|
| ||||
| ||||
|
1929 C Y R T L Takový byl vznik Obecné Jednoty Cyrilské.
Letos v jubilejním svém roce Ob. Jednota Cyrilská dává nám příležitost vykonati pře-hlídku padesátiletí práce vykonané na poli církevní hudby. Za tím účelem chci v přítomné práci zastaviti se při j e d n o t l i v ý c h f a s í c h, jimiž ubírala se činnost Ob. Jednoty a ukázati, jaký byl stav církevní hudby u nás v tom kterém období a jakou na tomto stavu církevní hudby Ob. Jednota Cyrilská měla — af přímou. či nepřímou účast. Nejsou to děj i n y c í r k e v n í h u d b y v našich zemích za uplynulého půlstoletí v obvyklém toho slova smyslu. Nebof současnost většiny zjevů, jež předmětem budou líčení mého, melhodicky ani dobře nesnáší zpracování přesně historického. Nebude vypravování mé ani žádnou k r o n i k o u Obecné Jednoty Cyrilské. nebof šlo mi spíše o c e 1-k o v é zhodnocení významu Obecné Jednoty Cyrilské pro naši církevní hudbu nežli o ně-jakou kronikářskou úpinost dat. Proto i název zvolil jsem takový, jenž odpovídá formě zpracování a nazval jsem práci tuto studiemi retrospektivními. Podklad této práce tvoří přednášku, kterou jsem proslovil za příležitosti jubilea Akadernie křesfanské. a) Pramenem pro mou práci byly mně jednak dokumenty uložené v archivu Obecné Jednoty Cyrilské (zvl. jednatelské knihy zápisů o konaných výborových schůzích a valných hromadách Jednoty), jednak současné zprávy časopisů jak denních tak odborných, zvláště pak veškeré ročníky časopisů =Cecilie« a »Cyril«. Již sama látka této studie podává nám vhodné její rozvržení na 4 zvláštní období. P r v é období zahrnuje dobu prvních 15 let (1878-1894), dobu prvého nadšení, dobu roziliachu reformy církevní hudby u nás, kdy Obecná Jednota Cyrilská svému vytčenému úkolu učinila pině zadost šíříc theoreticky i prakticky v zemích býv. koruny české porozumění pro liturgický zpěv odborně vedeným časopisem, zvláštní pěveckou školou cyrilskou, zakládáním farních jednot a cyrilskými sjezdy. — O b d o b í d r u h é představuje nám dalších 15 let činnosti Obecné Jednoty Cyrilské (1894-1909). Ač v celku Jednota zůstává věrna zásadám dosavadním přece jen vykazuje jakési ustrnutí. Sám Lehner, duše celého hnutí, jenž dosud většinu času věnoval hudbě posvátné, v této době věnuje se specielně dějinám výtvarnictví. Pěstění myšlenky cyrilské koncentruje se v tomto období především do diecése královéhradecké. Casopis »Cyril« v roce 1907 pod redakcí Lehnerovou dovršuje 34. ročník a roku 1908 nevychází vůbec. Byla nejvýš nutna resuscitace celé činnosti Obecné Jednoty Cyrilské, bylo třeba opět vydati časopis »Cyril což staly se hned po jednoročním intervalu rok 1909, kdy za nové redakce prof. D. Orla vychází ročník 35. Tu nastává o b d o b í t ř e t í, zahrnující v sobě další desetiletí (1909 - 1919). V prvním pětiletí tohoto období provedena reorganisace 0. J. C. a snahy redaktora D. Orla i místopředsedy Msgra. A. Wúnsche, směřující k dosažení bývalého rozkvětu cyrilského hnutí z let 80tých a 90tých minulého století zdály se býti již již spiněny. LeČ v druhé polovici tohoto období (1914—1919) válka se všemi svými důsledky zasáhla ničivě i do činnosti O. J. C , a způsobila opět úpadek, z něhož snaží cyrilské hnutí opět k novému životu se probuditi a k opětnému rozmachu povznésti. Aby snahy tyto brzo se spinily, tof úkolem č t v r t é h o o b d o b í, vyplňující dobu 10 let od převratu až po naše dny (1919-1929). V této době jest to opět nynější předseda 0. J. C , prelát A. Wiinsch a jednatel, spolu též re aktor časopisu kan. Msgr. V. Miiller, na jichž bedrách takřka veškerá činnost Cyrilská leží, ale kteří svým nadšením pro věc a svou obětavostí zaručují, že snahy, svrchu zmíněné, brzo dojdou svého uskutečnění. (Příště dále.) Y. Gléyo: DevíIník. Tak jmenujeme část církevního roku, jež se skládá z tuctu dní a jejíž tři neděle tvoří úvod, předehru čtyřicetidenního postu. Půst mu totiž propůjčuje již rěkteré ze svých znaků jako: vynechání všech radostných zpěvů: Alleluja, Gloria, Te Deum ; užívání fialové barvy na památku prvotního hříchu ; výzva k pokání, ale ne ještě k postu Poněvadž datum v:likonoc je pohyblivé, pohybuje se i počátek této doby mezi dvěma svátky Stolice sv. Petra, v Římě, 18. ledna a v Antiochii, 22. ledna. Proto tato dvě data byla nazvána klíč devítníkový, jako 27. listopad a 3. prosinec mají jméno »klíč adventní«. 3) Viz >Cyril= roč. LII. (1926) č. 1. str. 2 a násl. | ||||
|