|
| ||||
| ||||
|
YRI L
časoPis PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V CESKOSLOVENSKÉM STÁTĚ. 43 ZÁROVEIV ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKÉ ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ REDAKTOR VACLAV MLJLLER Redakce: PRAHA-VI. 82. ul. Štulcova 10. — Administrace: PRAHA-II. č. 1370. Národní tř. č. 6. — Předplatné na rok 20 Kč. — Pro Spoj. St. Americké 1'50 S ROČ. LV. ÚNOR 1929. ČÍS. 2. Misfr Josef Cyr. Sychra sedmdesáfníkem. ulicích staroboleslavských a brandýských setkáte se zejména v letní době s mužem, jehož hlava pokryta jest sněhem stáří, jak kráčí v typickém plášti poněkud šouravě, opíraje se o hůl, s hlavou sklopenou, ničeho si nevšímaje, dosti rychle ku předu. Kde kdo starce uctivě zdraví. Sychra, by zaslal se- on krátce děkuje a zas znam svých prací. spěchá dál, jakoby ne- chtěl kdesi zmeškati. Jest to spěch muže nervosního, spěch muže, který žije v říši tónů, v říši, ve které ztrávil celý život svůj a jest nerad, když ho někdo z ní vytrhne. Víte kdo to jest? Umělec hlubokého citu, nestor současných českých skladatelů církevních, jeden z nejlepších umělců církevní hudby J os. Cyril Sychra. Dne 12. března do-vršil svou sedmdesát-ku. Úctyhodný věk, tím úctyhodnější, že napiněn jest velikou Hrací životní. Když loni konala se v Brně K výzvě byl přiložen tiskopis, kde měl mistr dila svá v seznamu uvésti. Sychra píše výstavnímu výboru, že mu jeden výtisk ne-stačí, aby poslali nejméně dva. A skoro ani dva nestačily. Napsalf Sychra přes 100 skladeb. Nenajdeš mezi nimi jedinké, která by byla povrchní, ledabylá. Co vyšlo z péra Sychrova, to bylo vždycky svědomité, sverázné, náladové a klasické. Měl jsem příležitost nahlédnouti hluboko do duše tohoto umělce. Jak se do-vedl rozhovořiti o. hudbě církevní i svět- vystava soudobe kul- ské ! Mluvil jako ten, tury, byl vyzván i mistr kdo v sobě nosí ne-vysychající studnici hudebních znalostí. Tu jeho tvář se změnila, duše oživla, ústa se usmívala, mistr se procházel v krásné své říši. A jindy, když začal mluviti o umění gotiky v Čechách, o české renaisanci, o českém baroku. Z toho všeho čerpal popudy a náměty pro své umění. Žasli byste nad jeho vědo- | ||||
|