a k tomu ještě mnoho zkoušek. Zpěváci zpívají za odměnu od Boha, nikoliv od světa, zpívání v kostele je modlitba.,

Z CYRILSKÉHO R UCHU

V CIZINĚ.



Památce velikého hudebníka — Quida z Arezza. Řím oslavil velkolepými slavnostmi 900leté výročí jeho příchodu do Věčného města. Quido z Arezza narodil se koncem X. stol.; vstoupil do řádu sv. Benedikta a velmi pilně se zabýval hudbou. Duchapiným způsobem pojmenoval noty tonové stupnice začátečními slabikami každého půlverší hymnu o sv. Janu Křtiteli: Ut queant laxis resonare fibris. D1ira gesto-rum fámuli tuorum Solve polluti labii reatum. Sancte Joannes. Tato stupnice, jíž se učili žáci opatství v Pompose, byla opakována po devět století všemi nastávaiícími hudebníky a zpěváky světa, třebaže o existenci prostého mnicha-benediktina neměli ani tušení. Pape% )an XIX. velmi se zajímal o hudebníkovy snahy a zval ho do Lateranu. Pokorný mnich teprve na třetí výzvu sv. Otce se odebral do Ríma. Datum jeho pří-chodu je sporné, stalo se to však jistě před rokem 1032 a >Italská Jednota sv. Cecilie,, jak již svého času oznámeno, stanovila pamětní slavnosti na letošní jaro. Návštěva Quidova v Římě měla veliký význam, nebof papež Jan XIX. po důkladných úvahách na-řídil, aby jeho systém označování not přijat byl celou církví při provádění posvátného zpěvu. Znamenité obřady k oslavě prostého řeholníka konány v Římě. V úterý sloužena pontifikální mše svatá v kostele S. M. sopra Minerva, při níž sbor řízený Msgr. Casimirim z minulých let u nás známým, pro-vedl slavnou mši od Palestriny. Ve středu celebroval kardinál Ceretti slavnou mši sv. v basilice sv. Cecilie a ve čtvrtek sám sv. Otec sloužil mši sv. ve vele-chrámu sv. Petra a modlil se na hrobě sv. Řehoře Velikého. Celý akt byl velikou manifestací víry a umění, jíž dodal nesrovnatelné mohutnosti a krásy zpěv, prováděný >Jednotou sv. Cecilie,, »Papežskou školou posvátné hudby>, seminaristy a římskými ústavy. »Jednota sv. Cecilie< konala při tom v Římě svůj sjezd, jehož účastníci s velikým zájmem sledovali všechny produkce a příležitostné přednášky.

Augsbu49 oslavil 300letou památku vynikajícího skladatele )Nehoře Aichingra, který tam 20. ledna 1628 zemřel tím, že dómský sbor řízený dómským kapelníkem Reiserem zapěl nad jeho hrobem velkolepý motett jeho: »O sacrum convivium, a kanovník prelát Funk měl případnou promluvu.

V Solnohradé slavila se 300lefá památka po-svěcení tamnějšího dómu. Při tom provedena dómským kapelníkem Jos. Messnerem 53 hlasá mše Be-
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ