|
| ||||
| ||||
|
14 C Y R 1 L 1929
mostmi českých dějin a českých historických památek. Palacký byl mu otcem i učitelem Proto jste ho viděli každého roku v Lobkovicích u hrobu Palackého, jemuž vzdával tam se svým sborem posmrtný hold. Mám psáti zde jeho životopis? To snad bylo by zbytečno, čtenáři tohoto Jistu najdou jej v ročnících předešlých. Proto jen krátce. Mistr J. C. Sychra narodil se 12. března 1859 v ústí n. Orl. z rodiny, která od nepamětných dob byla muzikantskou«. Otec Václav byl prvním jeho učitelem. Po absolvování nižší reálky odchází do Prahy na varh. š4 Aby ulevil chudým rodičům vstoupil Sychra jako basista na kůr kostela emauzského a za rok stává se tamtéž varhaníkem. Po ukončení studií na varhanické škole přichází Sychra jako varhaník kollegiátního chrámu P. do Staré Boleslavi a za dva roky jmenován tu ředitelem kůru. A nyní se dal do práce. Sestavil si pěvecký sbor a počal cvičiti chorál, vlastní to zpěv církve. A za krátký čas rozléhal se denně s kůru chrámového čistý, nadšený zpěv chorálu, takže z Prahy tajně i veřejně chodívali přátelé i protivníci naslouchati, jak tento vlastní zpěv církve vlastně zní. A veřejnost před Sychrou se sklání a jemu blahopřeje. Sychra stává se sbormistrem pěv. spolku »Václav« ve Si. Boleslavi a v blízkém Brandýse pěv. spolku »Bojan«. Své zpěváky si dovedl vychovati Vedl je do školy středověkého mistra Palestriny a když touto školou prošli, nelekali se žádných obtíží, odvážili se všeho. Po 10 tiletém působení r. 1889 odchází Sychra jako řed. kůru do M1. Boleslavi, stává se učitelem zpěvu na státním gymnasiu a později i na nově zřízené státní reálce a zároveň sbormistrem pěv. spolku DBoleslav«. Tamnější obecenstvo hudebně značně vyspělé žasne nad odvahou Sychrovou. Pořádá koncerty: Bendlova: Starého ženicha, Nešverovo : De profundis, Haydnovo : Stabat mater. Koná se svým sborem zájezdy do Kutné Hory, Turnova, Mn. Hradiště. Bělé a t. d. Při pěv. zápasu v Praze 1893 Havdnovým Stabat mater dobývá první_ ceny, V roce 1905—6 koná studijní cestu po Německu, zdržuje se delší dobu v Rezně. Tam byla provozována jeho Missa solemnis, jíž něm. kritika »vytkl-i«, že z ní vane slovanský duch — a to Sychru nejvíce těšilo. Z Německa odebral se do Švýcar, kde jeho díla, jak ukážeme, jsou velice vážena a často se provozují. Z té příčiny věnoval také cecilské jednotě v Curychu slavnou Missa octo vocum, skladbu pro dva sbory která byla řízením známého Dr. Stehle provedena na všeobecném sjezdu všech cec. jednot v Gossau u Si. Gallen ve Švýcarsku. Po provedení píše Sychrovi Dr. Stehle: »Vysoce vážený pane kollego! Přijměte nejsrdečnější blahopřání jak ode mne tak i od mých zpěváků u příležitosti provedení Vaší nádherné a zajímavé 8 hlasé mše při cecil. slavnostech v Gossau. Nacvičili jsme těžkou tuto mši s horoucím nadšením a výsledek byl dle toho. Mše vyžaduje sboru spolehlivého (h, E), jakého se všude nenajde, hodí se výlučně jen pro velké a zdatné sbory, které se neleknou chromatu a disonancí. Všechny posudky odborníků však chválí církevního ducha mše. Sboru byl tlumočen Váš dík a sbor tímto Vám děkuje a Vás zdraví. K tornu se přidávám i já s mnohým přáním pro Vás a Vaše umění. Váš Dr Stehle. Když o tom zvěděl z novin profesor pražské hud. konservatoře Stecker, napsal Sychrovi lístek: »Vážený příteli! Ku vzácnému úspěchu Vaší velké mše, o němž dnes se dočítám, dovoluji si blahopřáti Vám co nejsrdečněji. Bude Vám to alespoň částečným zadostiučiněním za nedostatek uznání doma. Jsem jist, že to mnohému otevře oči .. . Něm. kritika vytýkala Stehlemu, proč při tak význačné příležitosti nesáhl ke skladateli německému, Stehle odpověděl: -Nehledal jsem ani Čecha ani Němce, ale umělce a toho jsem v Sychrovi našel.« V roce 1911 oslavil pěv. sbor mladoboleslavský stoleté narozeniny klav virtuosa a hud. skladatele Frant. Liszta. To byl vrcholný výkon Sychrova sboru. Vrcholu své vlastní tvůrčí činnosti dosahuje Sychra ve svých kantátách: »Na Golgotě«, vánoční •Messiáš«, aVelkopáteční meditace«, »Sv. Václav=. Kdekoliv tyto skladby byly provedeny, zanechaly veliký údiv a hluboký dojem. Ne nadarmo řekl Foerster o Sychrovi : »To jest náš největší kontrapunktik«. Roku 1923 odešel mistr Sychra do ústranní ve Staré Boleslavi, kde tráví pozdní podzim svého života v ustavičné tvůrčí činnosti. Roku 1924 byl pozván do Stuttgartu tamním cecil. spolkem, aby byl přítomen pro-vedení své Missa solemnis. Je] tam. Přijali jej s nadšením a obecenstvo po duch. koncertě se předstihovalo, aby mu mohlo projeviti svoji vděčnost. Němci — skromnému Cechu — umělci! (Příště dokončení.) | ||||
|