|
| ||||
| ||||
|
1928 C Y R 1 L 75
ÚŘ E DNÍ Z P R Á VY. N. 12.418. Ordinariátní list arcid. Pražské v lo. čísle přínáší toto důležité upozornění: Jak sem bylo sděleno, stává se nejednou, že duchovní správcové v nynější nouzi o varhaníky sami svým nákladem si vhodné osobv dají vycvičiti a varhaníci po krátké době pak si najdou jiné místo a chrám, pro nějž byli vycvičeni i p. faráře, svého dobrodince, nevděčně opustí. Není ovšem právního prostředku, aby byl takový varhaník donucen setrvati na místě, pro které byi vycvičen. Přes to však upozorňuje arcib. konsistoř farní úřady: 1. Jest dobře, když si farní úřady zaváží předem dotyčného, že určitou řadu let bude sloužiti chrámu, pro kterG byl vychován. Tak to činí i vojenské a stát. úřady. 2. Doporučuje se farním úřadům, aby nikdy ne-přijímali varhaníka, aniž se dříve zeptali na jeho konduitu a příčiny, proč místo opouští u farního úřadu, 1 3. Bylo by též záhodno, a b y d u c h. s p r á vcové při výchově varhaníků brali zřetel na »Varhanické kursv Ob. Cyrilské Jed- n o t ya, zavedené na přímé přání nejdůst. episkepálu, které jsou velmi levné a při výchově mohou dobře posouditi i povahu žáků a na nespolehlivost včas upozorniti. Z CYRILSKÉHO RUCHU V CIZINĚ. XIV. Národní kongres Italského sdružení sv. Cecilie v Římě 23.-27. dubna 1928. (Dokončení.) A právě život liturgický dokazuje, že papežové vždy pečovali velmi starostlivě, abv hudba vyhovovala vysokým úkolům, k nimž jest určena a aby prostředky co nejlépe volenými mohla vždy pokračovati. Kardinál připomíná, že právě nynější Sv. Otec Pius XI. je pin živé lásky k církevní hudbě a jeví o ni zcela jedinečný zájem. Tyto slavnosti ke cti Quida z Arezza a kongres sám jsou toho novými a významnými důkazy. Ve své otcovské dobrou raduje se velmi, kdvž vidí právě zde v Římě shromážděny representanty italských Cecilských jednot a účastní se jejich prací od prvního okamžiku, jak svědčí jeho apoštolský list, v němž zdůrazňuje důležitost budoucích úkolů Sdružení. Povyšuje je na jedno ze středisk činného 1 luje dobrodiní, jehož se dostalo hudbě stanovením pevné notové osnovy a přesným označením klíčů fa a do. Dříve zpě ák teprve po dlouhé a úmorné práci dosáhl jakéhosi úspěchu v pěveckém umění, zatím co nyní — dík Quidonově systému — stačí několik krátkých hodin a i dítě je schopno zpívati z not jakýkoli melodický text. Velmi věcně, ač ne bez humoru a s velikým nadšením zkoumá Dom Amelli datum pří-chodu Quida z Arezza do Ríma; cesta mu vvnesla přízeň papeže Jana XIX., který sám se pokusil pracovati touto novou metodou a užasl nad vlastním rozluštěním antifony, jíž dosud nerozuměl. To ovšem značilo vítězství vynálezu a jeho rozšíření po Evropě. Řečník Klade dobu příchodu Quidonovu na srpen r. 1027. Totiž o velikonocích r. 1027 konala se v Rímě v basilice Svatých Apoštolů slavnostní korunovace císaře Konráda II., již provedl papež Jan XIX. u přítomnosti 46 biskupů a čtrnácti benediktinských opatů, kteří přišli do Říma, nejen z Italie, ale z ruzných částí Evropy. Jejich jména nacházíme v aktech římského koncilu, jenž by] konán při této příležitosti. Mezi nimi čteme í jméno Théobalda, biskupa z Arezza, příbuzného císaře Konráda a příznivce Quidonova. Lepší příležitosti nemohlo se naskytnouti biskupovi, jemuž Quido právě nabídl svou práci, velmi skromně pojmenovanou DMicrolog.is«. Doporučil ji pozornosti Nejvyššího Kněze a členům episkopátu, kteří se právě tak četně sešli v Římě. Biskup měl s doporučením geniálních vynálezů Quidonových piný úspěch a n sledovalo trojí spěšné pozvání učeného mnicha do Říma samým Janem XIX. Tím je také vysvětleno, jakým způsobem se roznesl vynález po Evropě. Rozšířili jej biskupové a psali do vzdálených částí Francie, Anglie a Němecl 23. valný sjezd Obecné Jednoty Cecilské pro Německo, Rakousko a Švýcary konal se ve dnech 1. - 4. října. 1928 v Kolíně n. Il. Celý průběh významného sjezdu znamenal vlastně radostné přiznání se k starým zásadám nezapomenutelného zakladatele Dr. Fr. Witta, jemuž Bůh po-přál, aby v řídké energií učinil svého času konec neudržitelným poměrům hudby církevní v říši německé a zemích sousedních. Některé oblasti zůstaly ještě těmto snahám nepřístupny, avšak nelze nepoznati, že jeví se znatelný pokrok, zvláště v biskupství Míšeňském. Sjezd zahájen byl důstojnou slavností ve veliké dvoraně »Pressy«, která pojme 5000 osob. Dvorana byla zcela napiněna, důkaz to zájmu a úcty, jíž se sjezd těšil. Hodnostáři církevní i městské úřady vyslovili sjezdu pozdravy k 60. letému trvání jednoty po zahájení slavnostní schůze, kde úvodem zahrál prof. Hans Bachem skladbu Bachovu na krásných pětimanualových varhanách postavených v slavnostní síni. Předseda dioecesníc}< Jednot v Kolíně n. R. prof. Mólders, kapelník na dómu, přednesl s výborným dómským sborem svým vzletně velmi důmyslně zvolené -Credo< z Palestrinovy mše >Papae Marcelli«. Blahopřání a pozdravy zaslány z blízka i z dáli, až z Belgie, Stýrska, také z Čech. Světící *) Tím vysvětleno konání jubilejních slavností 1928, třebaže cesta se konala 1027: jubilejní rok začal 1927 a končí v srpnu 1928. | ||||
|