Vánoční liturgie
Ročník: 1928; strana: 70,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
70 (- 1' l~ 1 L. 1928





provozováno, slove »I1 Venceslao, drama per musica, da rappresentarsi nella Cesarea Corte« a pochází od básníka Zena a od skladatele Caldary (1670?-1736). vídeňského dvorního místokapelníka.7)

Přibližně z téže doby pochází ještě jedna opera »Venceslao«, jejímž skladatelem je Abate Gianmaria Capelli, kanovník a dvorní skladatel v Parmě, jehož opery byly dávánv v letech 1692-1726.) Tato opera tedy s Prahou asi nesotivisí, za to však následující: Santo Abele di Boemia o sia il glorioso Martyrio di S. Wenceslao, Signore di detto Regno, nebof byla dávána v r. 1731 u sv Petra v Praze II. Skladatelem má býti vlašský opat Salvator Ignác Pintus.5) Avšak o Pintovi není známo, že by byl skladatelem, nýbrž spisovatelem libret, tak že hudba byla asi prací někoho jiného.

Další stopa vede nás z dramatické hudbv opět na pole hudby církevní a tu jest s podivením, že sice domácí skladatel, ale německé národnosti, František Habermann, r. 1747 vydal sbírku mší k českým patronům pod názvem >,Philomela piaH a že prvá z nich je věnována sv. Václavu. Avšak ne dosti na tom: sk omný regenschori od Kajetánů a Maltézů v Praze inspiroval svým dílem ohromného Handla k hudbě pro oratorium »Jephta«. jenž právě ze mše sv.-václavské zpracoval 5 vět svým způsobem pro svoje vele-dílo.") Úcta k našemu světci byla tak rezšířena,že i bavorský skladatel, P. Isfrid Kavser, Premonstrát v Marchthalu (kol r• 1750) věno,,al mu jednu ze svých mší.") Samo sebou se rozumí, že dodali nám podobné práce kapelníci sv.-vitského dómu, nebof k slavnostem bylo zapotřebí také příslušné hudbv• Tak máme od Jana Františka Nováka (působil od r. 1737 do 1758, j 1771) mši s tímto podivným obsazením: tenor, bas, 2 housle, 2 trombony nebo violoncella Nescházejí-li v tomto výčtu vrchní hlasy sborové, tož alespoň jista varhany, bez nichž se přec při církevní hudbě neobešlo. Přivzetí trombonů poukazuje ně

doznívající vlivy XVII. stol. Od Františka X. Brixyho (působil od 1758 do 1771) známe motetto -Salve decus Boemiae«i3) a mši.') Konečně zanechal Jan 1/. Ant. Koželuh (působil od 1784 do 'j 1814) 2 mše, které nenesou dedikace, nýbrž jen poznámku, že byly provedeny v den svátku r. 1789 a 1792 (1811) a Graduale et offertorium pro festo trans lationis s. Vencesla'i, datované r. 1786.'5)

Tím končím svůj kusý výčet a doufám, že bude postupně doplňován těmi, kteří mají ve své správ sbírku starších hudebnin, nebof kdo hledá, najde.

Dodatek Během tisku tohoto článku zjistil jsem ještě 2 díla tohoto druhu:

Antonio Draghi, dvorní kapelník vídeňský složil r, 1680 =Oratorio di Venceslao« ; text dodal Minato (Eitner III. str. 242).

Jesuiti malostranští provedli s rudimentisty v červnu r. 1723 hru: Academia pietatis, seu Divu; Wenceslaus, nobilis Czechiae surculus ...^. Není známo, jedná-li se o hru se zpěvy, ježto program (v pražské universitní knihovně 52 A 17), jako obyčejně, o hudbě nemluví.

Vánoční liturgie.

Uveřejňujeme tento článeček o hudebním významu zpěvú vánočních z pera francouzského přispívatele do pařížského časopisu cyrilského: »La petite maiIrise< A le Ciuennanta, nebof jistě pině vyjadřuje to, co cítíme při skvělých zpěvech vánočních.

.' ro slavnosti vánoční připravujeme již vybraný hudební program, jenž i od našich zpě-

váků vyžaduje značného úsilí, jehož se ostatně nelekají. Při výběru vhodných skladeb

nezapomeneme, že základem hudební stránky vánoční bohoslužby zůstane c h o r á 1 g r e-



Dlabač, 1. c. I. 259, 260. Eitner, R , Quellenlexikon, Leipzig 1900, II. str. 278, 279 udává, že se dílo na-lézá ve Vídni, avšak s datum 1725.

Eitner, 1 c. str. 314 ji zjisti] v British Museum. Ka alog hudebnin v Parmě, který vydala r. 1911 Associazione dei musicologi italíani, toho skladatele vúbec nezná.

') Dlabač, 1. c. II. 467.

lo) Seiffert, Max: Franz Johann Habermann 1706-1783 v Kirchenmusikalisches Jahrbuch roč. 18 str. 81 a násl., kde jsou otištěna i themata jednotlivých vět. Philomelu najdeme v Cechách ještě dosti často, na př. u Alžbětinek v Praze, u Minoritú v Krumlově, v Mělníce atd.

") Nalézá se dnes na radnici mělnické v tak zv. Bóhmově sbírce pod č. A 83.

-) Podlaha, 1. c. str. XXII, XXVI, XXVIII a 40 č. 919.

Ibid , str. XXVI, XXVII a b č. 136.

'A) Kamper, 1. c. str. 54.

'S) Podlaha, 1. c. str. XXXI, XXXVI, 28 č. 651, 652, a str. 29 č. 661 a 675.
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ