|
| ||||
| ||||
|
22 CY R1 L 1929
•••••• ~ ČINNOST CYRILSKÁ ÚŘ EDNI ZPRÁVY. S v a t ý O t e c P i u s XI. vydal Apoštolskou konstituci o liturgii, o zpěvu řehořském a o hudbě posvátné. Je datována v Rímě u sv. Petra v padesátém roce kněžství, dne 20. prosince 1928. V ní sv. Otec neopakuje, co stanoveno jest Motu propriem pap. Pia X., nýbrž prohlubuje a objasňuje ducha důležitého dokumentu a střízlivou úvahou vyvozuje z něho nové výsledky a dává znova z něho plynoucí nařízení. Důležitý tento projev sv. Otec, který, což budiž pro zajímavost připomenuto, byl vvdán v touž chvíli, kdy v Lateraně byl podpisován konkordát mezi sv. Stolicí a královstvím Italským, přineseme v >Cyriluc a časem i podrobný jeho výklad. Farní Jednota Cyrilská v Kvasicích na Moravě byla Zemským úřadem v Brně potvrzena výnosem ze dne 20. února 1929 č. 3573-V. - 12 . 1929. Farní Jednota C y r i l s k á ustavila se nově v J e v í č k u na Moravě (arcid. Olomúcká). Předsedou zvolen P. Jarost. Šumsal, koop., sbor-mistrem A. Gottwald, varhaník, jednatelem Břet. Pecháček, měst. taj., slč. Fr. Nedomová, pokladní. ARCID. CYR. JED. V PRAZE Hudba chrámová u Křižovníků v r. 1928. V tomto roce provedeny byly s průvodem v e l k é h o o r c h e s t r u tyto mne: Douša: Missa solemnis, FGhrer : Missa pastoralis in A (dvakrát), Herle: Missa in F (pětkrát), Hlinomaz: Missa in D, Kempter: Missa in D, Mozart: Korunovační mše in C dur (dvakrát), Picka: Solemnis c mol (čtyřikrát), Tregler: Jubilaei solemnis (dvakrát). — S průvodem smyčcového orchestru a 2 rohů: (stálý orchestr) Bibl: Missa Festiva D dur, Faist: Missa Septima, Fibich: Missa brevis (třikrát), Filke: d-mol (dvakrát), e-mol (dvakrát), Es dur (jednou), Horák: Missa pastoralis (originál), Mozart: Brevis D dur (dvakrát), Orgelsolomesse (dvakrát), Nussbaumer: Missa Festiva, Pembauer: F dur třikrát), Picka: Missa Festiva, F dur (pětkrát), Sychra: Solemnis (dvakrát), Winter: Immacu]ata (dvakrát). — S průvodem varhan: Bendl: Missa Vocalis A dur (dvakrát , Filke : G dur šestkrát), Gruber: Mše na Bílou sobotu, Horák: Quinta (dva-krát), Horák - Stecker : Missa Pastoralis, Hruška F dur, Kiinnen: Missa Panis angelicus, Liszt: Choralis (třikrát), Nešvera: In hon. scti Eugenii (dvakrát), Picka: B dur (osmkrát), Refice: In hon. sctae Theresiae, Ríhovský: Loreta (dvakrát), Stehle: Salve regina (dvakrát), Tregler: D dur op. 6 (dvakrát), Brevis f mol (dvakrát), Brevis D dur (třikráti. — Te deum: Foerster, Hausmann. Picka D dur (třikrát), Říhovský D dur (pětkrát), většinou s průvodem orchestru. Pangue lingua různých autorů, jednak s průvodem orchestru nebo varhan, jednak bez průvodu (na př. Fidler, Foerster, Handl, Herle, Chmelíček, Kolovrat, Kocián, Lexa, Omáčka, Mozart, Říhovský, Schubert, Viilg}fy atd.) Liturgické vložky hlavně z mottet Skuherského; kromě toho četní jiní skladatelé. Introit a communio částečně Griesbacher, částečně chorá]. — Po mši sv a při mimoliturgických příležitostech četné skladby sborové nebo solové, p? případy instrumentální (na př. Bach, Corelli, Gregora, Hummel, Mozart, Sychra atd ) O Vánocích při odpoledních pobožnostech vhodné koledové skladby jednak ze starší litera-tury hudební (Brixi, Gluck, Pokorný, Poddaný, Ryba atd.), jednak z novější (Fidler, Hruška. Jindřich, Křička, Lexa, Ručka, Sychra atd ). Konečně sestaven celý pořad mešní ze skladeb jednoho skladatele. Tak uctěna památka Pickova 21. října, Mozartova 11. listopadu, Schubertova 25. listopadu; ze žijících skladatelů věnován celý pořad Sychrovi 18, listopadu. — Riditelem kůru jest Jaromír Herle, varhaníkem Dr. A. Michl. C YR. JED. V OLOMOUC 1. Farní Jednota Cyrilská u bl. Panny Marie v Kroměříži. (Zpráva výroční.) Jednota pracuje čile a s chutí, čemuž nasvědčuje, že většina pěvců o svátcích zpívá o 9. hod. při slavných bohoslužbách v kolegiatním kostele u sv. Mořice a o 10. hod. již opět činně se účastní v kostele u Panny Marie. Jednota čítala v roce 1928 76 členů (20 činných, 55 přispívajících, 1 zakládající). Jednota založena byla r. 1913 katechetou Vojt. Zapletalem. Cvičení zpěvu konalo se kromě letn ch měsíců obyčejně ve čtvrtek o 6. hod. več. v místnostech hudební školy Moravana. Průměrná účast 12 členů. Cvičeny jen skladby kostelní a liturgické, autoři: Ambroz, Douša, Fidler, Goller, Griesbacher, Gruber, Jeremiáš, Horák, Kolařík, Nešvera, Petzold, Ríhovský, Skuherský, Stecker, Schnabel, Witt, Vach. Jednota má na knížku uloženo 467 Kč, příspěvi ů posud vybráno 215 Kč, od farního výboru konkurrenčního darem získala 500 Kč. Valná hromada konala se 29. listopadu 1928. Protekforem Jednoty jest kapitolní děkan a arcikněz Msgr. Cyril Bařinka, farář u Panny Marie, předsedou zvolen Vojtěch Zapletal, katecheta dívčí školy mošt., místopředsedou a sbormistrem Antonín Fritz, řiditel kůru, pokladní učitelka domácích nauk Olga Kmentová, jednatelkou pí. M. Herotová, archivářem Vladislav Zapletal, členy výboru a náhradníky Al. Bártek, sl. M. Borovičková, H. Mil. Dubovská, sl. Skřivánková a sl. M. Sedlářová. Archív obsahuje 314 čísel hudebních a literárních. Ve volných návrzích učinil předseda opětně zmínku o účasti Jednoty na jubilejních slavnostech 3.—5. července 1929 v Praze u příležitosti míllenia svatováclavského. Návrh byl přijat sympaticky, přihlásilo se posud 10 členů, počet ten stoupne zajisté, až bude uveřejněno v novinách místních provolání a vyzvání k účasti na cslavách svatováclavských, jež mimo ráz slovanský vyznačovati se budou zajisté charakterem celonárodním, čehož každý upřímně si přeje. V. Zapletal. Z HUDEBNÍHO RUCHU V CIZINĚ. RAKOUSKO. Vídeňské Akademie hudební oddělení pro hudbu církevní rozšířilo studium ze čtyr na pět let. 0 zásadách této po delší čas připravované změny a ministerstvem schválený plán učebný, budou co nejdříve uveřejněny. POLSKO. Polský také u nás známý skladatel K a r o 1 S z y-m a n o v s k i složil A Stabat mater= pro soli, sbor a orchestr, jehož styl, jak píší hudební listy polské, liší se od ostatních děl skladatelových. | ||||
|