|
| ||||
| ||||
|
YRI L
ČASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V CESKOSLOVENSKÉM STÁTĚ. ili ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKI= ZAKLADATEL FERA. LEHNER. t7 REDAKTOR VACLAV M[ LLER Redakce : PRAHA-VI. 82. ul. Štulcova ]0. — Administrace: PRAHA-II. č. 1370 . Národní tř. č. 6. — Předplatné na rok 20 W. -- Pro Spoj. St. Americké 1'50 ROČ. LIV. ŘÍJEN 1928. ČÍS. 8. Dr. E. Trolda: Svafý Václav v hudbě. Xi abývaje se starší církevní hudbou, potkal jsem se často se skladbami, jež byly věnovány sv. Václavu. Nevěnoval jsem titulům zprvu žádné zvláštní pozornosti, nebof na hudebních dílech starší doby, jmenovitě mešních, objevují se jména nejrůznějších světců, začasto i úpině nezvyklá.') Sloužila nesporně k rychlé orientaci a k rozlišování jednotlivých mší mezi sebou, což při lakonických pozdějších titulech, Missa in D, Missa integra, Missa festivalis atd., již nebylo dobře možné Podobný účel měla hesla, která nemají se starými hesly, volenými z modelu, již nic společného. Tak pojmenoval na př. Matěj Ottl. vídeňský kapelník, svoje mše jednotlivými větami z Otčenáše. Teprve časem dospěl jsem k tomu, že věnování skladby určitému světci není pouhou věcí nahodilou, nýbrž prozrazuje nám často něco o skladateli samém: bud věnoval mši světci, jehož jméno sám nesl,') anebo patronu kostela, při němž působil,') ba stačilo, že tam byl třeba pouze oltář, obraz, socha. )indy věnoval skladatel mši světci poutního místa, jež navštívil,}) anebo vznešené osobě, jež nosila dotyčné křestní jméno. Skladatelé řádoví neopomenuli věnovati mše zakladateli řádu a jiným v řádu zvlášf uctívaným světcům.') Jestli tedy věnování zasluhuje pozornosti historika jako pomůcica při hledání a vysvětlení různých osobních vztahů skladatelových, nabývá věnování skladeb sv. Václavu dnes následkem chysta ných milleniárních oslav dalšího zájmu a to již proto, poněvadž také historikové literární a výtvarného umění připravují bohaté publikace ze svého oboru. Byl jsem proto upozorněn panem kanovníkem Msgr. Miillerem, že by bylo záslužno, poohlédnouti se po uměleckých dílech i ve směru hudebním a sestaviti jejich bibliografii. K takové bibliografii máme ovšem ještě velmi daleko: poklady staré hudby nejsou většinou skatalogisovány, ba jsou špatně přístupny, tak že v následujícím rnohu podati jen několik zpráv, ony z nejstarší doby jsou nejkusejší, což mi budiž laskavě prominuto, nebol zabývám se jen dobou barokovou. Nejstarší památkou je píseň »Svatý Václave«, jejíž vznik klade prof. Dr. Nejedlý do konce XIII. stol, a sděluje její nejstarší nápěv z r. 1473.6) Týž badatel zjistil, že proprium v missa cantata, o svátcích během nejstarší doby Na př. mše: sv. Dyonisia od Junga, Basilia od Fiebiga, Placida od Maukse atd. Tím vysvětluje se název Missa sancti Henrici u Biebera, s. Mauritii u Vogta, s. Adalberti u Pelikána atd. Jana Jiřího Abersbaclia mše s. Alexii. Kaple sv. Alexia byla v jesuit. semináři v Olomouci, kde Abersbach studoval. Missa Divae Rosenthalensis od Kriedla, Missa Paduana od Artophaea. Missa s. Bernardi od P. Mariana Kerna 0. Cist., s. Hermanni od P. Ludvíka Skurby 0. Praem., s. Benedicti od. P. Gunthera jakoba.0. S. B., s. Scholasticae od P. Bedy Mucka O. S. B. atd. | ||||
|