|
| ||||
| ||||
|
10 C Y R I L
Jubileum ,Molu propria" papeže Pia X. (Pokračování.) Instrukce o posvátné hudbě. 1929 1. Všeobecné zásady 1. Posvátná hudba, jakožto podstatná součást slavnostní liturgie, má s ní společný hlavní cíl, slávu Boží a posvěcení a vzdělání věřících. Přispívá k zvětšení krásy a skvělosti obřadů církevních, a jako základním úkolem jejím jest přiodívati vhodnou melodií liturgický text, jenž uvádí se na mysl věřícím, tak jejím vlastním účelem jest, dodávati textu větší účinnosti, aby věřící takto snáze byli rozníceni k nábožnosti a způsobilejší sbírati plody milosti ze svatosvatých tajemství. 2. Dlužno tudíž, aby posvátná hudba měla do sebe v nejlepším stupni vlastnosti, jež jsou vlastnostmi liturgie, a to především svatost a dobrost forem, odkudž sama sebou vyplývá další její povaha, a to všeobecnost. Budiž svatá, tedy prosta všeliké světskosti, netoliko sama v sobě, nýbrž i ve způsobu, jakým se podává od účinkujících. Budiž p r a v ý m u m ě n í m, nebof nemožno, aby jinak měla na ducha posluchačova oné působivosti, jíž zamýšlí Církev dosíci, při-bírajíc umění zvukové do své liturgie. Ale budiž zároveň všeobecná vtom smyslu, že třebas dovoleno jest jednotlivým národům užívati při skladbách kostelních oněch zvláštních forem, v nichž jest jaksi samostatný ráz jejich národní hudby, přece budtež formy ty takovým způsobem podřízeny hlavním rysům posvátné hudby, aby u někoho z jiného národa při poslouchání nezanechaly dojmu ne-dobrého. II. Druhy posvátné hudby 3. S vlastnostmi těmi setkáváme se v nejvyššímstupnivchorálu gregorianském,jenž jest proto vlastním zpěvem Církve Rímské, jediným zpěvem, jejž zdědila po praotcích, jejž žárlivě střežila po dlouhá staletí ve svýchknihách liturgických, jejž jako svůj přímo předkládá věřícím, jejž v některých částech liturgie výhradně předpisuje, . a jemuž nejnovější studie tak šfastně navrátily bývalou jeho ryzost a čistotu. Z těchto důvodů byl zpěv gregorianský vždycky pokládán za nejvyšší vzor posvátné hudby, a možno stanoviti vším právem tento generální zákon: hudební skladba chrámová jest tím posvátnější a liturgičtější, čím více blíží se svým chodem, invencí a chutí melodii gregorianské, a tím méně hodna jest chrámu_. čím nesrovnalejší shledává se s tímto nejvyšším vzorem. Starobylý zpěv gregorianský, tradicí do chovaný, dlužno tedy hojně zaváděti znovu v úkony bohoslužebné, a budtež si všichni toho pevně vědomi, že žádný úkon církevní nepozbude na své slavnostnosti, i když ne bude doprovázen jinou hudbou než jenom touto. Obzvláště budiž bedlivě zaváděn zrěv gregorianský mezi lid, aby věřící zase byli činněji účastni církevních obřadů, jak bývalo za starodávna. 4. Vlastnosti řečené má do sebe tak též v nejlepším stupni klassická polyfonie, zv;ášt-Školy Římské, jež ve století 16. dosáhla vrcholu své dokonalosti dílem Petra Aloise Palestriny, a i nadále plodila skladby výtečné hodnoty liturgické i hudební. Klassická polyfonie velmi blíží se nej.,yššímu vzoru veškeré posvátné hudby, zpěvu gregorianskému a z toho důvodu zasloužila, aby byla spolu se zpěvem gregorianským přibrána k nejslavnostnějším výkonům Církve, jako jsou výkony kapely papežské. Dlužno tedy, aby i ona zavedla se hojně do obřadů cirkevních, zvláště v nejpřednějších basilikách, v chrámech l~athedrálních, kostelech seminárních a jiných ústavů církevních, kdež nebývá nedostatek potřebných pomůcek. (Pokrač ) dahin da er sein soli, an ihn jeschrieben, undt seiner antwort erwarte. Sonsten und da derselbe altera oder anderer verhinderung halber sich nicht noch Praag begeben kSnnte oder uvolte, so ist einer alhier, welcher zu Praag in der )esuiter kirche ein orgelwerck gesetzt auch noch etliche sachen, zum orgelwerck gehórend, in Praag heij einem nahmens Preusse stehen haben soli, daher seine qualiteten zu Praas zu erkundigen wehren, hat von diesem vorhabendem orgelwerck auch albereit vorhin missenhafft, und ist begehrenden fall weillens sich nach Praag zu begeben undt dasselbe auf sich zu nemen ... (Orig. v archivu Strahovském, korrespondence opata Questenberga sv. No. 82. (dle Straky XXXII. čís. 37•) — V jiném listě denním v Lipsku ze dne 16. prosince 1630 píše Burchard Koch Questenbergovi : • .. berichte euer hochwiirden und gnaden ich hiermit unterthenig, das ich mich usub den orgelmacher zu ťlalla, welcher das werck zu Magdeburg in der Thumbkirche verfertigt hat bis her alles fleisses bemiihet, und wass er sich nun diessfallss erkleret, gehe dersselben ich hiermit auss inliegendem seinem an mich gethanem schreiben in originali zur dero habenden ferneren gnedigen resolution zuernehmen Orig. v arch. Strah. v uvedeném svazku č. 38.) | ||||
|