Jubileum "Motu propria" papeže Pia X.
Ročník: 1929; strana: 21,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
21

1929 C Y R 1 L



Jubileum „Molu propria” papeže Pia X.

(Pokračování.)

S. Církev vždycky uznávala pokrok v u-1 mění a přála mu, připouštějíc k bohoslužbě vše, co dobrého a krásného uměl vynalézti genius staletími, dbajíc ovšem vždy zákonů liturgických. Proto i hudba moderní jest při-puštěna do kostela, skýtá-li i ona děl takové dobroty, "vážnosti a přísnosti, že nikterak ne-jsou nedůstojna úkonů liturgických.

Přece však, jelikož hudba moderní dala se většinou do služeb světských, bude třeba s největší bedlivostí přihlížeti k tomu. aby hudební skladby slohu moderního, jež se při-pouštějí do kostela, neměly do sebe nic světského, aby nepřipomínaly motivů divadelních, a aby nebyly ani ve svých formách vnějších vytvořeny na způsob kusů světských.

6. Mezi rozličnými druhy moderní hudby nejméně vhodným k doprovodu úkonů bohoslužebných jest sloh divadelní, jenž právě v minulém století byl v největším rozmachu, zvláště v Ital 'i. Tento svou povahou stojí v nejtužším odporu vůči zpěvu gregorianskému a klassické polyfonii a tudíž vůči nejdůležitějšímu zákonu všeliké dobré posvátné hudby Ba i vnitřní stavba, rythmus a tak řečený k o n v e n c i on a l i s m tohoto stylu neodpovídají, leč špatně, požadavkům pravé hudby liturgické.

III. Liturgický text.

7. Vlastním jazykem Církve ~ímské jest latina. Jest tudíž zapovězeno při slavných obřadech liturgických zpívati řečí lidovou af cokoliv ; tím více tedy, zpívati lidovou řečí střídavé nebo společné části mše nebo officia.

8 Jelikož jsou pro každý úkon liturgický určeny texty, které lze předvádéti v hudbě, a pořádek v němž dlužno je předváděti, není dovoleno ani mísiti tento pořádelt, ani zaměňovati předepsané texty libovolnými jinými nebo vynechávati je zcela neb i jen částečně, nepřipouštějí-li rubriky liturgické, aby se některé verše textu vypinily varhanami, zatím co recitují se jen v kůru. Toliko jest dovoleno podle obyčeje Rímské Církve zpívati vložku (mottetto) k Nejsv. Svátosti po B e n e d i k t u s při slavné mši. Též jest dovoleno, když dozpívá se předepsané offertorium mešní, přednésti v čase zbývajícím krátkou vložku na slova Církví schválená.

9. Liturgický text dlužno zpívati jak jest v knihách, bez záměn a přesmykování slev,

ez nepříslušných opakování, bez kouskování slabik, a vždy naslouchajícím věřícím srozumitelně.

IV. Vnější forma posvátných skladeb.

10. Jednotlivé části mše a officia zachovejtež také hudebně onu ideu a formu, již jim dala církevní tradice a již shledáváme velmi dobře vystiženu ve zpěvu gregorianském. Liší se tedy způsob skladby i n t r o itu, graduale, antifony, žalmu, hymnu, Gloria in excelsis a pod.

11. V jednotlivostech dbáti jest následují-cích pravidel:

a) V mešním Kyrie, Gloria, Kredo atd. budiž zachována jednota skladby, vlastní jejich textu. Není tedy dovoleno skládati je v samostatné kusy, takže by každý z těchto kusů byl hudební skladbou úpinou a takovou, jež by se mohla od ostatního odděliti a nahraditi jinou.

b) Při zpívaných Nešporách budiž řádně zachováno pravidlo C e r e m o n i a 1 u b i s-k u p s k é h o, předpisující chorál gregorianský pro žalmy a připouštějící hudbu figurální pro verše G l o r i a P a t r i a pro hymnus.

Bude však dovoleno při větších slavnostech střídati zpěv gregorianský v kůru s tak zv. falsibordony nebo s verši podobným způsobem vhodně složenýmí.

Bude také lze dovoliti někdy, aby jednotlivé žalmy předváděly se celé v hudbě, jen když ve skladbách takových zachována jest vlastní forma žalmu, to jest když skladba, vytvořená na motivy nové nebo na motivy vzaté ze zpěvu gregorianského, nebo podle něho napodobené, činí dojem žalmu, střídavě přednášeného.

Jsou tedy na vždy vyloučeny a zakázány žalmy řečené k on c e rt n í

c) V hymnech církevních zachována budiž obyčejná forma hymnu. Není tudíž dovoleno skládati na př. T a n t u m e r g o tak, aby první sloka jevila se romancí, kavatinou, adagiem, G e n i t o r i pak allegrem.

Antifony nešporní dlužno z pravidla před-nášeti vlastní jejich gregorianskou melodií. Jestliže by však v některém obzvláštním případe zpívaly se hudebně, nesmějí míti nikdy formy melodie koncertní ani délky mottetta nebo kantáty.

(Příště dále.)
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ