| ||||
| ||||
12 CYRIL 1929
Germani, Gótzl, Lamb, Liberiini, Wettengl, na 30, jmen a monogramů pak se objevuje zde vůbec po-nejprv. Z tohoto stručného výčtu je patrna neobyčejná cena bírky kroměřížské, nebo( kolik je odborní,ů, kteří by byli viděli alespoň jednu skladbu některého z uvedených zde skladatelů? Co do methody dalo by se práci Msgre Breiten bachera ze stanoviska knihovnického leccs namítati a spisovatel si možnosti takových námitek byl také pině vědom; proto na str. 53 a 54 vysvětluje, proč jeho práce není odborným katalogem. Ve skutečnosti jest totiž jen seznamem místním. Tím lze se konečně spokojiti při části druhé (sbírce Lichtenštejnově), sotva avšak při prvé, jelikož volenou methodu, seřaditi tisky pořadem chronologickým, nelze důsledně provésti pro četné přívazky různého data. Dále obdržely přívazky zvláštní číslo, tak že některý svazek nese až 4 čísla. Největší vadou jest však zvláštní očíslování každého hlasového svazku jednoho a téhož díla novým číslem : jednak je to úpině nepřehledné, jednak je tím znemožněno, některý pozdě ší akvisicí (af nálezem. af koupí) získaný hlas, iímž by se neúpiné dílo mohlo kompletovati, vpraviti do toho, dnes uzavřeného systemu. Práce by se byla velmi zjednodušila, kdyby se byl spisovatel poradil s některým hudebním historikem ; byl by jej zajisté upozornil na Eitnerovu «Bibliographie der Musiksammelwerke des 16. u. 17. Jahrhunderts a na Bohnovy 2 spisy ohledně knihoven vratislavských. Tato díla jsou totiž nejenom přímo vzorně pracována, ale obsahují také popisy několik hudebních tisků, jejichž další exempláře se nyní ob-jevily ve sbírce kroměřížské. Z předmluv Bohnových se ovšem dovídáme, že potřeboval na soupis 11 roku,, na soupis rukopisů 2 roky, korektura poslednějšího vyžadovala skoro 3;, roku ! Na takovou práci nebyl by p. archiváři stačil čas, jelikož je archivem a knihovnou pině zaměstnán a vedle toho velice pilně spisovatelsky činným. Hudebninám mohl se věnovati jen o prázdninách anebo v těžce získaných volných chvílích. Uvážíme-li, že všeckv ony chaoticky pomíchané svazky resp. sešity, vlastně jen listy d ) volných obálek vložené, musel třídit, srovnat, dopinit, zaznamenat,. popsat a konečně přehledně uložit, shledáváme, že vykonal tím kus obrovské a velmi záslužné práce, nebo( tím zachránil a vzkřísil sbírku, dnes v našem státě jedinečnou, jednak se postaral o její bezpečné zachování a učinil ji konečně přístupnou vědeckým pracovníkům. Jsme mu za to díkem zavázáni a přejeme mu, aby z jeho práce česká hudební historie 4. Hudebníci v Německu : Capricornus, Glettle, Nové dílo 0. Sevčíka. Proslulý pedagog Kerle, Krieger, Peranda, Rosier, S. M. C. houslové hry ukončil v nejnovější době velmi závažné 5. Hudebníci z Italie (pokud nejsou v některé jiné studijní dílo, jež bude po významné stránce jakýmsi skupině) : Carissimi, Causto, Corelli, Croce, Foggia, vyvrcholením jeho didaktických prací. Kdežto dosa• Gorram i?), Graziani, Melvi, Merula, Merulo (Mo- vadní publikace Sevčíkovy byly věnovány výhradně ralie!), Palestrina, Sebenico. technickému výcviku, ohlašuje název novinky »Výcvik 6. Hudebníci na Moravě : Abersbach Joh. a Martin houslového přednesu na melodickém podkladě« sou- (Olomnuc?), Albertini (Olomouc), Ardensbach (O10- stavnou přípravu k interpretaci. Ve dvou dílech, mouc?), Bernkopf (Kroměříž), Cocchi (Kroměříž?), z nichž prvý předpokládá technickou vyspělost střed- Maisenberger (Vyškov), Rittler (Kroměříž), Sobelius ního stupně, druhý_ vede k vrcholným úkolům vir- (Kroměříž) a Vejvanovský (Kroměříž), nejplodnější tuosním, podává tu Sevčík obsáhlou antologii 50 kon- místní skladatel. certních vět z literatury předklasické, klasické a ro- 7. Hudebníci v Čechách : Augustus (Smečno), Bu- mantické, opatřených podrobnou analysou technických lovský (Hořice?), Capellini (Praha), Melzel (Praha), požadavků, přípravnými cvičeními prstokladovými a Michna (Jindř. Hradec), Wentzeli (Praha). smykovými k vývoji ušlechtilosti tónu i zpěvnosti po- 8. Skladatelé řádoví, kteří patří do skupiny 6. dání. Novinku, jež bude jistě nejširší světovou obcí nebo 7.: Kretschmar S. I., Pecelius O. S. A., Pelikán houslistů přijata s největším zájmem jakožto zname- p. sch., Pelikán S. J., Reicher O Praed., Tolar S. J. nitá příprava k samostatnému koncertnímu studiu, 9. Pouze z inventárních zápisů (Třebenice 1699 získalo brněnské nakladatelství O. Pazdírka a přikročí a Osel‹ 1706) jsou známi: Brůckner, Fischer, V. Fux, v nejbližší době k jejímu vydání. Grr110-11ethodějska knihtiskárna. V. Kotrba v Praze. — 1\áklarlem Obecné Jednoty t vrilske v 8 hodin sloužil mši sv. vldp. P. Soukup, převor a předseda C. J. za živé i zemřelé členy. Zpíval při ní mužský sbor Schubertova mši na slova P. Střížovského. Při mši sv. byla sbírka na pořízení nových hudebnin. Odpoledne byla valná hromada (viz protokol o ní). Přednáška vldp. P. Parmy o kostelní lidové písni byla tak zajímavá a poučná, že přítomný p. chefredaktor 'Našince« žádal o její otisknutí. Účast na valné hromadě byla na 200 osob. Z jednatelské zprávy vyjímáme: Jednota zpívala veřejně 36X Z větších podniků bylo účinkování na premieře »Zázrakue od P. Večeře-Střížovského a provedení (. vánoční adademie 26. 12. 1927. Notový materiál rozmnožen o 35 čísel, celkem čítá 198 čísel. Stav členstva: 36 zakl., 74 přispív., 40 činných. Ve v á n o č n í m období byly provedeny tyto skladby: G r e g o r a slavn. vánoční mše, Ii o nf i r s t =Pastorella<, G r e g o r a »Ukolébavka«, K e i m a n »Chvalte ústa«. K o l a ř í k o v a I I. vánoční mše, M a r-h u 1 o v a I, koledová mše. — 30. prosince pořádána II. vánoční akademie v aule »Komenia« za spolu-účinkování solistek Čes. divadla slč. Borovičkové a Šarapatkové. — Letošní návštěva byla nečekaná; prostranná kaple byla napiněna posluchači. 6. ledna zpíváno na dómě u sv. Václava o půl 4. hod. při po-žehnání: =Slyšte, slyšte pastuškové«, »Radostnou no-vinu^, »Z chudé matky, >Sem pospěšte ptáčátka=, koledy z pozůstalosti řed. Osec':,ého. Nyní cvičíme Pickovu mši F-dur a sbory pro sjezd C. J. Teodor D i v i n a, jednatel. LITERATURA. Dr. Antonín Breitenbacher : Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži. V Olomouci,; Vlast. spolek mus. 1928. (Dok.) Početně převládají skladby mistrů italských, které se do Kroměříže dostaly vlivem Vídně. Abychom se mohli poněkud orientovati, pokusíme se zde roztříditi skladatele dle působiště, což ovšem nebude zcela přesné, jelikož skladatelé často přecházeli. Máme tedy přibližně tyto skupiny: 1. Skladatelé vídeňského císařského dvora: Berthali, Draghi, Ebner, Leopold I., Margaritta, Prinner, Richter, Sances, Schmelzer, Verdina, Vismarri, A. a M. A. Ziani. 2. Jiní vídenští hudebníci : Hueber, Kern, Kerzinger, Kie]mannsegg, Koppl (či Ropp?), Liebl, Zacher. 3. Solnohradští hudebníci: Bernardi, Bieber, Hofer, Kůrschner, Muffat. co nejvíce těžila. E. T. | ||||
|